Mikuláš si přimhouření oka zaslouží

Vydání: 2014/49 Papež v Turecku vybídl ke sjednocení, 2.12.2014, Autor: Pavel Petrašovský

Je vhodné a dovolené, aby pontifikálie (mitra, berla, sandály, rukavice) byly využívány – spolu se skutečným mešním ornátem – jako součást oblečení osoby představující „Mikuláše“ při mikulášských besídkách?
 
 
Mikuláš tentokrát přišel do domova důchodců. Snímek archiv KT
 
Přiznávám, že můj pohled nebude objektivní, neboť každý rok na začátku prosince půjčuji sv. Mikuláši svou albu a pluviál. Je to jeho podmínka, bez jejíhož splnění by nepřišel mezi děti z farnosti. Je to sice velmi alibistické, ale na položenou otázku se budu snažit odpovědět tak, abych si tuto praxi sám před sebou obhájil.
 
Při slavení svátostí se dotýkáme skutečností, které jsou tak veliké a přesažné, že je nemůžeme pochopit. Jak si zařadit do přehledných škatulek svého rozumu Boha, který protrhne nebesa a přivlastní si někoho za své dítě jen proto, že ho polijeme vodou? Jak pochopit Všemohoucího, který se stává tím, co vypadá jako kousek chleba a trocha vína ve své touze nám být blíž? Jsem přesvědčen, že se k něčemu takovému velmi hodí, aby to vše bylo zdůrazněno i symbolem předmětů a oděvů zasvěcených pouze k užívání při těchto příležitostech.
 
Nelíbí se mi, když se mše svatá slouží na víčku od ešusu a v plastovém kelímku, a sám poctivě na skautské tábory v krosně tahám malý kalich a patenu. Nelíbí se mi, když se staré ornáty používají při silvestrovských scénkách k pobavení publika. Nemyslím si, že by tím vším byl Bůh urážen, ale určitě to zeslabuje naši citlivost pro hloubku nepochopitelného a nevyslovitelného tajemství, které se odehrává na oltáři při mši svaté a má být podtrženo právě tím, že se kněz obleče do toho, co neužívá při žádné jiné příležitosti a nad čím kdysi byla vyslovena slova požehnání, a že použije nádobu, která je považována za posvátnou a do níž si ráno nebude zalévat kávu.
 
Přesto si myslím, že sv. Mikuláš si přimhouření oka v tomto ohledu zaslouží. Třeba proto, že mezi děti nepřichází v mé albě a pluviálu, aby je pobavil a rozveselil, ale aby jim zpřítomnil dobrotu a spravedlnost onoho světce. Třeba proto, že ono posvátné roucho na sebe neobléká ve snaze mít na sobě něco netradičního a starobylého, nýbrž aby tím poukázal na biskupskou službu sv. Mikuláše. A třeba proto, že na faře nemám nic jiného, do čeho sv. Mikuláše obléci, aniž bych riskoval, že tento úctyhodný biskup z Myry nebude dětmi zaměněn za Santa Clause.
 
Vím, že mnozí budou mít na použití posvátných rouch sv. Mikulášem mnohem zásadovější a razantnější názor, a opravdu přiznávám, že ten můj je ovlivněn potřebou obhájit vlastní zaběhnutou praxi. Nicméně nezastírám, že už jsem i na letošní rok sv. Mikuláši slíbil, že s mou albou a pluviálem může opět počítat.

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Odpovědny

Diskuse

Nač mhouřit oko? Servitor 5.12.2014 06:31
Co je mikuláš? Michal 3.12.2014 23:39

Zobrazit vše Zobrazit vybrané

Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 30 19. – 25. července 2016

Dotazník KT

celý článek


Vzhůru do Krakova! I na kolech

Tři, dva, jedna, start! Atmosféra na Hradčanském náměstí připomíná slavnou Tour de France. Minulou sobotu ráno vyjelo od Arcibiskupského paláce v Praze 130 cyklistů na…

celý článek


Výměna kněží se chystá dopředu

Poutě, prázdniny, dovolená, relaxace a volno. Právě tak prožívá většina populace letní měsíce. Co bychom si ale rozhodně rádi neplánovali, je stěhování.

celý článek


Koruna je široká jako její kořeny

Prázdniny jsou období, kdy se v rodinách zcela přirozeně pěstují mezigenerační vztahy. Děti pobývají u svých prarodičů a sdílejí čas volna společně.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2016

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay