Mezi svěcením a žehnáním je rozdíl

Vydání: 2007/8 Půst jako přežitý požadavek?, 20.2.2007

Není mi jasné, kdy se předměty nebo stavby světí a kdy se jim žehná. Jaký je v tom rozdíl? Také by mě zajímalo, jak je to s výběrem jména (patrona) nového kostela. Kdo o tom rozhoduje?

Naše současná liturgická praxe nedůsledně rozlišuje mezi pojmy žehnání a svěcení; často dochází k jejich záměně. Z toho plyne, že běžný věřící není často schopen určit, kdy se jedná o svěcení a kdy o žehnání. Stejná věc se v jedné farnosti světí a v druhé žehná! Ptám se: „Je to záležitost jen terminologická a nebo má hlubší význam?“
Z Písma sv. a z liturgické praxe víme, že jediný Bůh, nade všechno požehnaný, je pramenem a zdrojem požehnání. On žehná svému stvoření, což je znamením jeho milosrdenství: to se plně projevilo v Kristu, který nás obdařil veškerým duchovním požehnáním. Kristus se zjevuje v evangeliu jako ten, jenž žehná a s modlitbou požehnání se obrací k Bohu Otci.

Žehnat mohou všichni věřící
Požehnání vychází od Boha, který žehná člověku tím, že jej duchovně obdarovává a zve ke společnému životu. Opětovně člověk žehná Bohu tím, že mu za udělené dary vzdává díky a přijímá jeho pozvání. Cílem Božího požehnání je vést člověka k odpovědi a stávat se tak charakteristickým rysem rozhovoru člověka s Bohem. Požehnání se vztahuje i na stvořené věci, které vnímáme jako dar a jež v nás probouzejí odpověď víry a vděčnosti. Církev, jež má účast na kalichu požehnání (1 Kor 10,16), vykonává svou službu skrze různé druhy žehnání, kterými vede lid k Boží chvále a k vlastnímu posvěcení. Žehnání jsou znamení inspirovaná Božím slovem a ve víře slavená. Poukazují na nový život v Kristu Ježíši, který jsme získali skrze svátosti. Z tohoto pohledu může církev žehnat všechno to, co věřící v běžném životě užívají, s čím se setkávají a co jim má připomínat jejich křesťanské poslání. Žehnání se proto vztahuje na nejrůznější předměty a věci, v církvi je hojně užíváno a je důležitým prvkem lidové zbožnosti.
Naproti tomu svěcení, na rozdíl od žehnání, není tak časté a má význam konsekrace nebo dedikace. Jsou „svěceny“ věci, stavby a osoby, kterým je skrze obřad svěcení dáno jejich poslání a účel. Jáhen se svěcením stává knězem, stavba kostelem, olej s balzámem se stává křižmem a pozlacená číše oltářním kalichem. Rozdíl mezi žehnáním a svěcením je dán nejen významem a posláním dané věci, ale i jejími vysluhovateli: z biblického a duchovního hlediska žehnat může každý věřící (například rodiče dětem), naproti tomu svěcení je rezervováno jen „služebníkům oltáře“.

Dedikace a patrocinium
Kostel, jenž má být posvěcen – dedikován, musí mít své vlastní zasvěcení, tedy svého patrona. Pro každý křesťanský chrám jsou důležitá dvě data: den jeho posvěcení (dedikace) a výroční den jeho patrona – patrocinium. Pro výběr jména patrona kostela nejsou v dnešní době stanovená objektivní pravidla, většinou se řídí místní tradicí a úctou k tomu či onomu světci. Není již pravidlem, že patrocinium určují relikvie daného světce uložené v oltářní mense, vždyť ani ony nejsou dnes nezbytně nutné. Výběr jména patrona nového kostela je především v rukou příslušné farnosti, která o něm rozhoduje. Ať žehnání a nebo svěcení, obojí působí, že Boží milost, jež vyvěrá z velikonočního tajemství Kristova utrpení, smrti a zmrtvýchvstání, mohou posvěcovat každou životní událost věřících, jsou-li dobře připraveni. Z velikonočního tajemství čerpají všechny svátosti a svátostiny svou sílu. Téměř neexistuje správné užívání hmotných věcí, které by se nedalo zaměřit k posvěcení člověka a k oslavě Boha (srov. SC 61).
P. Pavel kopeček, liturgik


Sdílet článek na: 

Sekce: Odpovědny, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 8 20. – 26. února 2018

Zesnul Jaroslav Med

Na Popeleční středu zemřel ve věku 85 let literární historik a dlouholetý předseda redakční rady Perspektiv KT Jaroslav Med.

celý článek


Mladí lidé chudobu dědí

Chudoba se u nás dědí, zjistila Charita ČR. Při výzkumu se soustředila na mladé lidi, jichž je takto ohroženo zhruba tři sta tisíc. Charita proto navrhuje šest opatření,…

celý článek


Pouť ke hrobu svatého Cyrila

Mší svatou, jejímž hlavním celebrantem byl arcibiskup Jan Graubner, oslavili věřící v Římě svátek jednoho ze slovanských apoštolů.

celý článek


Na hranicích jsem se modlil

Jeho osudy inspirovaly spisovatele, filmové tvůrce i socialistickou propagandu. JOSEF HASIL po únoru 1948 převáděl ohrožené lidi přes hranice. „Nikdy jsem nešel přes hranice,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay