27. 9. 2012
|Když v roce 1984 přišlo na gymnázium v severomoravském Rýmařově udání, že se někteří studenti – a co hůř, členové SSM (Socialistického svazu mládeže, který měl být uvědomělým předvojem Komunistické strany Československa) – scházejí na evangelické faře k nedovoleným náboženským obřadům, rozjelo se vyšetřování. V hledáčku strážců vědeckého světového názoru uvízlo asi pět studentů. Školní výbor SSM jim udělil pokárání a varoval je, aby si rozmysleli, zda chtějí dál studovat, nebo ne. A také svazácký úkol: prostudovat knihu polského marxistického odborníka na světonázorové otázky – Zenona Kosidowského.
Vydání: 2012/39 Sv. Ludmila odcestovala do Moskvy, 27.9.2012, Autor: Petr Sláma
Příloha: Perspektivy
Kniha Čo rozprávali proroci tehdy byla k dispozici pouze ve slovenském překladu. Splnění úkolu prý bude prověřeno přezkoušením. Sám jsem tehdy členem SSM nebyl, a tak přestože vyšetřování ukázalo, že studenty k nekalé činnosti „stahuje jejich spolužák Sláma“, Kosidowského jsem číst nemusel. Dnes si říkám, že ke své škodě. Během studia na pražské teologické fakultě jsem na tohoto polského, po matce židovského, popularizátora vědy, překládaného a vydávaného v zemích socialistického bloku, narazil znovu. Ukázalo se, že jsou jeho pokusy vysvětlit biblická vyprávění jako lidové legendy, obsahující vždy pravdivé jádro a nafouknuté v rámci lidového vyprávění, jen slabým odvarem toho, o čem se od konce 19. století diskutuje na teologických fakultách v Německu i jinde. Historicko-kritická metoda výkladu Bible ve 20. století ovládla akademickou teologii. Tomáš Petráček nedávno v knize Bible a moderní kritika v detailu vykreslil, že také na katolické straně šlo o proces, který možná trval déle, ale nakonec se prosadil stejně jako u evangelíků. Oč přitom šlo?
Celý článek je k dispozici jen platícím čtenářům - elektronické předplatné k dispozici zde.