Mezi květinami i železem

Vydání: 2019/13 Biskupové reagují na zneužívání, 26.3.2019, Autor: Jiří Gračka

Mohl to být jen další z řady biskupů té doby, kteří své působiště nikdy ani neviděli na vlastní oči. Místo toho ale habsburský princ Rudolf Jan věnoval olomoucké arcidiecézi veškeré síly – a nakonec i srdce.


Arcibiskup Jan Graubner a jeho předchůdce Rudolf Jan, který z portrétu dodnes shlíží na dění v olomoucké biskupské rezidenci. Snímek Vojtěch Pospíšil / Člověk a Víra

Z řady místních pastýřů a arcipastýřů přitom vyniká už šíří záběru. „Jako hudebník pořádal v paláci každý týden veřejné koncerty, jako vyučený zahradník založil olomoucké parky, výrazně podpořil stavbu divadla i přestavbu semináře, založil vítkovické železárny, zařídil obnovu univerzity, na níž prosadil češtinu jako vyučovací jazyk. Podporoval i českou literaturu a německým seminaristům uložil dobrou znalost češtiny jako podmínku působení v dvojjazyčné diecézi,“ vypočítává výsledky dvanáctiletého působení svého předchůdce Rudolfa Jana současný olomoucký arcibiskup Jan Graubner.

Do „své“ diecéze se potomek rakouského císaře dostal poměrně záhy, i když oklikou. Narodil se 9. ledna 1788 ve Florencii jako nejmladší syn pozdějšího císaře Leopolda II. „Původně plánovanou vojenskou kariéru s ohledem na špatný zdravotní stav opustil a věnoval se duchovní dráze: roku 1805 přijal tonzuru a nižší svěcení a záhy nato byl v Olomouci zvolen nesídelním kanovníkem a s ohledem na svůj původ ustanoven také biskupem koadjutorem s právem nástupnictví. V 17 letech se tak stal ‚čekatelem‘ na olomoucký arcibiskupský stolec,“ shrnuje Rudolfovo mládí historička Jitka Jonová z olomoucké teologické fakulty.

Na rozdíl od některých svých předchůdců ovšem podle ní habsburský princ vnímal arcibiskupský úřad vážně. Svědčí o tom skutečnost, že se roku 1811, po smrti kardinála Colloreda, nástupnického práva vzdal s ohledem na nízký věk a dosud nepřijatá vyšší svěcení. „Většinou žil ve Vídni, velmi cestoval a intenzivně se zajímal o hudbu a umění. Pro zlepšení svého zdravotního stavu pobýval také v lázních v Badenu a Ischlu,“ shrnuje historička.

Podruhé se už Rudolf Jan svěřené úloze nevyhnul a po smrti kardinála Trautmannsdorfa byl 24. března 1819, tedy právě před dvěma sty lety, zvolen arcibiskupem. Následovaly rušné měsíce: v červnu se stává kardinálem a od konce srpna do konce září pak postupně přijímá jáhenské, kněžské i biskupské svěcení. Nečekala ho snadná role. „Řím si od jeho volby sliboval zmírnění napětí mezi ‚josefinistickým Rakouskem‘ a Svatým stolcem, jeho starší bratr císař František II. zase doufal, že Rudolf bude plně podporovat státní zájmy,“ popisuje Jonová očekávání spjatá s novou hlavou olomoucké arcidiecéze.

Více v tištěném KT nebo na alza.cz

JIŘÍ GRAČKA
 

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Téma



Aktuální číslo 50 10. – 16. prosince 2019

Adventní trh, místo setkání

Adventní období je nejen ve větších městech spojeno s adventními či vánočními trhy. Nejsou zdaleka jen místem nákupu dárků, ale nabízejí prostor k setkání s lidmi…

celý článek


Církev investuje i opravuje

Majetek, který církev získala v restitucích a nevyužije ho, už takřka celý prodala. Většinu z toho, co nyní vlastní, chce využít ke své činnosti – ať už přímo…

celý článek


DARUJTE Katolický týdeník

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok! Líbí se vám Katolický týdeník a chcete, aby…

celý článek


Po stopách P. Josefa Toufara

O třetí adventní neděli uběhne 70 let od tzv. číhošťského zázraku, který se udál 11. prosince 1949 a je neodmyslitelně spojen s osudem P. Josefa Toufara. Při této příležitosti…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay