Mendel příliš předběhl svou dobu

Vydání: 2015/42 Synoda: méně nářku, více důvěry, 13.10.2015, Autor: Václav Štaud

Zrození genetiky, exaktní vědy, jednoho z největších přírodovědeckých objevů, je dílem řeholníka. Je to právě 150 let, kdy spatřila světlo světa – díky pozdějšímu opatovi brněnského kláštera augustiniánů Gregoru Johannu Mendelovi. Hovoříme o něm s vedoucím Centra Medelianum Moravského zemského muzea JIŘÍM SEKERÁKEM.
 
Pomník G. J. Mendela střeží jedno z nádvoří augustiniánského kláštera na Starém Brně. Snímek autor
 
Co se vlastně před 150 lety stalo?
 
V roce 1865 Mendel poprvé na několika přednáškách zveřejnil svou práci s hybridy hrachu. Bylo to v brněnském Přírodozkumném spolku, který se vydělil z Hospodářské společnosti, předchůdkyně současného Moravského zemského muzea. Svoji stěžejní práci pak vydal o rok později tiskem.
 
Je možné zjednodušeně vysvětlit podstatu jeho objevu?
 
Je všeobecně známé, že Mendel jako první formuloval zákony genetiky. Ale tak snadné to není. Tehdejší vědec ještě nemohl vidět do nitra buňky, nevěděl nic o chromozomech, neznal strukturu šroubovic DNA. Mendel především zjistil, že živé organismy nedědí vlastnosti, ale dědičné informace, které jsou pro tyto vlastnosti potřebné. Naštěstí byl vědcem nejen nesmírně pilným, ale i zodpovědným. Proto mohli jeho pokračovatelé na počátku 20. století začít využívat desítky tisíc Mendelových pečlivě zdokumentovaných pokusů. A naštěstí se k tomu rytířsky přihlásili.
 
Kam máme Mendela zařadit z národnostního hlediska? Někdy se o něm mluví jako o Rakušanovi nebo Němci.
 
Ve svém cestovním dokumentu, obdobě dnešního pasu, měl Johann napsánu národnost Moravan. Narodil se v roce 1822 na Novojičínsku, ve slezské vsi Hynčicích, která je dnes částí obce Vražné. Jeho rodný dům od Moravy dělila jen voda Vraženského potoka. A protože nejbližší kostel, kde byl pokřtěn, stál na Moravě, mohl být označen za Moravana. V dobách, kdy křest společensky znamenal víc než cokoliv jiného, to bylo běžné.
 
V rodokmenu Mendelovy rodiny, zpracovaném až do roku 1550, je přes třicet procent jmen s českým základem. U Mendelů se běžně hovořilo německy, měli německé školy, ale česky nejspíš rozuměli také. Navíc česky mluvit, kázat a zpovídat bylo pro kněze v národnostně smíšené zemi jednou ze základních povinností.
 
Co jej zřejmě přivedlo k duchovnímu povolání?
 
Především to byly katolické prostředí a ryzí víra jeho rodiny. Hlavně maminka byla jeho výběrem řehole a kněžství doslova nadšena a Mendel svoji matku velmi ctil. V jeho korespondenci pro to lze najít mnoho důkazů. Vztah k Bohu a církvi si pak prohloubil na měšťanské piaristické škole v Lipníku.
 
A kde se vzala jeho touha po přírodním bádání?
 
Patrně se vyvíjela už od raného dětství a posílila během gymnaziálních studií v Opavě. V téže budově jako jeho škola bylo umístěno slezské muzeum, nejstarší muzejní instituce v českých zemích, která se zabývala také přírodou a jejími zákonitostmi. Mohu si jen představovat, jak se mladý a na svůj věk cílevědomý student toulal muzejními sály a na rozdíl od bujarých vrstevníků tiše snil o nových objevech. Na olomoucké univerzitě pak už vedle naslouchání filozofickým vědám navštěvoval přednášky přírodovědné, z nichž miloval zejména fyziku.
 
Průsečík mezi vědou a duchovním stavem našel u augustiniánů.
 
Když se Mendelovi doneslo, že opat Napp v Brně potřebuje do svého sboru řeholních učitelů zájemce o přírodní vědy, spěchal se přihlásit. Oba muži si padli do oka a Mendel se v roce 1843 stává řeholníkem pod jménem Gregor. Kněžská studia dokončuje v brněnském diecézním teologickém ústavu, a když v Brně vypukne epidemie cholery, je jeho ročník vysvěcen o rok dříve. Byli to právě augustiniáni, kdo nesli tíži péče o nemocné v blízké nemocnici svaté Anny. Někteří z nich se tam cholerou nakazili a zemřeli. Tehdy se ukázalo, že opat Napp vkládá do Mendela mimořádné naděje. Protože se kvůli Gregorově křehké fyzické konstrukci obával o jeho život, zprostil jej práce v nemocnici a poslal učit na gymnázium do Znojma.
 
Bylo snadné stát se řádným gymnaziálním profesorem?
 
Mendel vyučoval matematiku a řečtinu, dělal to dobře a rád. Protože však neměl dokončeno příslušné vzdělání, mohl být jen učitelem suplujícím. K funkci řádného profesora potřeboval státní zkoušku z přírodních věd. Přihlásil se k ní, ale první pokus se nezdařil.
 
Znalci předpokládají, že Mendelovi chyběl dostatek informací, jak se připravit. Jiní mluví o extrémní trémě člověka jinak neobyčejně vzdělaného a inteligentního. Vždyť na Mendelových opavských gymnaziálních vysvědčeních se skví samé „excellent“! Opat Napp tedy znovu Mendelovi pomáhá a posílá jej do Vídně na řádná přírodovědná studia, při nichž Mendel současně dva roky pracuje jako elév v ústavu experimentální fyziky a všestranně rozšiřuje své obzory. Jenže s další zkouškou opět přichází neúspěch. Některé záznamy hovoří o náhlé nemoci, možná to ale byla zase jen tréma. Stal se pak učitelem fyziky a přírodních věd první brněnské vyšší reálky v Jánské ulici. Šlo o obdobu dnešních průmyslovek, která vychovávala absolventy buď k vlastnímu podnikání, nebo ke studiu na brněnské technice. Postupně získává věhlas odborníka a respektovaného člena Moravskoslezské hospodářské společnosti. Kromě křížení rostlin se zabýval ovocnářstvím, včelařstvím a meteorologií, zkoumal sluneční aktivitu, kolísání hladin spodní vody, bádal i nad škůdci rostlin. A to vše dělal vždy důsledně a vědecky poctivě, s pečlivou dokumentací.
 
A co jeho kněžské povinnosti?
 
Jistě je v klášterním společenství plnil důsledně a svědomitě, jak bylo jeho zvykem ve všech oblastech života. V opačném případě by si jej jistě nevybrali za opata. Ale o Mendelově duchovním působení se bohužel dochovalo minimum dokumentů, například známe jediný koncept jeho kázání. Už v průběhu okupace a také po ní bylo mnoho dokladů ztraceno. Také platí, že na rozdíl od vědeckých společností, které už v 19. století všechno důsledně archivovaly, to řád augustiniánů nedělal.
 
Je dochován postup Mendelovy opatské volby?
 
Volba roku 1868 jednoduchá nebyla, proběhla v několika kolech. Nakonec se ale členové konventu shodli na Mendelovi téměř jednohlasně. Byl totiž osobou konsenzuální, pro všechny přijatelnou, se srdečným chováním, v němž měl místo i jadrný humor.
 
Přišly ještě zdravotní a další potíže. Co přineslo opatu Mendelovi největší problémy?
 
Byla to starost o hospodaření řádu. Po opatu Nappovi totiž zdědil vysoké nedoplatky v daňových povinnostech kláštera. Jako starobrněnský opat přitom patřil k významným zemským prelátům, postupně obdržel řadu čestných řádů a funkcí. Byl například jmenován ředitelem Moravské hypoteční banky se slušným příjmem, který mu měl umožnit dostat klášter z potíží. Přesto trávil závěr života v určité izolaci. Hlavně jej bolelo nepochopení jeho největšího objevu.
 
Ostatní vědce genetika nezajímala?
 
Zdá se, že ne. Vyslechli jej sice se zájmem, ale žádnou z jeho myšlenek nikdo za jeho života nepotvrdil, ale ani nevyvracel. Když nenašel vstřícnost v Brně, vedl náročnou korespondenci s věhlasným botanikem, profesorem Nägelim. Bohužel také s mizivým ohlasem. Mendel příliš předběhl svoji dobu. 
 
 
JIŘÍ SEKERÁK vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě a historii a religionistiku na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Jako pracovník Ústavu religionistiky Masarykovy univerzity se zúčastnil expedice sledující obnovu lamaistických klášterů na Sibiři. V Mendelianu pracuje od roku 1994 a o šest let později se stal vedoucím oddělení pro historii biologických věd a genetiku Moravského zemského muzea v Brně. S obdivem pečuje o památku G. J. Mendela, dokumentuje i výsledky jeho pokračovatelů včetně těch, kteří za to v době bolševického teroru zaplatili životem nebo léty nesvobody. Je spoluautorem televizního dokumentu G. J. Mendel – neustálá výzva.

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Rozhovory



Aktuální číslo 50 6. – 12. prosince 2016

Roráty lákají nejen věřící

Na ochoz šikmé věže stoupají po 194 schodech každou adventní neděli muzikanti. Nikoliv v italské Pise, ale v chodských Domažlicích, kde se jim věž už při stavbě také naklonila.

celý článek


Teď se zklidnit? Děláte si legraci?

Dobře znáte ten pocit. Je tu advent… a všechno se zrychluje. Času ubývá a restů, které máme vyřídit do konce roku, naopak přibývá. A do toho přichází KT s provokativním…

celý článek


České turné o Matce Tereze

Hotové přednáškové turné absolvoval minulý týden v České republice P. Leo Maasburg, který byl řadu let blízkým spolupracovníkem Matky Terezy. Jeho vyprávění s napětím…

celý článek


Betlémská výstava putuje za starými symboly

Až do podhoubí vánočních zvyků a tradic se vydává letošní ročník výstavy v Betlémské kapli v Praze. Název Slunce a betlémy napovídá, že k oslavám evangelijního…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2016

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay