Masaryk: U Tolstého jako v náboženském parlamentu

Vydání: 2010/46 Lev N. Tolstoj, 10.11.2010, Autor: Michal Pehr

„Mám Tolstého velmi rád, osobně má pro mne veliký význam – vytvořil jsem si své etické a náboženské přesvědčení častým přemýšlením o něm, o jeho učení a o jeho životě. Ale vidím zcela jasně, že jeho nedostatek je v cítění, nikoli v myšlení.“ (TGM: Rusko a Evropa III.)

Popsat vzájemný vztah Tolstého a Masaryka, těchto dvou velikánů ruského a českého světa, je neobyčejně těžké. Oba si byli v mnohém podobní, a přece byli tak různí. Byli to nesporné osobnosti, spisovatelé, myslitelé mající svou hlubokou víru a intelektuálové, kteří rádi provokovali svými názory tehdejší společnost. Oba se také navzájem ctili a respektovali. Myslím, že bylo relativně málo osobností, o kterých se ruský myslitel vyjadřoval tak pozitivně jako o Masarykovi, kterého uznával jako profesora a znalce filozofie (i když se někdy o jeho tvorbě vyjadřoval slovy, že je to slabé). Vzájemný respekt a uznání ovšem ani jednomu, ani druhému nezabraňovalo v oboustranné kritice, kde zvlášť TGM byl vůči ruskému spisovateli silně kritický. Jejich vzájemný vztah se postupně proměňoval, a to především na Masarykově straně: od velkého nadšení až po značnou dávku kritičnosti. Společně se setkali celkem třikrát, a sice v roce 1887, 1888 a 1910 během Masarykových zájezdů do Ruska. Mimo to spolu korespondovali a udržovali kontakty prostřednictvím společných přátel a známých. K Tolstému tehdy přicházela řada návštěv takřka z celého světa a v intelektuálním světě tehdejší doby patřilo k jakémusi nepsanému bontonu navštívit mistra. Tolstoj v tu dobu byl již více náboženským myslitelem než spisovatelem a Masaryka nadchl; později o něm říkával, že Tolstoj byl velký umělec, i když „jsem se s ním přel o jeho názorech“. Na Masaryka jistě zapůsobilo i to, že se Tolstoj podíval na jeho ruce při jejich prvním setkání a zeptal se ho, zdali nebyl někdy dělníkem, což bylo připomínkou toho, jak se Masaryk učil v mládí kovářem. Druhým silným zážitkem byla pro Masaryka samotná návštěva u něj: „V domě Tolstého vypadalo to vždycky jako v nějakém náboženském a etickém parlamentu. U něho jako když člověk jest nucen sám sobě nahlas se zpovídat.“ Při vzájemných rozhovorech nalézali společná témata. Shodovali se vzájemně například v boji proti alkoholismu. Je asi málo známá skutečnost, že Masaryk během svého druhého pobytu u Tolstého vstoupil do jeho protialkoholického spolku a podepsal závazek, kde prohlašoval, že bude bojovat proti následkům alkoholismu a nikdy ho nebude pít, „uznávajíce potupnou škodlivost a hříšnost alkoholismu“. Pro Masaryka byl kontakt s ruským myslitelem také neobyčejně cenný. Později napsal, že vyhledal Tolstého, protože ho chtěl poznat osobně, a to nejen jako úspěšného spisovatele, ale především proto, aby jeho prostřednictvím poznával Rusko. Naopak i pro ruského spisovatele byl kontakt s Masarykem důležitým. Masaryk ho například upozornil na českého náboženského myslitele Petra Chelčického. Společně diskutovali o náboženských otázkách, problému sebevraždy, a především o tezi neodporovaní zlu, kterou byl Tolstoj známý. Snad právě tato myšlenka ovšem vyvolávala největší vzájemné rozpory: „Nejvíc jsme se přeli o neodpírání zlému,“ řekl později Masaryk Karlu Čapkovi. Masaryk totiž hájil zcela opačný názor. Jeho teze zněla: Když mě někdo napadne, aby mě zabil, budu se bránit, a nebude-li jiné pomoci, zabiju násilníka; když už jeden ze dvou má být zabit, ať je zabit ten, kdo má špatný úmysl.

ŽÍT PO MUŽICKU

Masaryk Tolstému ovšem také vyčítal jeho styl života. Ruský myslitel totiž propagoval návrat k prostému životu ubohých ruských sedláků. A tomuto modelu se snažil všemožně přizpůsobit, když například nosil boty, které si sám ušil, nebo nosil oděv venkovských obyvatel. Zároveň byl ovšem šlechtic, který se nevzdal majetku a výsad, a tak jeho proklamovaný návrat k chudobě působil nevěrohodně. Masaryk později vypravoval, jak na něho strašně působily poměry na jeho panství, právě v konfrontaci s jeho životem. Později to popsal slovy: „Když začal vykládat, že se máme oprostit, že máme žít po mužicku a tak, řekl jsem mu: A co ten váš dům a salon, ta křesla a divany? A co ten bídný život vašich sedláků? To je oproštění? Vy sic nepijete, ale kouříte cigaretu za cigaretou; když askeze, tak důsledná. Mužik žije chudě, protože je chudý, ale ne proto, aby byl asketou. A řekl jsem mu, co jsem viděl v jeho vsi, ten nepořádek, nemoci, špínu a to všecko. Pro Boha dobrého, to vy nevidíte? Vy, takový umělec, neumíte to pozorovat?“ Tolstému bída ruských sedláků ovšem vůbec nevadila a bral ji jako přirozenou součást venkova, kam se zahleděl v protikladu ke zkaženému velkoměstu. Jejich diskuse o problémech často přecházely až v hádky. Po druhé Masarykově návštěvě v roce 1888 došlo k jistému odcizení, které Masaryk vyjádřil slovy, že v roce 1910 se jel podívat do Ruska spíše na jejich armádu než na Tolstého. Přesto mu to nedalo a navštívil ho. O této poslední návštěvě se dochoval záznam, že spolu dvakrát hovořili, ale až příliš dlouho spolu mlčeli. Tolstoj byl však za Masarykovu návštěvu rád. Téhož roku ruský myslitel opustil svoji rodinu a vydal se ve vlaku na svou poslední cestu. Vlastně ani nevěděl, kam chce jet. Jenom věděl, že chce odjet, a na jedné stanici cestou bez jasného cíle zemřel. Snad i jeho konec byl pro něj příznačný.

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay