Maminka musí být dobrý manažer

Vydání: 2010/35 Humor v církvi, 24.8.2010, Autor: Jan Paulas

„Jakákoliv kariéra se dá vždycky nakopnout či přehodnotit, ale když se dětem nevěnujeme v čase, když jsou malé, už to nikdy nemůžeme dohnat. Je to nenahraditelná škoda,“ tvrdí Hana Pinknerová, která svými knížkami rodinných fejetonů povzbuzuje nejen maminky-čtenářky, ale i mnohé muže. Její příběhy a zamyšlení o rodině, manželství i o vztahu s Bohem vyšly již v několika knížkách. Naposledy letos v létě v Karmelitánském nakladatelství pod názvy Budu lítat a Co Bůh šeptá maminkám.

Co vás k psaní rodinných fejetonů přivedlo?


Prvotním impulzem byla nabídka z Trans World Radia, abych přispěla nějakým zajímavým vyprávěním z rodinného života do relace pro maminky na mateřské. Tím to začalo. A když se to už nějakou dobu vysílalo a vzbudilo to ohlas, lidé se ptali, jestli ty vyprávěné příběhy neexistují i v tištěné podobě. A tak vznikly Brusinky (2002), moje první knížka fejetonů.

Jde o vaše vlastní zážitky, nebo o příběhy někoho jiného?

Je v tom obojí. Dokážu zpracovat příběhy mých přítelkyň – jít se mnou na kávu znamená ocitnout se v literatuře – ale zároveň popisuji i to, co se přihodilo mně samotné, ať už jsou to věci dramatické, nebo úplně obyčejné, jejichž dopad dramaticky prožívám ve svém vnitřním světě. Je poměrně známou věcí, že když člověk takové věci napíše, jaksi se od nich uvolní, psaní se pro něj stane očistnou lázní či terapií. Tak to nepochybně funguje i u mne.

Napadlo vás, co maminky na mateřské nejvíc trápí, sužuje, nebo dokonce deptá?

Myslím, že jejich největším problémem je, že se cítí málo oceněné a že samy nevidí hodnotu svého mateřství, protože je rozloženo do tisíce drobností a úkonů, které nejsou vidět. Žena na mateřské může mít snadno pocit zbytečnosti, že nedělá nic hodnotného, že všichni okolo chodí do práce a vytvářejí viditelné věci, za něž dostávají hmatatelnou finanční odměnu, takže jsou samozřejmě důležití, hodnotní, cenní. Zatímco ona je doma s dětmi a nic podstatného vlastně nevytváří. Svým psaním se snažím těmto ženám pomoci, aby si uvědomily, že ten čas na mateřské, který tráví s malými dětmi a který je svým způsobem jednotvárný a ubíjející, je možná nejdůležitějším obdobím jejich života.

Stává se vám, že svými knížkami oslovíte i muže?

Ano, často mi píší manželé mých čtenářek, že si tu knihu také potají přečetli, aby porozuměli, jak žena uvažuje, co ji trápí, co rozveselí – a že díky tomu lépe pochopili svou manželku.

Co ty muže při četbě nejvíc překvapilo?

Neočekávali, jak citlivě ženy vnímají jejich podporu, která je buď vyslovená, tedy zřejmá, nebo pro ženu vlastně neexistuje, byť si muž myslí pravý opak. Ale tím, že svoji podporu nevyjádří určitým praktickým skutkem, je pro ženu neviditelná.

Vedle těchto rodinných fejetonů píšete i úvahy duchovnějšího rázu. Jak je těžké poradit mamince v tom každodenním kolotoči, aby si našla chvilku na vnitřní ztišení, na Boha?

Mé knížky čtou maminky právě proto, že jde o velmi stručné a krátké literární útvary. Když jsem je psala, neměla jsem čas psát něco delšího – a soudím, že ani maminky nemají čas číst dlouhé traktáty. Kratinká úvaha, která se dá přečíst třeba na záchodě, může být duchovní stravou pro celý den – pokud má ovšem dotyčná žena v sobě trochu kázně, aby o tom přemýšlela.
A kde nacházet čas na krátká ztišení? V tom mě inspirovala moje kouřící sousedka na balkoně. Kuřáci si dokážou najít čas i v tom největším chvatu a shonu, aby se někde zastavili a dali si cigaretku. A to mě zahanbilo. Že bych také někde nevyšetřila pět minut? Pozorováním jsem pak zjistila, že vykouření jedné cigarety trvá zhruba sedm minut. A teď si vezměte třeba desetkrát sedm minut za den – to už je dost času.

Ovšem vyžaduje to přímo manažerské schopnosti – nacházet v denním shonu tyto minutové rezervy…

Jistě, ale maminka musí být dobrý manažer, jinak by se z toho zbláznila.

Takže maminky na mateřské jsou takoví nedocenění manažeři?

Ano, ženy na mateřské musí zvládat několik zaměstnání současně a všechny bezplatně. I proto hodně mých kamarádek, které byly dlouho na mateřské, pracuje nyní v manažerských funkcích nebo profesionálně řídí všelijaké neziskovky, kluby, mateřská centra apod. Během mateřské se naučily mnoha dovednostem, jak všechno skloubit, jak být ukázněná v organizování svého času, jak nepracovat jen pro sebe, ale i pro jiné. Řada těchto maminek kandiduje i v komunální politice. A proto si myslím, že mateřská dovolená může být pro ženy zajímavým zastavením a přehodnocením, kdo vlastně jsou a jaké mají schopnosti; může v nich objevit něco, co předtím netušily, že v sobě mají.


Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Kultura, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 47 21. – 27. listopadu 2017

Přijeďte k nám, zvou Češi papeže

Zástupci církve v čele s kardinálem Dominikem Dukou, politici a studenti se vydali minulý týden do Říma, aby tlumočili papeži Františkovi přání pořádat v Česku Světový…

celý článek


Poděkování za svobodu

Konec komunistické diktatury v Československu připomněla v pátek 17. listopadu řada pietních akcí. V Národním divadle vyznamenali čtyři bojovníky za svobodu, mezi nimi i kněze.

celý článek


O vzniku svátku Krista Krále

Na poslední neděli církevního roku připadá „slavnost našeho Pána Ježíše Krista, Krále veškerenstva“, jak zní podle Římského misálu plný titul tohoto s

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay