"Malá Praha" v Krušných a Doupovských horách

Vydání: 2011/52 Vánoční dvojčíslo, 21.12.2011, Autor: Aleš Palán

Kdysi to bylo osmnáct farností. Dnes dvě, které jsou spravované z jednoho místa: z Ostrova, kde sídlí kněz a kaplan. Duchovní správu v nedalekém Jáchymově zajišťují excurrendo. Farář Marek Hric pochází z východoslovenského Bardějova (a je vyučen jako opravář lokomotiv), jako kaplana má novokněze Wojciecha Pelowského z Polska, který je přitom o čtyři roky starší než on.

Čtyři někdejší farnosti z původních osmnácti leží ve vojenském újezdu v Doupovských horách – nikdo zde trvale nežije, je sem zakázán vstup. Ve čtrnácti farnostech zbývajících se intenzita duchovní správy různí. Nejzápadnější cíp farnosti jsou Potůčky, nejvýchodnější Korunní. V teritoriu farnosti se čerpá jak minerálka Korunní, tak Mattoni. Své jedinečné kouzlo má obec Krásný Les, kde je mše jednou za měsíc v kostele bez střechy – koná se tu i vánoční bohoslužba. Pravidelné mše jsou v Hroznětíně, Perninku, Abertamech, Horní Blatné a v Radošově. „Říkám tomu Malá Praha, farnost má úhlopříčně 60 kilometrů,“ směje se kněz. Ostrov je městská farnost s přilehlými oblastmi Krušných hor. Oblast byla po válce postižena vystěhováním původního obyvatelstva, což je dodnes znát. „Je to farnost lidí, kteří tady často necítí svoje kořeny, a i když tu žijí třeba už padesát let, „jsou“ doma jinde. Teprve třetí generace říká: „Babička pochází odjinud, a my jsme doma tady,“ uvádí pater Hric. Oblast navštěvují – zejména teď v zimě – turisté a chalupáři, jejich přítomnost se však na mších neprojevuje zvlášť výrazně. Jádro ostrovské farnosti tvoří starší generace, přestože jsou tu i mladší. V neděli se v kostele, který je, stejně jako celé staré město, umístěn excentricky na okraji města, sejde zhruba 150 věřících. Co se spirituality týče, převládá tradiční forma: splnit si svoje náboženské povinnosti a doma být sám pro sebe. „Lidi tu k sobě moc nenalézají cestu,“ ví kněz. V Horním městě (sídlištní části Ostrova postavené ve stylu socialistického realismu) kostel pochopitelně není. Ve zdejším domě s pečovatelskou službou je alespoň kaple svaté Rodiny, kde je každou sobotu mše s nedělní platností. Ke sloučení duchovní správy s Jáchymovem došlo před sedmi lety, když zemřel tamní kněz P. Krásenský. Ten strávil v duchovní správě v Jáchymově – s určitou přestávkou – skoro čtyřicet let. Prožil se svým městem i mnohé těžké časy: po odsunu Němců se tu mohli usadit jen ti, kteří nepředstavovali pro komunistický režim žádné ohrožení, později sem byli nastěhováni sociálně nepřizpůsobiví. Když zde političtí vězni těžili uran, byla horní část města uzavřena, v nejtěsnějším okolí centra stály lágry. Na tváři města je to dodnes znát: dolní část, kde jsou lázně, působí moderně a úspěšně, historické centrum naopak chudě a bezvýchodně. Počet lidí v jáchymovském kostele je závislý na turnusech lázeňských hostů. V létě účast neklesá pod 100 lidí, přijde i 170 věřících. (Varhaník účastníky mše ještě donedávna pečlivě počítal z kůru a evidoval jejich počet v sešitě.) V zimě lázně ukončí sezonu a v kostele nebo v zimní kapli je deset patnáct místních. „Jáchymov je typické misijní místo,“ uvádí P. Marek Hric. Kvituje snahu města a školy něco dělat se sociální sférou, sám chodí na setkání veřejně činných osobností, které hledají model práce v sociální činnosti. „Kvůli škrtům a vládním reformám nám několik připravovaných aktivit zkrachovalo dřív, než začaly,“ vysvětluje. Do budoucna by se měla opravit část fary, aby tu mohlo vzniknout zázemí pro klub, kde by se maminky mohly scházet s dětmi.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay