Mají být budovateli kultury života

Vydání: 2004/36 Proč se mi děti nevyvedly, 31.8.2004

Je známo, že jste se přímo angažoval v obnově církevního gymnázia na Velehradě, co všechno provázelo cestu k jeho otevření?
Cesta vzniku velehradského gymnázia byla velkým dobrodružstvím a trvala poměrně dlouho, i když to šlo rychleji než před sto lety. Snad proto, že od počátku jsem to svěřil v modlitbě arcibiskupu Stojanovi. Proto jsem rád, že dnes můžeme opravdu začít. Velehrad je třetím církevním gymnáziem v diecézi. Při jeho vzniku se někteří lidé báli konkurence, ale od začátku se ukazuje, že ve společnosti je místo pro všechny naše školy a že budou potřebné. Velehradská škola je v objektu starého kláštera. Úprava byla náročná, ale myslím, že se podařila a studenti budou moci čerpat také z krásné atmosféry místa a architektury. Zpočátku jsme měli především problém s uznáním práva církve na zřizování organizací – tedy i škol - s právní subjektivitou. Když se podařilo tento problém vyřešit, bylo náročné dosáhnout u ministerstva školství zařazení gymnázia do sítě škol, protože ubývá dětí. Jsem rád, že i to se podařilo.

Jak to vypadá s církevními školami v olomoucké arcidiecézi – počítá se s budováním dalších, dělají se v tomto směru nějaké kroky?
Jsou farnosti, kde se uvažuje o zřízení církevní základní školy, například se připravuje církevní základní škola v Uherském Brodě. Uherskobrodští založili sdružení pro přípravu školy, to musí jednat s úřady, sehnat budovu. V Uherském Brodě je dost rodičů, kteří mají zájem, aby jejich děti chodily do církevního zařízení. Podporuji každou iniciativu, ta však musí vzniknout přímo v místě. O vznik školy musí být zájem – musí být žáci, učitelé i dům.

V čem vidíte význam církevních škol v dnešní společnosti?
Úkol vidím nejen ve výuce, ale v komplexní formaci mladého člověka. K tomu patří i lidská výchova a duchovní růst. Záleží mi na tom, aby naše školy nabídly žákům nejen informace, ale i možnost setkání se společenstvím věřících a se samotným Bohem. Předávaná víra by se měla stát jejich kulturou. Na rozdíl od dnes rozšířené kultury smrti by měli být budovateli kultury života, jež by měla vyrůstat z víry a lásky. Ta jediná má naději.

(jiš) Sdílet článek na: 

Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay