Maďarští poutníci vzhlíží ke Košicím

Vydání: 2011/27 Cyrilometodějské dvojčíslo, 29.6.2011, Autor: Martin T. Zikmund

Svatoalžbětinská poutní cesta spojuje od poloviny června maďarský Šárišský potok (Sárospatak), rodiště této uhersko- -durynské světice, a Košice, kde je katedrála jako jediná na světě sv. Alžbětě zasvěcena.

„Tato poutní stezka má sloužit nejen jednotlivým poutníkům, ale také přiblížení obou národů,“ vyjádřila se Irena Szabó, jedna z iniciátorů této nové sedmdesátikilometrové stezky. „Uvidíme, jestli se ujme, nebo ne. Je to výraz maďarské touhy najít cesty do Košic – ty byly před první světovou válkou většinově maďarské,“ svěřil se KT košický arcibiskup Bernard Bober. Ten přijal 17. června v košické katedrále historicky první skupinu poutníků, která se touto poutní cestou vydala – 35 maďarských katolíků. Po bohoslužbě byli pozváni na arcibiskupství k hostině agapé. Čtyři dny předtím, než vyšli do Košic, jim arcibiskup Bober spolu se svým kolegou, egerským arcibiskupem Csabou Ternyakem požehnal v Šárišském potoce, a to v rámci slavnostního otevření této poutní cesty. Slavnost sestávala z bohoslužby a následného procesí, které procházelo městem a byly v něm neseny ostatky sv. Alžběty.

PŮSOBIŠTĚ KOMENSKÉHO

Iniciátory poutní cesty, která byla uhrazena z Evropských fondů, jsou na maďarské straně Nadace sv. Alžběty v Šárišském potoce a na slovenské obecně prospěšná společnost Perly gotické cesty. Ta označuje košickou katedrálu sv. Alžběty za „nejvýchodnější gotickou katedrálu Evropy“. Košice, kde původně dominovali Maďaři, byly na základě Trianonské smlouvy postoupeny mladému Československu. Dnes zde žijí 4 % Maďarů – ti využívají ve východoslovenské metropoli pro bohoslužby ve svém mateřském jazyce pět místních kostelů. Košice jako tradičně kosmopolitní město bude v roce 2013 jedno z Evropských hlavních měst kultury. Košický poutní protějšek Šárišský potok, ležící v severovýchodním Maďarsku, je považován za rodiště sv. Alžběty, dcery krále Arpáda. Po vymření Arpádovců se zdejší hrad dostal do majetku rodiny Rákócziů, která zde vybudovala reprezentativní zámek a řadu vzdělávacích institucí. V letech 1650–1654 zde působil Jan Amos Komenský, který tu budoval „pansofickou školu“. Právě zde napsal svůj slavný spis „Orbis pictus“ a také knihu „Škola hrou“ (Schola ludus).

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 47 19. – 25. listopadu 2019

Svobodu musíme denně opatrovat

Slavnostní bohoslužba ve svatovítské katedrále v sobotu završila národní pouť a byla též vrcholem církevních oslav a poděkováním za 30 let svobody. Mši celebroval kardinál…

celý článek


Jsme svědky pravdy?

Právě v těchto dnech před třiceti lety prožívali lidé v Československu období velké naděje. Mottem této bouřlivé etapy moderní historie se stala věta, které se dnes…

celý článek


Dramata Jana Pavla II.

Historickou roli papeže Jana Pavla II. v návratu svobody do našeho regionu přiblížil v bazilice sv. Petra ve Vatikánu během národní pouti při mši svaté pomocný biskup pražský.

celý článek


Češi na audienci u papeže

Tisíce českých poutníků si na závěr římské části národní pouti při středeční audienci vyslechly povzbuzení papeže Františka, některé děti se navíc svezly papamobilem.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay