Maďarští poutníci vzhlíží ke Košicím

Vydání: 2011/27 Cyrilometodějské dvojčíslo, 29.6.2011, Autor: Martin T. Zikmund

Svatoalžbětinská poutní cesta spojuje od poloviny června maďarský Šárišský potok (Sárospatak), rodiště této uhersko- -durynské světice, a Košice, kde je katedrála jako jediná na světě sv. Alžbětě zasvěcena.

„Tato poutní stezka má sloužit nejen jednotlivým poutníkům, ale také přiblížení obou národů,“ vyjádřila se Irena Szabó, jedna z iniciátorů této nové sedmdesátikilometrové stezky. „Uvidíme, jestli se ujme, nebo ne. Je to výraz maďarské touhy najít cesty do Košic – ty byly před první světovou válkou většinově maďarské,“ svěřil se KT košický arcibiskup Bernard Bober. Ten přijal 17. června v košické katedrále historicky první skupinu poutníků, která se touto poutní cestou vydala – 35 maďarských katolíků. Po bohoslužbě byli pozváni na arcibiskupství k hostině agapé. Čtyři dny předtím, než vyšli do Košic, jim arcibiskup Bober spolu se svým kolegou, egerským arcibiskupem Csabou Ternyakem požehnal v Šárišském potoce, a to v rámci slavnostního otevření této poutní cesty. Slavnost sestávala z bohoslužby a následného procesí, které procházelo městem a byly v něm neseny ostatky sv. Alžběty.

PŮSOBIŠTĚ KOMENSKÉHO

Iniciátory poutní cesty, která byla uhrazena z Evropských fondů, jsou na maďarské straně Nadace sv. Alžběty v Šárišském potoce a na slovenské obecně prospěšná společnost Perly gotické cesty. Ta označuje košickou katedrálu sv. Alžběty za „nejvýchodnější gotickou katedrálu Evropy“. Košice, kde původně dominovali Maďaři, byly na základě Trianonské smlouvy postoupeny mladému Československu. Dnes zde žijí 4 % Maďarů – ti využívají ve východoslovenské metropoli pro bohoslužby ve svém mateřském jazyce pět místních kostelů. Košice jako tradičně kosmopolitní město bude v roce 2013 jedno z Evropských hlavních měst kultury. Košický poutní protějšek Šárišský potok, ležící v severovýchodním Maďarsku, je považován za rodiště sv. Alžběty, dcery krále Arpáda. Po vymření Arpádovců se zdejší hrad dostal do majetku rodiny Rákócziů, která zde vybudovala reprezentativní zámek a řadu vzdělávacích institucí. V letech 1650–1654 zde působil Jan Amos Komenský, který tu budoval „pansofickou školu“. Právě zde napsal svůj slavný spis „Orbis pictus“ a také knihu „Škola hrou“ (Schola ludus).

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 21 21. – 27. května 2019

Chrámy zvou k noční návštěvě

Více než 1 600 kostelů a modliteben se tento pátek zapojí do Noci kostelů. Stovka z nich poprvé.

celý článek


Redakci KT navštívil nuncius

Minulé úterý zažila redakce vzácnou návštěvu. Do týdenní porady se zapojil apoštolský nuncius Charles D. Balvo.

celý článek


Pouť se čtenáři na Velehradě

Pro čtenáře, posluchače a diváky křesťanských médií připravili jejich tvůrci společnou pouť na Velehradě. Uskuteční se na Den dětí – v sobotu 1. června.

celý článek


Jak žít v náboženské pustině

Kostel praská ve švech. Na nedělní mši svaté se sejde tolik lidí, že musejí stát. Věková skladba je pestrá. Takové poměry jsou v některých oblastech spíše vzácným jevem.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay