Macron: Opravme vztah církve a státu

Vydání: 2018/16 Kardinála Berana přivítá i sv. Vojtěch, 17.4.2018, Autor: Alena Scheinostová

Poprvé ve francouzské historii vystoupil prezident této přísně sekulární země na setkání s představiteli katolické církve. Emmanuel Macron promluvil v Bernardinské koleji 9. dubna na pozvání Francouzské biskupské konference.

Emmanuel Macron se v Bernardinské koleji pozdravil s postiženými občany a vyslechl jejich zkušenosti. Snímek CEF

„Kdybych odvracel pohled od duchovního rozměru, který katolíci vkládají do své morálky, do intelektuálního, rodinného, profesního i společenského života, odsoudil bych se k omezenému vidění Francie. Neznal bych tuto zemi, její dějiny, její občany. A v této lhostejnosti bych se zpronevěřil svému poslání,“ prohlásil prezident Macron před čtyřmi sty přítomných. Projevy ze setkání jsou dostupné na webu Francouzské biskupské konference (CEF). Kromě biskupů se jej účastnili lidé, kteří žijí s postižením nebo v jiné náročné situaci. Ti na úvod vystoupili se svědectvími o svém údělu.

Setkání se totiž odehrálo v kontextu příprav parlamentního hlasování o eutanázii a dalších bioetických otázkách. „Chtěli jsme, aby byli mezi námi přítomní i naši přátelé poznamenaní těžkými a bolestivými příběhy,“ vysvětlil ve svém vystoupení předseda CEF Georges Pontier. Kromě odmítnutí eutanázie připomněl prezidentovi též katolický pohled na rodinu, migraci či „pohromu antisemitismu a islamofobii“.

„Velikost společnosti se měří tím, nakolik je schopna postarat se o své nejkřehčí členy,“ podtrhl dále arcibiskup Pontier a zdůraznil, že technologické prostředky dneška uvádějí člověka do velkého pokušení vše křehké odstranit. „Společnost musí nabízet perspektivu života, přátelství, něhy, soucitu, solidarity,“ vyzdvihl. „Navrhuji začít zlepšováním údělu těch nejkřehčích, nejchudších, zranitelných – protože tím se v lidech buduje a prohlubuje důvěra. Neuzavírejme se do sebe, ale mějme stejně široké srdce jako Bůh, který se zvláštní láskou myslí na každého,“ zakončil arcibiskup Pontier svůj projev.

Věřím v politiku, jež slouží lidské důstojnosti

Prezident Macron katolíky za jejich službu nemocným, osamělým či postiženým vyzdvihl a ocenil, že katoličtí představitelé i v otázkách bioetiky či migrace vidí na prvním místě člověka. „Berete v potaz, že naší povinností je chránit život, zvláště bezbranný. Mezi životem nenarozeného dítěte, člověka na prahu smrti a uprchlíka, který přišel o vše, vidíte společný rys nouze, nahoty a absolutní zranitelnosti,“ podotkl Macron a ujistil: „Věřím v politiku, jež slouží lidské důstojnosti.“ A jako příklad uvedl čin Arnauda Beltramea – četníka a věřícího katolíka, který obětoval život, aby zachránil zadržovanou rukojmí.

Katolické představitele prezident požádal, aby se více angažovali v politické debatě. „Naši současníci potřebují slyšet o člověku z jiné perspektivy než z té materiální. Potřebují uhasit žízeň, jež je žízní po absolutnu. Zde nejde o obracení na víru, ale o hlas, který se odváží mluvit o člověku jako o bytosti obdařené duší,“ apeloval Macron. „Co útočí na naši zemi, není jen ekonomická krize, ale relativismus – ba hůř, nihilismus.“

Jak pro katolickou agenturu CNA okomentoval americký kněz žijící v Paříži P. Joseph Koczera, Macronův projev byl jasnou výzvou současnému stylu francouzského sekularismu, který všechny nábožensky formované názory z veřejné debaty vylučuje. „Sekularismus nemá vést k tomu, že z našich společností bude vykořeněna spiritualita, neboť ta je živnou silou tolika našich spoluobčanů,“ řekl mimo jiné ve svém projevu Macron, sám pokřtěný katolík a absolvent jezuitských škol, a předeslal: „Vztah mezi církví a státem se pokazil a je důležité ho nyní opravit.“

Podle P. Koczery však až čas ukáže, jaký praktický důsledek bude setkání v Bernardinské koleji mít. „Po loňských prezidentských volbách, kdy řada politicky angažovaných francouzských katolíků podpořila neúspěšnou kampaň Françoise Fillona, se zdá jejich role ve veřejné debatě nejistá,“ poznamenal kněz. „I když ale z vysokého počtu pokřtěných Francouzů praktikuje víru jen malá část, příslušnost k církvi je součástí jejich národního sebeuvědomění.“

Biskupové nepředpokládají, že by se obdobná setkávání měla stát tradicí. Francouzský prezident se nicméně každoročně setkává například se židovskými představiteli.

ALENA SCHEINOSTOVÁ
 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Zahraniční, Zpravodajství



Aktuální číslo 46 12. – 18. listopadu 2019

Pouť završí setkání s papežem

Na pouť do Říma se o uplynulém víkendu vypravilo více než dva tisíce poutníků z České republiky. Ve Věčném městě děkují za třicet let svobody a připomínají si…

celý článek


Co přinesl 17. listopad církvi?

Před třiceti lety, v listopadu 1989, se v Československu zhroutil komunistický režim. Po čtyřiceti letech nesvobody se s pádem rudé totality otevřely nové možnosti i věřícím v Boha.

celý článek


Když se řekne 17. listopad

Sametová revoluce se v novodobých českých dějinách pokládá za důležitý milník. Někdo oslavuje nástup svobody – včetně svobody vyznání, jiný možnost podnikání,…

celý článek


Potřebujeme silné příběhy

Dobrým občanem se člověk rodí, nebo stává? Ptáme se P. JOSEFA PROKEŠE, který vyučoval náboženství a religionistiku na českobudějovickém Biskupském gymnáziu po sedm let.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay