Lidem na Haiti chybí hlavně jídlo

Vydání: 2006/17 Nemám rád sám sebe, 25.4.2006, Autor: Kateřina Beščecová

Bude to už pět měsíců od doby, co byl na Haiti unesen (a následně za výkupné propuštěn) český misionář Roman Musil. Jeho jméno se tehdy dostalo na přední stránky nejen českého, ale i světového tisku. Nyní jsme P. Romana Musila oslovili, abychom zjistili, zda jeho únos vyvolal vlnu solidarity s chudými Haiťany.

Bezprostředně po vašem propuštění byly v Česku vyhlášeny sbírky na pomoc Haiti. Kolik peněz jste pro vaše misijní aktivity získal a co jste za ně mohl pořídit? Co se pro vás od únosu změnilo?
Prakticky se od té doby nic moc nezměnilo. Haiti není zemí, kde by se dalo něco měnit ze dne na den. Člověk musí mít až „božskou“ trpělivost se vším, co mu tu znepříjemňuje život. Ale musím říct, že projevená solidarita z Česka mě velice mile překvapila. Vůbec jsem ji v takové míře nečekal - vybralo se několik stovek tisíc a budou využity pro rozvoj vesnice Baie de Henne na severu Haiti, kde žiju. Tímto chci všem dárcům opravdu ze srdce poděkovat.

Co nyní nejvíc potřebujete pro své farníky?
Kdybyste tuto otázku položila samotným Haiťanům, tak vám bez váhání odpoví, že jídlo. Nedostatek potravy je tady opravdu palčivým problémem. Hned potom lidem chybí lékařská péče a přístup ke vzdělání. Řešit tyto problémy konstruktivně, však není v místních podmínkách vůbec jednoduché.

Slyšela jsem, že jste přešel pod haitské obláty, abyste měl ve vašem působišti větší kompetence. Není to snad krok k tomu, abyste se stal Haiťanem?
Takhle to určitě není. Haiťanem se asi nikdy nestanu, protože jsou zde rozdíly, které se ani při nejlepší vůli smazat nedají. Maximálně se mohu Haiťanem cítit. Pod haitskou provincii jsem přešel proto, že otec generální představený si přeje, aby byl každý oblát zařazen do provincie, v níž pracuje. Je to pravidlo, které se v kongregaci dodržuje, ale nic nezmění na tom, že se v Čechách cítím doma a vždycky se tam rád podívám. Stejně doma se však cítím i na Haiti, které mi přirostlo k srdci a kterému chci pomáhat jak jen budu schopen.

V posledních dnech média informovala o nepokojích na Haiti, které se týkaly prezidentských voleb. Církev prý dokonce vyzvala k ukončení násilí. Jaká je současná situace?
Haiti je velice chudá katolická země. Církev tady má důvěryhodnou pozici. Lidé jí věří víc než politikům, protože na rozdíl od nich pracuje v nejchudších oblastech přímo s lidmi. Demonstrace se strhly poté, co se lidé dozvěděli, že volby jsou manipulovány. Většina populace fandila dosavadnímu prezidentovi René Prévalovi. Když se však v médiích objevily informace, že jeho preference spadly během tří dní z 65 % na 45 % a že se našlo na smetišti několik beden s volebními lístky, začaly manifestace po celé zemi. Nakonec ale Préval zvítězil a násilí rázem utichlo. Lidé do svého prezidenta vkládají velké naděje. Nakolik však může zemi dostat ze stávající bezvýchodné situace, ukáže až čas.

Jaká je tedy podle vás perspektiva této země?
Haiti je zemí, která se stále potýká s velkou bídou - snad ještě větší než před lety, a tak spousta lidí nevěří, že se na této situaci dá něco změnit. Haiti je ve všem závislé na dovozu. Jediné, čím může přispět aktivně do státní pokladny je zemědělská výroba a celní přirážka, což je velice ubohé. Jestli se nenajde nějaká konstruktivní rozvojová pomoc, bude se situace nadále zhoršovat.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zahraniční, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 51-52 18. – 31. prosince 2018

Bílé stuhy nového začátku

Brány odjakživa někam vedly. Do města, nebo z města. Do kláštera, nebo z kláštera. A teď si představte bránu, která nevede nikam. Žádná slavobrána pro vítěze nebo vojevůdce.

celý článek


Co vám letos udělalo radost?

Na konci kalendářního roku jsme se zeptali několika osobností v církvi, co je v roce 2018 potěšilo.

celý článek


Stačí prostě být spolu

Štědrý den je tu. Celý rok se na něj těšíme, ale někdy přinese přes veškerou snahu místo radosti spíš zklamání a rozčarování. Jak je to možné a co s tím?

celý článek


Betlém v kulisách Jestřebích hor

Dřevěná polygonální zvonice nad městem není jediným unikátem Rtyně v Podkrkonoší. V barokním kostelíku, za nímž se na horizontu tyčí nejvyšší česká hora, tu o…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay