Laudatio: Ludvík Vaculík

Vydání: 2006/32 Koníčky duchovních, 7.8.2006, Autor: Petr Příhoda

Příloha: Perspektivy

Zkuste si představit, že se vám zhroutí naděje, které jste vkládali do své občanské budoucnosti. To byl můj případ, počínaje podzimem 1968. Můj i lidí mně blízkých. Kdo vám prokáže nejlepší službu? Ten, kdo vám pomůže vybřednout ze srabu.
Takových tehdy nebylo mnoho. Povzbuzením bylo už to, že se nedali, vedli si svou a odhodlaně snášeli šikanu. Do mé mysli se časem zapsali hlavně dva, Havel a Vaculík. Oni si totiž navíc s námi povídali (prostřednictvím textů). Havel působil spíš „přes intelekt“, odpovědným myšlením. A Vaculík „přes celou osobnost“ včetně emocí, ty jsou důležité, možná nejdůležitější.
O Vaculíkových knížkách se čtenář poučí u povolanějších. Vnímal jsem je tehdy „politicky“ a cenil si jejich provokující pointy. Tu měly v koncentrované podobě jiné dva texty: projev na sjezdu spisovatelů (1967) a manifest Dva tisíce slov (1968). Oba uváděly změnu, prozření, asi jako zjištění dítěte z Andersenovy pohádky, že král je nahý. – A pak nastalo to úmorné zápolení s „normalizačním“ režimem, stupidním, podlým, a přesto úspěšně podbízivým. Vaculík si při tom s námi povídal skrze své strojopisné fejetony. Byly to dávky účinného antidepresiva. Autorovy občasné vrtochy, jimiž si komplikoval soukromý život, mu člověk ochotně odpouštěl, z vděčnosti (nebylo by spravedlivé nezmínit heroickou velkorysost jeho ženy, která to s ním vydržela). Je tu zajímavá okolnost: Ludvík Vaculík je i tím, čemu se říká „bývalý komunista“. Patří to k jeho osudu. On sám je vlastně zosobněním osudu celonárodního, přesněji řečeno, té lepší (žel minoritní) varianty jeho scénáře. Téma k zamyšlení těm, kdo povrchně paušalizují, včetně politických frázistů a publicistických šmoků.
Právě se dožil osmdesátky. Našel si cestu k Bohu, bylo to určitě pracné. Kromě všeho nejlepšího mu přejme, aby se na stará kolena nestal moc velkým morousem. A nezapomeňme mu aspoň v duchu poděkovat. Sdílet článek na: 

Sekce: Perspektivy, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 37 10. – 16. září 2019

Naděje, pokoj a smíření pro Afriku

Během týdenní cesty do tří afrických zemí – do Mozambiku, na Madagaskar a Mauricius – navštívil papež František charitní centra, nemocnice, mluvil k politikům, duchovním,…

celý článek


Škola jako bezpečný přístav

Jak by měl vypadat ideální učitel našich dětí? „Chytrý,“ myslí si jeden rodič. „Spíše empatický,“ pomyslí si druhý. „Co třeba Jan Amos Komenský?“ podotkne poslední.

celý článek


Blízká setkávání na každý den v roce

Inspirativní čtení na každý den, a k tomu kvalitní obrazový doprovod, katolické kalendárium i přehled církevních úřadů a médií v ČR přináší nové vydání Cyrilometodějského…

celý článek


Jak mluvit o Božích přikázáních?

Desatero. Zákon, který Bůh dal Mojžíšovi před více než třemi tisíci lety, tisíce kilometrů od nás. A stále je platný! Jak o něm mluvit s dětmi, aby ho neměly jen…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay