Láme se chléb v prázdném domě

Vydání: 2016/14 Papež vzpomněl na oběti útoků, 29.3.2016, Autor: Milan Tesař

Příloha: Perspektivy 14

Tak jako Šumava měla kdysi svého Klostermanna a švýcarské Alpy Charlese-Ferdinanda Ramuze, má dnes Vysočina svou folkovou skupinu Žalozpěv.


Žalozpěv – akustická hudba z Vysočiny – přináší nové album, které je poctou katolickým básníkům.Snímek archiv kapely

Kapela v čele s autorem, kytaristou a zpěvákem Jiřím Nohelem se cíleně věnuje regionálním tématům, zpívá poetické texty o konkrétních vesničkách, křížích v polích, březích řek a brázdách. Při poslechu nového alba, jehož název Šlépěje nejbližší toto sepětí s rodným krajem podtrhuje, se posluchač projde krajinou kolem Holubí Zhoře, pozoruje jívy u potoka v Uhřínově, kolem strmých břehů hledá pozůstatky zaniklého Chudobína a za časného rána kráčí se smutečním průvodem planých jabloní k Petrkovu, zaslíbenému místu českého básnictví.

Ostatně Nohel, jehož písňové texty nemají daleko k poezii, přiznává i inspiraci dalšími básníky. V jeho tvorbě se opakovaně objevuje Demlův Tasov a výrazné písni s refrénem „Odpusť mi, lásko“ dal název Dopis Janu Zahradníčkovi.

Jiří Nohel však není jen písničkářem krajiny, ale také básníkem tradičního vztahu člověka k Bohu. Do své Modlitby za jeřabiny u cest („Prosím Tě, Bože, za jeřabiny, za všechny posly nového jara, za hejna kvíčal na těle podzimu, za zemi, co se stará“) shrne celoroční přání mnoha generací svých předků. A v písni s názvem Advent propojuje předvánoční naději s velikonoční symbolikou: „Ve stodolách láme se čas, láme se chléb v prázdném domě.“

Téma každé ze čtrnácti písní nového alba by vydalo minimálně na povídku – i v tom se Jiří Nohel blíží regionálním spisovatelům. Přitom se nezaměřuje výhradně na svůj rodný kraj. Tak jako v minulosti složil silnou píseň o řece Opavě, nyní podniká výlety k jihočeským tokům Malše a Lužnice. Důležité však nejsou souřadnice, ale schopnost vykreslit krajinu do posledních detailů a tento obraz převést do řeči hudby. Ta má podobu akustického folku s výrazným podílem melodických nástrojů (housle, flétny) a zdravě konzervativním textům sluší. Zvlášť když kapela umí pracovat s kontrastem mezi kapelníkovým naléhavým zpěvem a instrumentální složkou.

Autor je hudební redaktor Radia Proglas

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Perspektivy, Kultura, Články



Aktuální číslo 16 17. – 23. dubna 2018

Kardinála Berana přivítá i sv. Vojtěch

Už o tomto víkendu přivítají v pražské katedrále rakev s ostatky kardinála Josefa Berana nejen věřící, ale také nová socha sv. Vojtěcha. O umístění skulptury tohoto…

celý článek


Macron: Opravme vztah církve a státu

Poprvé ve francouzské historii vystoupil prezident této přísně sekulární země na setkání s představiteli katolické církve. Emmanuel Macron promluvil v Bernardinské koleji…

celý článek


Skoky jsou zase živé. Už deset let

Mohutný barokní kostel ve Skokách u Žlutic dává tušit, že zde bylo významné poutní místo. A skutečně. Bylo proslavené zázračnými uzdraveními podobně jako francouzské…

celý článek


Prarodiče nás vedou po celý život

Na ty ruce vzpomínáme pořád. Až po letech pochopíme, čím nás v dětství tak upoutaly – velikostí, drsností i jiným dotykem. Nikdo totiž neumí pohladit tak jako babička či dědeček.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay