Láme se chléb v prázdném domě

Vydání: 2016/14 Papež vzpomněl na oběti útoků, 29.3.2016, Autor: Milan Tesař

Příloha: Perspektivy 14

Tak jako Šumava měla kdysi svého Klostermanna a švýcarské Alpy Charlese-Ferdinanda Ramuze, má dnes Vysočina svou folkovou skupinu Žalozpěv.


Žalozpěv – akustická hudba z Vysočiny – přináší nové album, které je poctou katolickým básníkům.Snímek archiv kapely

Kapela v čele s autorem, kytaristou a zpěvákem Jiřím Nohelem se cíleně věnuje regionálním tématům, zpívá poetické texty o konkrétních vesničkách, křížích v polích, březích řek a brázdách. Při poslechu nového alba, jehož název Šlépěje nejbližší toto sepětí s rodným krajem podtrhuje, se posluchač projde krajinou kolem Holubí Zhoře, pozoruje jívy u potoka v Uhřínově, kolem strmých břehů hledá pozůstatky zaniklého Chudobína a za časného rána kráčí se smutečním průvodem planých jabloní k Petrkovu, zaslíbenému místu českého básnictví.

Ostatně Nohel, jehož písňové texty nemají daleko k poezii, přiznává i inspiraci dalšími básníky. V jeho tvorbě se opakovaně objevuje Demlův Tasov a výrazné písni s refrénem „Odpusť mi, lásko“ dal název Dopis Janu Zahradníčkovi.

Jiří Nohel však není jen písničkářem krajiny, ale také básníkem tradičního vztahu člověka k Bohu. Do své Modlitby za jeřabiny u cest („Prosím Tě, Bože, za jeřabiny, za všechny posly nového jara, za hejna kvíčal na těle podzimu, za zemi, co se stará“) shrne celoroční přání mnoha generací svých předků. A v písni s názvem Advent propojuje předvánoční naději s velikonoční symbolikou: „Ve stodolách láme se čas, láme se chléb v prázdném domě.“

Téma každé ze čtrnácti písní nového alba by vydalo minimálně na povídku – i v tom se Jiří Nohel blíží regionálním spisovatelům. Přitom se nezaměřuje výhradně na svůj rodný kraj. Tak jako v minulosti složil silnou píseň o řece Opavě, nyní podniká výlety k jihočeským tokům Malše a Lužnice. Důležité však nejsou souřadnice, ale schopnost vykreslit krajinu do posledních detailů a tento obraz převést do řeči hudby. Ta má podobu akustického folku s výrazným podílem melodických nástrojů (housle, flétny) a zdravě konzervativním textům sluší. Zvlášť když kapela umí pracovat s kontrastem mezi kapelníkovým naléhavým zpěvem a instrumentální složkou.

Autor je hudební redaktor Radia Proglas

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Perspektivy, Kultura, Články



Aktuální číslo 25 20. – 26. června 2017

Chléb života, jenž uzdravuje paměť

„Ať nás tento ‚Chléb jednoty‘ uzdraví z ambice ovládat druhé, z chtivosti hrabat pro sebe, z rozněcování nesouhlasu a ze šíření kritik; ať v nás vzbudí radost...,“…

celý článek


Lidová zbožnost do muzea nepatří

O tradičních podobách zbožnosti ve světě zvýšené mobility, prudce se rozvíjejících informačních technologií a všudypřítomné masové kultury hovoříme s pastorálním…

celý článek


Čínský kardinál proti kompromisům

Kardinál Joseph Zen Ze-kiun SDB, emeritní hongkongský biskup (85), navštívil v uplynulých dnech Prahu. Někdejší člen papežské komise pro otázky čínské církve je na…

celý článek


Milujeme, protože jsme milováni

Slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova ustanovil v roce 1856 papež Pius IX. na pátek po druhé neděli po Seslání Ducha Svatého. Úctu k božskému Srdci Páně šířila…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay