Květiny na hrob jako připomenutí našich předků

Vydání: 2008/44 Dušičky, 29.10.2008, Autor: Tereza Holá

Až půjdete nyní na hřbitov, schválně se rozhlédněte, která květina se tam objevuje nejčastěji. S největší pravděpodobností to budou chryzantémy. Bílé a žluté, ale i se zbarvením do hnědočervené či fialové...

Člověk je prostě tvor hlavně praktický a tahle krásná květina se na hřbitov hodí hned z několika důvodů. Tvrdí to alespoň zástupce ředitele Střední zahradnické školy v Ostravě a profesí zahradník Jan Šenk. „Je to nenáročná květina, jejíž jasné barvy umí prosvětlit pošmourné podzimní dny,“ domnívá se Šenk. Chryzantéma vykvétá právě na podzim, a není tedy nutné ji nějak zvlášť pro období Dušiček pěstovat. Navíc vydrží i první mrazíky, které řezané květiny zaručeně zničí. Ve váze ji netřeba doplňovat dalšími rostlinami, například zelení, protože má sama dost zeleného listí a působí dostatečně dekorativně. Pokud si jeden rok koupíme vysazenou květinu v květináči, můžeme si ji za rok sami jednoduše vypěstovat. „Chryzantémy jsou už natolik spojené s uctěním mrtvých, že je lidé málokdy používají k jiným účelům. Skoro bych i řekl, že je to škoda, jde o velmi krásnou a přitom skromnou kytku,“ domnívá se Šenk.

KARAFIÁTY I RŮŽE
„Pokud chce být někdo originálnější, nemusí ani na podzim použít na hroby jenom chryzantémy. V tomto období je k dispozici také velké množství růží nebo karafiátů,“ nabízí Šenk, ovšem na hrobě nevydrží zdaleka tak dlouho. Navíc karafiáty a často i růže je třeba dozdobit.
Při volbě barvy je třeba myslet na to, že atmosféru podzimního hřbitova spíše rozveselí a pohled upoutají květiny světlejších odstínů. Zatímco doma je dobré dávat řezaným květinám do vody různé prostředky, díky kterým déle vydrží, venku to není nutné. „Různé prášky hlavně kompenzují to, že v bytě jsou kytky v prostředí, které je pro ně příliš suché a teplé, což venku není,“ objasňuje Šenk a přiznává, že sám je zastáncem spíše jednoduché krásy, takže jednobarevné kytici živých květů dává přednost před složitými sesazovanými mísami.

ESTÉTI SI PŘIJDOU NA SVÉ
„Platí ale, že proti gustu žádný dišputát,“ připomíná zahradník. Kdyby prý všechny hroby zdobili lidé s podobným vkusem, nebylo by před Dušičkami na hřbitovech na co se dívat, co obdivovat. „Hezké jsou i sesazované mísy, kde se používají hlavně slaměnky a statice, dělají se i speciálně z lesních rostlin a plodů,“ vyjmenovává Šenk a navrhuje, že by si každý mohl vyzkoušet udělat si podobnou mísu sám doma. Stačí v lese nasbírat větvičky se šiškami, jeřabinami nebo šípky, zajímavé trávy, k tomu přidat usušené rostliny z kytek, které jsme dostávali přes rok. To vše pak můžeme naaranžovat do nádoby, která nám třeba zůstala po kytici z předchozího roku,“ navrhuje odborník. Oblíbeným doplňkem kytic na hroby je také mahonia, keř s lesklými, jakoby voskovými listy, které vydrží skoro věčně čerstvě zelené a dají se koupit, stejně jako mnoho dalších doplňků do kytic, v každém lepším květinářství. „Myslím, že z kytice nebo sesazované mísy, kterou si člověk vyrobí doma sám, má daleko větší radost a i pocit, že pro vzpomínku na své blízké něco udělal víc, než kdyby investoval do té největší kytice, co nabízejí prodejci před hřbitovy,“ myslí si Šenk.


Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 38 19. – 25. září 2017

Fatimské poselství putuje Českem

Na tři týdny se k nám po padesáti letech vrací socha Panny Marie Fatimské, kterou biskupové dovezli z národní pouti do Fatimy. Poutě do Portugalska se na sté výročí zjevení…

celý článek


Na fatimské světlo nezapomenete

Do Českomoravské Fatimy v Koclířově zamíří na počátku října i hosté z Portugalska. „Fatima je jen zdůraznění některých stránek evangelia,“ říká v rozhovoru…

celý článek


Tajemství Nejsvětějšího Salvátora

Na konci roku 1989 jsem po jedenácti letech kněžského působení „v ilegalitě“ navrhl kardinálu Tomáškovi, že obnovím pastoraci vysokoškoláků v pražském kostele Nejsvětějšího…

celý článek


Zahajujeme předvolební seriál

Přestože mu ještě není padesát, je nejzkušenějším českým poslancem. V Parlamentu zasedá s krátkou přestávkou od roku 1990 – nejprve za Křesťansko-demokratickou stranu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay