Křesťany nejsme jen sami pro sebe

Vydání: 2017/10 Čas na postní obnovu, 7.3.2017, Autor: P. MILOSLAV FIALA OPraem

Příloha: Perspektivy 10

Připravuji se k biřmování a nevím, podle čeho si zvolit biřmovacího patrona. Je dobré volit jméno po kmotrovi?

Jako křesťané se v těžších situacích často obracíme s prosbou o přímluvu na oblíbené světce, protože víme, že měli pevnou víru, vedli ctnostný život a na věčnosti plně prožívají Boží milosrdnou blízkost. Před přijetím svátosti biřmování si proto můžeme zvolit jméno některého z nich. Nemusí přitom jít o někoho kanonizovaného, ale o někoho, o kom jsme přesvědčeni, že se může stát naším vzorem v úsilí o plně prožívané křesťanské zásady.

Samozřejmě si můžeme „vypůjčit“ i jméno svého biřmovacího kmotra, zvláště když jím byl už při našem křtu. Takže v tomto ohledu máte při volbě jména plnou volnost. Ale je třeba upozornit, že k biřmování si nemusíte zvolit žádného patrona, nejde tedy o povinnost – už proto, že prvotní církev tento zvyk neznala, a jako takový byl doporučován až v pozdním středověku.

Daleko důležitější je vědomí, že tato svátost má prohloubit křesťanský charakter života a umožnit plné prožívání svého společenství s ostatními věřícími v rámci církve a farnosti, a v tomto smyslu se zařadit mezi ty, kdo prokazují opravdovost svého spojení s Kristem a pomáhají šířit křesťanské zásady. Římský biskup František nás často napomíná, abychom neprožívali svou víru jako „folklor“, tedy zvykově, bez snahy proniknout do hloubky a zůstat na povrchu, aniž by do nás vstoupilo světlo Ducha Svatého. I současné krizové jevy v naší církvi, úbytek věřících, nedostatek duchovních povolání, rozpad mnohých manželství apod. jsou důsledkem slabého nebo žádného života z víry.

Biřmování je ve své podstatě svátostí křesťanské dospělosti a po jejím přijetí je nutné dbát na to, aby se biřmovaný choval jako opravdový svědek Kristův, nestyděl se za svou víru a věrně naplňoval spojení s obdrženou svátostí. Proto se má aktivně připravovat, nebát se zeptat na případné nejasnosti a přistoupit ke svátosti smíření. To vše je důležité, abychom dokázali zdárně pokračovat v cestě započaté křtem.

Křesťanství vyžaduje, abychom je plně prožívali každý den, a k tomu slouží stálá snaha o vnitřní obnovu, prohlubovaná znalostí Písma a samozřejmě pravidelnou modlitbou. Křest a biřmování znamenají dva kroky, kterými se začleňujeme do společenství s Kristem a jeho Duchem – a tím patříme do Božího lidu. Neboť křesťany nejsme jen sami pro sebe, ale máme druhým zprostředkovat pravdu evangelia a konkrétně bojovat proti nespravedlnosti a lži, ať se vyskytnou v jakékoli podobě. Máme šířit naději opřenou o zkušenost s Boží pomocí těm, kdo v něho věří, a radovat se z obdržených duchovních darů. Tuto radost a naději vidíme v mnoha podobách na tváři církve, která je Božím nástrojem při budování a záchraně světa.

Církev není statickou, ustrnulou veličinou, ale je ve stálém pohybu ve snaze zlepšovat svou vnitřní i vnější činnost podle toho, jak poznává, co od ní očekává její Zakladatel. Nežije tedy ze své organizační struktury, ale ze světla Ducha Svatého, který ji oživuje a posílá do světa. Církev je pak živá jen tam, kde se její členové plně otvírají působení tohoto Ducha a následují svého Pána, kamkoli je pošle.

Autor je kněz a premonstrát
 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Odpovědny



Aktuální číslo 25 20. – 26. června 2017

Chléb života, jenž uzdravuje paměť

„Ať nás tento ‚Chléb jednoty‘ uzdraví z ambice ovládat druhé, z chtivosti hrabat pro sebe, z rozněcování nesouhlasu a ze šíření kritik; ať v nás vzbudí radost...,“…

celý článek


Lidová zbožnost do muzea nepatří

O tradičních podobách zbožnosti ve světě zvýšené mobility, prudce se rozvíjejících informačních technologií a všudypřítomné masové kultury hovoříme s pastorálním…

celý článek


Čínský kardinál proti kompromisům

Kardinál Joseph Zen Ze-kiun SDB, emeritní hongkongský biskup (85), navštívil v uplynulých dnech Prahu. Někdejší člen papežské komise pro otázky čínské církve je na…

celý článek


Milujeme, protože jsme milováni

Slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova ustanovil v roce 1856 papež Pius IX. na pátek po druhé neděli po Seslání Ducha Svatého. Úctu k božskému Srdci Páně šířila…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay