Křesťan nemůže sympatizovat s komunismem

Vydání: 2005/44 Komunisté včera, dnes a zítra?, 24.10.2005, Autor: Ondřej Tuček

V roce 2000 vyzýval kněz Vojtěch Protivínský věřící na Břeclavsku, aby ve druhém kole senátních voleb nevolili komunistického kandidáta. KSČM na něj podala trestní oznámení pro hanobení národa, rasy a přesvědčení. Krajské státní zastupitelství a současně i tehdejší prezident Havel - pravděpodobně i pod vlivem reakcí veřejnosti - trestní stíhání ukončili.

 

Co se po listopadu 1989 vůči komunistické straně mělo stát, a nestalo, co jsme propásli?

Měli jsme nové, polistopadové generaci dát jasně najevo, že kdo páchá zlo, má být potrestán. Nebo že má být toto zlo alespoň nahlas odsouzeno a lidé, kteří jej sami páchali, nebo aktivně či pasivně podporovali, nemohou ve společnosti zastávat žádné vlivné funkce. Místo toho bývalí vysocí funkcionáři strany a příslušníci Státní bezpečnosti - tedy ti, kteří byli dlouhá desetiletí z daní „dělnické třídy“ velmi dobře placeni za to, aby chránili tzv. vymoženosti socialismu - využili svých dřívějších vysokých příjmů a také kontaktů a informací, vystoupili ze strany, zprivatizovali státní podniky a většinou je vytunelováním přivedli ke krachu a dělníky připravili o jediný zdroj příjmů. Řada z nich dodnes zůstala na důležitých postech ve státní správě i v řadě společenských organizací. Mnozí se ani neobtěžovali z komunistické strany vystoupit.

Přitom právě komunističtí poslanci halasně kritizují, jak se v našem státě špatně hospodaří, přičemž oni by to dělali lépe...

Bohužel na tenhle jejich populismus hodně lidí slyší. Ve volbách jim pak dají svůj hlas a komunisté zablokují pětinu Parlamentu. Ostatní strany si lámou hlavu s tím, jak sestavit většinovou stabilní vládu, sestavují jen vlády menšinové nebo těsně většinové, a tudíž málo stabilní a funkční, s potřebnou odvahou k reformám. Z toho je řada občanů rozmrzelých a dává za pravdu komunistům, když opět velmi hlasitě křičí, napadají demokratický pluralitní systém a připomínají nám, že jejich „pendrekové“ vlády byly stabilní dokonale.

V čem byl pro vás „váš případ“ z roku 2000 poučný?

Byl jsem velmi mile překvapen tím, kolik zcela neznámých lidí mi vyslovilo podporu, a dokonce v petici „Stop komunismu“ učinili stejné prohlášení o zločinnosti minulého režimu, a tím se vlastně dopustili stejného „trestného činu“ jako já. Státní zastupitelství tím pádem mělo jen dvě možnosti: buď obviní a bude stíhat nás všechny, nebo naopak obvinění zruší. Za to bych chtěl všem poděkovat.

Na druhou stranu jsem byl šokován reakcí komunistů, zejména těch břeclavských, kteří celou aféru vyvolali. Ti jakoukoli zločinnost minulého režimu popírají – všechno prý to byla propaganda. Dokonce jsem se od nich dozvěděl, že okupace Československa v srpnu 1968 byla opravdu bratrská pomoc učiněná na žádost naší vlády. Jsou tato tvrzení něčím jiným než novou propagandou a pokusem udělat pravdu ze stokrát opakované lži? Můžeme takovým lidem věřit, natož jim svěřit politickou moc?

Ale ani komunisté nejsou všichni stejní...

Samozřejmě že ne. Ne každý komunista si zaslouží odsouzení. Mnoho lidí asi opravdu uvěřilo poválečným ideálům o konečné naději pro celosvětový mír a sociální spravedlnost. Soudruzi po roce 1968 už ale velmi dobře věděli nejen o hrůzách stalinismu padesátých let, ale sami zažili i převálcování lidské tváře socialismu sovětskými tanky. Byli opakovaně svědky vyhazování lidí z práce a studentů ze škol jen proto, že odmítli okupaci svrchovaného státu cizími vojsky označit za jakousi „bratrskou pomoc“. Jak k tomu mohli mlčet? Proč se těch lidí nezastali? Proč alespoň nevystoupili ze strany páchající takové nepravosti a křivdy?

Vraťme se do současnosti. Trvá podle vás komunistická hrozba?

Vím, že to, co nám komunisté slibují, se mnohým lidem může zdát většinou jako velmi dobré a potřebné: sociální jistoty, bezpečnost, pořádek atd. Málokdo si ale uvědomuje, že na celém světě není ani jeden jediný případ, kde by se to podařilo a kde by zároveň nedocházelo zároveň ke krutým nespravedlnostem a pošlapávání základních lidských práv, zejména v souvislosti s likvidací opozice a všech, kdo smýšlení komunistů nesdílejí. 

Proč bychom měli věřit, že zrovna čeští komunisté budou první celosvětovou výjimkou a český komunismus prvním případem na celém světě, kdy soudruzi splní své sliby a zároveň nebudou pronásledovat nás, kteří máme jiný názor?

Podívejte se na jejich dnešní členy a voliče; kdo z nich přemýšlí o nějakém jiném, lepším komunismu, který by respektoval lidská práva a pluralitní systém? Já nikoho takového neznám. Všichni, s nimiž se setkávám, mluví o jediném: vrátit se před listopad 1989 – tedy udělat novou „normalizaci“ podle nového „Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti“. Tedy nové čistky, vyhazování a zatýkání, zavedení vedoucí úlohy KSČM, cenzury, policejního státu. Ta strana to dnes v programu pochopitelně nemá, má to ale v myslích svých členů. Ostatně v programu to přece neměla nikdy, a přesto vládla vždy jen tímto způsobem.

Jak by se tedy podle vás měla česká společnost ke komunismu a jeho hrozbám postavit?

Nedovolit další experiment s komunismem. Pokud chceme tolerovat komunisty, pak proč ne také ultrapravicové a fašistické strany? Pak si také samozřejmě myslím, že by Poslanecká sněmovna měla schválit novelu trestního zákoníku schváleného Senátem - o trestnosti propagace komunismu a fašismu.

Pokračuje nějak váš „boj“ s komunistickou stranou?

Ne - pouze dál říkám nahlas to, co si myslím a co říká i oficiální učení církve: Kdo chce být dobrým člověkem a křesťanem, nemůže být zároveň členem či sympatizantem fašistických a komunistických stran a hnutí. Alternativa je mnohem lepší: hledat nejprve Boží království. Věřím, že tím člověk dosáhne dokonalého dobra a to pro všechny. Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 50 12. – 18. prosince 2017

Kudy putuje Betlémské světlo?

Už tuto neděli zamíří Betlémské světlo z Vídně a Lince do České republiky. Rozvezou ho skauti. Přinášíme i příběh dvanáctiletého Rakušana Tobiase Flachnera, který…

celý článek


Svěřit se do Božích rukou

Už jen za pár dnů uslyšíme během půlnoční mše vyprávění z Lukášova evangelia o tom, jak se betlémských pastýřů „zmocnila velká bázeň“, když jim anděl Páně…

celý článek


Aby se i dospělí divili...

„Pod stromek bych chtěl lego, tablet a mobil,“ žádá si kluk. „V žádném případě!“ vyděsí se maminka, načež pořídí všechno – a k tomu ještě něco nepotřebného,…

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay