Křest: staletá svátost mezi dnešními křesťany

Vydání: 2011/41 Drinské mučednice, 6.10.2011, Autor: Alena Scheinostová

Příloha: Doma

Podle katechismu je základem křesťanského života a vstupní branou, která otevírá přístup k ostatním svátostem. Jak křest svých dětí prožívají dnešní rodiny? V naprosté většině jako velkou slavnost, při níž se schází celá rodina i přátelé.

Pastorační asistent pražské akademické farnosti Martin Staněk se rozpomíná, že křest svých dětí s manželkou pokaždé prožívali v okruhu nejméně třiceti přátel a příbuzných, přičemž nebyli mezi spolufarníky výjimkou. „Také na vesnicích se podle mé zkušenosti křtiny slaví vydatně,“ připojuje. Sám má ovšem „u Salvátora“ na starosti také přípravu na křest, kdy rodičům i dospělým katechumenům vysvětluje, že slavnostní hostina zdaleka není to hlavní, oč při křtinách jde. Při dvou či třech sezeních tak se zájemci o křest dítěte vedle nezbytné administrativy a průběhu obřadu rozebírá význam křtu obecně i jeho smysl právě pro jejich křtěňátko. „K nám do kostela chodí i páry, kde je třeba jeden z manželů nepokřtěný,“ pokračuje Martin Staněk. „S těmi pak mluvím také o křesťanské výchově, tak aby se ten nepokřtěný nebál, co ho čeká, a aby viděl, že i on může přispět svým dobrým dílem.“ V rodině, která chce dát své dítě pokřtít, musí být podle církevního práva alespoň jeden z manželů věřící, druhý musí se křtem souhlasit, a navíc se oba musejí i s kmotrem zaručit za budoucí křesťanskou výchovu. „Podle církevního práva by měl kmotr být pokřtěný, biřmovaný a starší šestnácti let. My ale klademe hlavní důraz na to, aby byl opravdu věřící,“ upřesňuje Martin Staněk. „Doporučujeme také, aby to byl někdo, kdo je rodině dítěte blízký a kdo není tak starý, aby nemohl kmotřence později provázet.“ Rodiny ze zdejší farnosti podle něj obvykle volí kmotry z okruhu svých dobrých přátel, mnohem méně často z řad svých sourozenců či příbuzných; kmotry některých jeho dětí jsou také manželské páry.

V peřince, nebo v dospělosti?

Ačkoliv Martin Staněk v nadsázce říká, že některé rodiny by nejraději „z porodnice běžely hned ke křtitelnici“, věk dětí, jež v této farnosti rodiče přinášejí ke křtu, zahrnuje celou škálu. „Nejmladší jsou ty zhruba po šestinedělí, horní hranici jsme volně stanovili na ty, co ještě samy nechodí. Jednou tu totiž jedno batole při obřadu utíkalo od oltáře a vykřikovalo ‚ne, ne!‘,“ směje se Martin Staněk a vážněji dodává, že starší děti je zkrátka potřeba na přijetí svátosti alespoň základně připravit. Církví stanovené „co nejdřív“ má tedy v praxi široké rozpětí – podle Staňka mimo jiné proto, že se lidé dnes již nebojí mít doma „nekřtěňátko“ a zároveň mají s novorozencem spoustu počátečních starostí a jeho křest si chtějí připravit a prožít. „Rodiče-konvertité zase někdy uvažují, že by křest potomka odložili až do jeho dospělosti, aby mu také ‚dopřáli konverzi‘,“ doplňuje Staněk. „Těm ale pečlivě vysvětluji, že by mu tak znemožnili přístup k dalším svátostem a podíl na společném životě církve.“ Ve výběru křestních jmen jsou salvátorští farníci poměrně konzervativní. U holčiček to bývá „osvědčená“ Marie, Magdalena, Anna či Tereza, kluci jsou třeba Janové či Františkové. „Teologicky poučení lidé ale dávají spíš neobvyklá jména světců, které někde vyšťourali a jsou jim sympatičtí – nedávno jsme například křtili jednoho Aidana po středověkém irském biskupovi,“ podotýká Martin Staněk. To prý ale bývá častější u dospělých katechumenů. Ti mívají na rozdíl od dětí ještě jednu potíž – sehnat kmotra. Nejednou totiž přicházejí z nevěřícího prostředí a mezi křesťany ještě nikoho neznají. „Vzhledem k tomu, že u nás trvá katechumenát rok a půl, se ale tenhle problém nakonec vždycky překlene,“ usmívá se Martin Staněk.

Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Doma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 16 17. – 23. dubna 2018

Kardinála Berana přivítá i sv. Vojtěch

Už o tomto víkendu přivítají v pražské katedrále rakev s ostatky kardinála Josefa Berana nejen věřící, ale také nová socha sv. Vojtěcha. O umístění skulptury tohoto…

celý článek


Macron: Opravme vztah církve a státu

Poprvé ve francouzské historii vystoupil prezident této přísně sekulární země na setkání s představiteli katolické církve. Emmanuel Macron promluvil v Bernardinské koleji…

celý článek


Skoky jsou zase živé. Už deset let

Mohutný barokní kostel ve Skokách u Žlutic dává tušit, že zde bylo významné poutní místo. A skutečně. Bylo proslavené zázračnými uzdraveními podobně jako francouzské…

celý článek


Prarodiče nás vedou po celý život

Na ty ruce vzpomínáme pořád. Až po letech pochopíme, čím nás v dětství tak upoutaly – velikostí, drsností i jiným dotykem. Nikdo totiž neumí pohladit tak jako babička či dědeček.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay