Krása stará půl tisíciletí

Vydání: 2006/29 Lidová zbožnost, 18.7.2006, Autor: Jaroslav Someš

Obraz si v roce 1505 objednali u Albrechta Dürera (1471-1528), už tehdy proslulého norimberského malíře, jeho krajané usídlení v Benátkách. O rok později, na podzim 1506, bylo dílo hotovo. Představuje mimořádnou práci jak z hlediska Dürerova uměleckého směřování, tak z hlediska vývoje tehdejší evropské malby. Pro Dürera znamenalo definitivní krok od kresby a grafiky k malířské tvorbě. Rozmachem své kompozice a velkolepou barevností pak překonávalo - se zjevným příklonem k italským vlivům - určitou sevřenost a omezenost středoevropské renesance.

POHNUTÝ OSUD
Obraz znázorňuje ideální shromáždění Růžencového bratrstva - zástupců církevní a světské moci oslavujících Pannu Marii a Ježíška. V čele řady postav klečí papež (pozdější přemalby dnes neumožňují jeho identifikaci) a císař (Maxmilián I.). Mezi ostatními najdeme na pravé straně také samotného Dürera, který s pohledem na diváka drží listinu se svým podpisem. Panna Maria, Ježíšek a sv. Dominik pak udílejí shromážděným požehnání, symbolizované věnci růží.
Dílo se záhy stalo mezinárodně proslulým, a tedy i vysoce ceněným. Sto let po jeho vzniku je získal pro své pražské umělecké sbírky císař Rudolf II. za úctyhodnou sumu 900 dukátů. Už v té době však byla malba narušena (pravděpodobnou příčinou byla technologie, kterou Dürer použil) a transportem přes Alpy jistě utrpěla ještě víc - deskový obraz byl nesen na tyčích čtyřmi nosiči. Právě vážná poškození jej však nakonec zachránila pro Prahu. Při rozpadu rudolfinských sbírek nebyl ani odvezen do Vídně (jako jiná Dürerova díla), ani uloupen Švédy za třicetileté války. Střídal různé majitele, až se stal v roce 1793 majetkem strahovských premonstrátů za pouhých 22 zlatých! Když opat Jeroným Josef Zeidler založil v roce 1835 Strahovskou obrazárnu, nechal provést zásadní opravu Růžencové slavnosti. Novou podobu tehdy získala především střední část - tvář Panny Marie, Ježíška a papeže. Zmizel také Dürerův malířský žert, pověstná moucha na Mariině koleně. Zároveň však byla zachráněna i velká část původní malby.

UMĚLECKÝ KLENOT K VIDĚNÍ
V roce 1934 odkoupil Růžencovou slavnost československý stát, zaplatil za ni téměř 10 milionů korun. Dnes obraz náleží ke klenotům Národní galerie a z mezinárodního hlediska patří k nejvzácnějším obrazům, jež se nacházejí na našem území. K letošnímu dvojímu výročí - je tomu 500 let od doby, kdy dílo vzniklo, a 400 let, co „připutovalo“ k nám - uspořádala Národní galerie mimořádnou výstavu, která probíhá ve Valdštejnské jízdárně na Malé Straně až do 1. října. Kromě samotného originálu tu můžeme vidět také dvě dobové kopie, dokumentující vzhled obrazu před pozdějšími úpravami, Dürerovu grafiku, díla jeho současníků i pozdější díla jím ovlivněná. Seznámíme se rovněž s pohnutými osudy Růžencové slavnosti i s výsledky jejích nejnovějších odborných průzkumů.


Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Kultura, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 16 17. – 23. dubna 2018

Kardinála Berana přivítá i sv. Vojtěch

Už o tomto víkendu přivítají v pražské katedrále rakev s ostatky kardinála Josefa Berana nejen věřící, ale také nová socha sv. Vojtěcha. O umístění skulptury tohoto…

celý článek


Macron: Opravme vztah církve a státu

Poprvé ve francouzské historii vystoupil prezident této přísně sekulární země na setkání s představiteli katolické církve. Emmanuel Macron promluvil v Bernardinské koleji…

celý článek


Skoky jsou zase živé. Už deset let

Mohutný barokní kostel ve Skokách u Žlutic dává tušit, že zde bylo významné poutní místo. A skutečně. Bylo proslavené zázračnými uzdraveními podobně jako francouzské…

celý článek


Prarodiče nás vedou po celý život

Na ty ruce vzpomínáme pořád. Až po letech pochopíme, čím nás v dětství tak upoutaly – velikostí, drsností i jiným dotykem. Nikdo totiž neumí pohladit tak jako babička či dědeček.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay