Krajani, rodáci, novoosídlenci

Vydání: 2009/9 Různé tváře pouště, 24.2.2009, Autor: Aleš Palán

Šlo prakticky o totální odsun. Až na pár jedinců muselo po druhé světové válce opustit Vimpersko veškeré původní obyvatelstvo. Novoosídlenci si s sebou přinesli jiný – většinou mnohem vlažnější – vztah k víře.

Do kostela dnes chodí, jako jedna z pamětnic starých časů, pětadevadesátiletá paní Urbanová. Vypadá o dvacet let mladší, její muž, jako voják wehrmachtu, padl ve druhé světové válce a od té doby je vdovou. Celou mši svatou prostojí, její místo je už po desetiletí za hlavním blokem lavic. Odsunutí Němci, případně jejich příbuzní a příznivci, jezdí ve výroční dny do Vimperka stále. Loni na jaře byl s nimi jako host i prasynovec papeže Benedikta XI., pater Messerer ze Simbachu na Innu – jeho maminka se jmenovala Ratzingerová. Němcům z Vimperska říká zdejší administrátor P. Michal Pulec krajani, oni sami se nazývají rodáci. Na komunikaci s odsunutými starousedlíky má zájem i město Vimperk – na podzim se zde a v partnerském Freyungu koná třídenní vzpomínková akce a také na den válečných veteránů 11. listopadu přijíždějí do Vimperka zástupci rodáků. Vimperští farníci pomáhali na místním hřbitově obnovit kříž padlým z první světové války a připojili k němu letopočty z druhé světové války; P. Pulec měl tehdy mši za padlé v obou válkách – z obou stran fronty. Hroby německých vojáků se zatím na vimperském hřbitově obnovit nepodařilo. „Na podzim jsem žehnal znovuobnovený hřbitov na Novém Světě. Zdejší hřbitov byl znesvěcený – shrnuli ho buldozerem, včetně náhrobků a ostatků zesnulých. Tak tomu bylo po 32 let. Obnoven byl díky rodákům, fondu pro česko-německou spolupráci a obci Borová Lada,“ říká pater Pulec, který hřbitov žehnal spolu s bavorským knězem Heinrichem Anzenederem, jehož maminka z Nového Světa pochází. Na hřbitově nyní stojí památník, na němž se podílela šumavská sklářka Vladěna Tesařová – skleněný kříž zasazený v puklém kříži kamenném jako symbol víry, která sjednocuje mezilidské i mezinárodní rozdělení.Ve velkých vimperských kasárnách našlo po válce práci mnoho důstojníků z Čech i ze Slovenska. Novoosídlenci našli práci ve zdejším Šumavanu (tam se šily košile) nebo v tiskárnách. Ve městě našly svůj nový domov i některé romské rodiny.

Sdílet článek na: 

Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 37 10. – 16. září 2019

Naděje, pokoj a smíření pro Afriku

Během týdenní cesty do tří afrických zemí – do Mozambiku, na Madagaskar a Mauricius – navštívil papež František charitní centra, nemocnice, mluvil k politikům, duchovním,…

celý článek


Škola jako bezpečný přístav

Jak by měl vypadat ideální učitel našich dětí? „Chytrý,“ myslí si jeden rodič. „Spíše empatický,“ pomyslí si druhý. „Co třeba Jan Amos Komenský?“ podotkne poslední.

celý článek


Blízká setkávání na každý den v roce

Inspirativní čtení na každý den, a k tomu kvalitní obrazový doprovod, katolické kalendárium i přehled církevních úřadů a médií v ČR přináší nové vydání Cyrilometodějského…

celý článek


Jak mluvit o Božích přikázáních?

Desatero. Zákon, který Bůh dal Mojžíšovi před více než třemi tisíci lety, tisíce kilometrů od nás. A stále je platný! Jak o něm mluvit s dětmi, aby ho neměly jen…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay