Konvertité – velikonoční radost

Vydání: 2016/15 Na Velký pátek přišlo díky svátku více lidí, 5.4.2016, Autor: Jiří Macháně

Každý rok o Velikonocích se církev rozroste. Čísla statistik poskočí vzhůru. Během noci, při níž se slaví Kristovo Zmrtvýchvstání, katolíků rozhodně neubude. Naopak: stovky lidí se narodí. Nikoliv na tento svět, ale při křtu z vody a z Ducha.


Svátost křtu přijal letos o Veliké noci z rukou biskupa Jana Baxanta i velitel hasičů Lukáš Kébrt.Snímek Karel Pech

Podle oficiálních údajů přijalo v roce 2015 během celého liturgického roku křest 1 277 dospělých.

O Veliké noci křtili (arci)biskupové ve svých katedrálních chrámech, vězeňští kaplani za mřížemi i kněží v některých farnostech. Ve většině farních společenství si ale věřící takové úrody nových bratří a sester všimnout nemohou. Nevědí o nich, nepotkají je. Právě proto jim chceme tuto radost církve trochu přiblížit.

Jiná je víra v širých lánech Hané a jiná v intelektuálských kruzích pražského studentstva. Konvertité také přicházejí z různých prostředí a různých tradic. My jsme se tentokrát nevypravili ani do věznic, ani mezi letniční křesťany.

Martin Staněk, pastorační referent pražské akademické farnosti, v rozhovoru přiblíží svou patnáctiletou zkušenost s přípravou dospělých na křest. Už nějaký čas píše o konvertitech celou disertační práci. Příběhy obrácení, katechumenátu a následných křtů dospělých by snadno zabraly možná i celý jeden ročník Katolického týdeníku. Na dvou stranách můžeme potkat jen pár z těch, kteří Bohu odpověděli na pozvání k intenzivnímu vztahu. Můžeme také zjistit, jak se vlastně na takovou životní událost připravují a jak ji pak prožijí – například v reportáži z litoměřické katedrály sv. Štěpána.

Nemáme v Česku zástupy konvertitů, ale odehrává se pořád to stejné, co Kristus Pán slíbil: křesťané byli, jsou a budou solí a kvasem. Nemáme v Česku ani muslimy, kteří by objevili Krista. Ale máme tu specialitu – konvertity ze zcela ateistického prostředí, bližní, kteří nemají na začátku často ani tušení, co je ta církev zač.

A jak se bude dařit novokřtěncům, záleží i na starých matadorech víry. Možná nakonec mezi nás katolíky „ti noví“ nezapadnou. Možná však jejich víra bude v křehkosti a čistotě pomalu zrát a ještě více přibližovat okolí ke Kristu. Vidět Boží vedení je totiž nejen povzbuzením, ale často i zemětřesením, které pořádně zatřese stavbou zvykové či pohodlně žité víry.

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Téma



Aktuální číslo 29 17. – 23. července 2018

Rekordní charismatická konference v Brně

Rekordních 7 830 lidí všech generací, z toho 1 416 dětí, hledalo po čtyři dny „svou sílu u Pána, v jeho veliké moci“, jak znělo motto letošní Katolické charismatické…

celý článek


Zkratkou přes františkánské ticho

Po staletí v nich mniši meditovali či pěstovali bylinky. Teď slouží všem. Přestože některé klášterní zahrady už svou původní funkci ztratily, jsou plné života.

celý článek


Spiritualita ve filmu

Kde se bere v člověku zlo a kde člověk naopak nachází sílu zvládat obtížné životní situace? Tyto a mnohé další ožehavé otázky se objevily v řadě filmů na letošním…

celý článek


Svět, ve kterém můžete vidět „srdcem“

Vyhledávají staré lidi, kterým hrozí samota. Vracejí radost tam, kde hrozí stereotyp a kde dny začínají splývat. Chodí jim dělat společnost, zpívají si s nimi, povídají,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay