26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

'Kniha pana Hitlera káže nenávist'

10. 11. 2011

|
Tisk
|

Vydání: 2011/46 Svatá Anežka Česká, 10.11.2011, Autor: Martin T. Zikmund

Svého novodobého Jana Nepomuckého získají tuto neděli naši jižní sousedé. V západorakouském Dornbirnu bude totiž 13. listopadu blahoslaven P. Carl Lampert (1894–1944), církevní právník a generální vikář, který stejně jako pražský světec zaplatil životem za to, že se útlaku církve ze strany státní moci postavil čelem. Rok před koncem války ho po sérii zatčení popravili nacisté.

„Čím více jsem se zabýval Carlem Lampertem, tím více jsem jím byl fascinován,“ svěřil se nedávno postulátor jeho třináctiletého beatifikačního procesu Walter Juen. Fascinován prý proto, že v tomto případě měl co do činění s člověkem, který se cítil povinován vůči pravdě, zastával se víry a necouvl v tom ani o milimetr, protože mu to jeho svědomí zkrátka nedovolilo. „Odvaha, přesvědčení, svědomí, lidskost – právě tato slova signalizují, co si z minulosti můžeme vzít pro budoucnost a co je i leitmotivem tohoto blahořečení,“ uvedl Juen. „Násilná smrt P. Lamperta patří k nespočetným tragédiím času nacionálního socialismu, v němž byla lidská důstojnost pošlapávána, spravedlnost zůstala pouhým slovem, víra v Boha byla haněna a osobnostní odolnost se stala vlastností životu nebezpečnou,“ zdůraznil zase feldkirchský diecézní biskup Elmar Fischer.

CENÍTE SI MEIN KAMPFU?

„Pane Lamperte, buďte přece rozumný, opusťte církev a kněžství. Je to všechno jen hokus pokus. Zploďte děti pro našeho vůdce Adolfa Hitlera. Zařídím vám dobrý flek,“ přemlouval Lamperta u soudu v Halle v roce 1943 jeho místopředseda Trettin. „Pane komisaři, miluji svou církev, zůstanu jí věrný a také svému kněžskému úřadu,“ odpověděl P. Lampert. „Čeho si ceníte víc: evangelia, nebo vůdcova Mein Kampfu?“ – „Evangelium je Boží slovo a zvěstuje lásku. Kniha pana Hitlera je dílo člověka, které káže nenávist!“ Tyto odpovědi přivedly ve svých důsledcích P. Lamberta pod gilotinu v Halle, když byl ještě definitivně odsouzen v roce 1944 v Torgau. Nebylo divu: nacisté ho považovali za nejnebezpečnějšího muže mezi rakouským klérem.

NEPOHODLNÝ GENERÁL

Právě když se hroutilo Rakousko-Uhersko, nastoupil mladý Carl po čtyřleté formaci v brixenském semináři na své první místo do Dornbirnu, kde dostal na starost zejména práci s mládeží. Setrval zde dvanáct let. V roce 1930 byl poslán do Říma studovat kanonické právo a už tehdy pracoval v církevním tribunálu Římská rota, kde byl v roce 1935 jmenován advokátem. V tu chvíli je však povolán zpět do své mateřské diecéze, kde se má vedle jiných povinností ujmout budování diecézního soudu. V roce „anšlusu“ Rakouska byl pak jmenován generálním vikářem a z titulu této funkce byl před místními – církvi nepřátelskými – úřady zodpovědný za situaci v diecézi. Tamní hejtman chtěl dokonce dosáhnout toho, že jeho župa bude první, která se zcela zbaví klášterů. Důvodů, proč se mu Lampert záhy znelíbil, bylo více: údajně povzbuzoval řeholní sestry, aby odmítly opustit právě rušený klášter, a také prý pracoval jako špion pro Vatikánský rozhlas. Státní správě však povolily nervy hlavně ve chvíli, kdy Lampert zvěřejnil delikátní informaci, že nacisté v Dachau zamordovali jeho kolegu Otto Neururera, jehož popel poslali do jeho rodné obce k anonymnímu uložení na hřbitově. Proto ani samotného Lamperta koncentrační tábor neminul – než byl ale poslán na osm měsíců do Dachau, strávil čtvrt roku v Sachsenhausenu. Když se ocitl opět na svobodě, byl po několikaměsíční pastorační práci ve Štětíně (do Tyrol se už vrátit nemohl) znovu zatčen, souzen a odsouzen k trestu smrti. Obě rakouské diecéze – feldkirchská a innsbrucká – vytvořené v 60. letech minulého století se na blahořečení Carla Lamperta připravují zvláštními výstavami, filmy a dalšími programy. Samotnou beatifikační slavnost povede v Dornbirnu kardinál Angelo Amato, prefekt kongregace pro svatořečení a blahořečení. Podobně vedl jeho předchůdce kardinál José Saraiva Martins před čtyřmi lety v Linzi beatifikaci Franze Jägerstättera, katolického laika, který se také jako P. Lampert z důvodu své křesťanské víry vzepřel nacismu a zaplatil za to životem.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou