Kniha, kterou byste neměli přehlédnout vybírá Jaroslav Med

Vydání: 2004/20 Pýcha, 31.10.2004, Autor: Jaroslav Med

Příloha: Perspektivy

Tentokrát bych chtěl naše čtenáře upozornit na výrazně osobitý básnický svět, ve kterém lidé i věci touží po čistotě a harmonii a kde se často prolíná pohádkovost s realitou. Je to svět lyriky a básnických próz Zuzany Novákové, z jejíhož díla právě vychází obsáhlý výbor s názvem Ta ryba, která zpívá (nakladatelství Blok, Třebíč 2003, výbor uspořádal autorčin manžel Jaroslav Novák a doslov napsal Mojmír Trávníček).

Zuzana Nováková, dcera významného básníka a překladatele Václava Renče, vydala už celou řadu básnický sbírek, ve kterých má převahu křehce senzitivní lyrika. Ta je pak v převážné většině výrazem touhy po světě, v němž vládne rajská čistota a kde se v prvotním úžasu "pojmenovávají věci". Básnická tvorba Z. Novákové permanentně osciluje mezi snem o harmonii ráje, kde žijí v světle láskyplné symbiózy lidé i zvířata, a temnotou světa, neustále ohrožovaného ďábelskou mocí zla a nenávisti. Tato poezie, byť má čitelný romantický rodokmen, není v žádném případě poezií úniku před skutečností; na horizontu jejích pohádkově laděných snů a vizí se promítají obyčejné lidské radosti a žaly, tak jak je přivolávají autorčiny vzpomínky na její ne zrovna lehký život.

Klíčový důraz je posléze v celé její tvorbě kladen na lásku; ta má funkci jakéhosi očistného zaklínadla, jež chce vyvolat ze zapomenutí rajsky původní obraz světa a definovat jej právě láskou. A je to láska pevně zakotvená v jistotě rodiny a v Bohu, který je pro Z. Novákovou nevyvratitelnou jistotou, i když uprostřed nenávistné komunistické antispirituality skrýval často svou tvář do pohádkové čistoty a mravní ryzosti. Transcendentní pojetí lásky, dotvářené ženským rukopisem něhy, nalezlo svůj vrchol ve dvou lyricko-epických skladbách: Legenda o princezně Anežce (1991) a Zdislava, plamen Boží (1992), apoteozujících ženu-světici jako vrcholnou realizaci lásky k Bohu i člověku. (V současném výboru, zachycujícím všechny podstatné vrstvy její lyriky, nejsou však tyto skladby zastoupeny.)

Výtečně koncipovaný výbor z autorčiny básnické tvorby, v níž se střetává smyslovost a něha s reflexí vzpomínek nad uplývajícím časem života, nám představuje velmi osobitou a vyzrálou osobnost současné české poezie, pro níž byly a jsou křesťanské hodnoty základní a autentickou podstatou veškerých životních perspektiv a jistot. A takových básníků má současná česká literatura opravdu poskrovnu. Sdílet článek na: 

Sekce: Perspektivy, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 7 13. – 19. února 2018

Půst je cesta k sobě, Bohu i druhým

Čas odříkání a újmy je pouze jednou z podob čtyřicetidenního období, do něhož vstupujeme touto Popeleční středou. Půst však klade na křesťany mnohem větší nároky.…

celý článek


Putuji směrem k Domovu, píše Benedikt XVI.

O víkendu uplynulo pět let od rezignace papeže Benedikta XVI. Stalo se to poprvé po 600 letech. Nyní oznámil, že už je „na pouti k Domovu“.

celý článek


Uznán 70. zázrak z Lurd

Biskup Jacques Benoit-Gonnin ze severofrancouzské diecéze Beauvais vyhlásil, že církev uznává uzdravení řeholní sestry Bernadette Moriauové (79) za lurdský zázrak. Je v…

celý článek


Jak může vypadat dobrý půst?

Někteří lidé se nad otázkou v titulku příliš nezamýšlejí. Občas si něco odepřou, nejedí maso a jsou uchlácholeni zkušeností, že stejně tak, jako půst přišel, tak zase odejde…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay