Kněžský oděv přispívá ke kráse liturgie

Vydání: 2008/44 Dušičky, 29.10.2008

Je nutné, aby kněží nosili nákladné ornáty? Možná by stačila štola v patřičné liturgické barvě a tmavý oblek. Prostotou by mohla církev získat víc věřících.

Liturgický oděv má svou bohatou historii, která podmiňuje jeho formu i liturgické užití dnes. Na počátku stojí praxe tehdejšího běžného civilního oděvu. Avšak záhy se objevují snahy o zavedení svátečního liturgického roucha, kdy tento oděv měl být odlišný od každodenního oblečení věřících. Teprve v pátém století papež Celestin píše biskupům v Galii, aby kněží při liturgii byli oděni jinými rouchy než běžní věřící. Páté století jako počátek liturgického oděvu kléru potvrzují i další písemné a ikonografické prameny. Od šestého století do dnešní doby pak liturgická roucha prošla vývojem od bohatosti a vznešenosti až k „střízlivosti“, kterou zdůrazňují současné církevní směrnice. Jsme dědici této tradice a nemůžeme vývoj v oblasti liturgických rouch přehlížet.
I když nelze stanovit obecná pravidla k užívání v minulosti zhotovených nákladných ornátů, přesto je třeba zdůraznit, že tyto oděvy byly vyrobeny v jisté době pro jistý druh liturgie a dnešní situace je zcela jiná. Střízlivost a důstojnost současných liturgických rouch má odpovídat nejen obnovené liturgii po II. vatikánském koncilu, ale také současnému poslání církve. Víme, jak je důležité, aby církev ve světě vydávala svědectví víry a byla tou, která slouží. Liturgický oděv je výrazem pochopení smyslu liturgie a také tohoto poslání církve. Současně je liturgický oděv i obrazem estetického cítění: ne každé liturgické roucho se hodí do daného liturgického prostoru. Liturgický oděv by měl být důstojný a přispívat ke kráse liturgie.

BĚŽNÉ HODNOCENÍ NEOBSTOJÍ
Nejsem přesvědčen, že prosté a jednoduché liturgické oděvy získají více věřících. V pokoncilní liturgické praxi se objevují případy, že kněží neoblékají patřičná liturgická roucha, což může být na pozadí dané otázky. Jestliže ovšem vatikánská kongregace užití předepsaných liturgických rouch zdůrazňuje, tak tím poukazuje na jejich teologickou a symbolickou hodnotu.
V běžném životě nazíráme na věci a dění z pohledu účelu, smyslu a praxe. Skrze liturgii vstupujeme do prostoru, kde platí jiné vnímání věcí a dějů, zde neobstojí naše běžné hodnocení. Pochopení liturgie a také liturgických rouch je dáno jejich teologickou hodnotou. Každý liturgický oděv něco znamená a kněz, při oblékání jednotlivých částí, si v modlitbě tento symbolický význam parament připomíná.
Souhlasím s tím, že církev nemá být honosnou a okázalou, přesto zmíněnou prostotu nelze programově aplikovat do všech sfér jejího života.
P. Pavel Kopeček, vyučující liturgiky na CMTF UP v Olomouci


Sdílet článek na: 

Sekce: Odpovědny, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 51-52 18. – 31. prosince 2018

Bílé stuhy nového začátku

Brány odjakživa někam vedly. Do města, nebo z města. Do kláštera, nebo z kláštera. A teď si představte bránu, která nevede nikam. Žádná slavobrána pro vítěze nebo vojevůdce.

celý článek


Co vám letos udělalo radost?

Na konci kalendářního roku jsme se zeptali několika osobností v církvi, co je v roce 2018 potěšilo.

celý článek


Stačí prostě být spolu

Štědrý den je tu. Celý rok se na něj těšíme, ale někdy přinese přes veškerou snahu místo radosti spíš zklamání a rozčarování. Jak je to možné a co s tím?

celý článek


Betlém v kulisách Jestřebích hor

Dřevěná polygonální zvonice nad městem není jediným unikátem Rtyně v Podkrkonoší. V barokním kostelíku, za nímž se na horizontu tyčí nejvyšší česká hora, tu o…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay