Vydání: 2006/6 Když se zhroutí životní plány, 7.2.2006, Autor: Ivana Jeništová

Příloha: Doma

Rychlík zpomaluje, blíží se Olomouc. Mezi korunami lužního lesa kolem železniční tratě náhle probleskují vznosné barokní věže Klášterního Hradiska. Jeho světlou siluetu spíš zatím jen tušíme při pohledu z mostu nad řekou Moravou. Mosty tu nebývaly vždy, po staletí podél řeky vedla obchodní cesta. Na místě brodu, asi 1,5 km od města, před téměř tisíci lety tehdejší stavitelé zbudovali klášter Hradisko.

Vznikl v roce 1078, kdy olomoucký kníže Ota a jeho manželka, uherská princezna Eufemie, založili benediktinský klášter s kostelem sv. Štěpána. Od prvopočátku byl klášter spojen s olomouckou větví Přemyslovců, mezi řádovými bratry však bylo také několik mnichů z Uher.

V roce 1150 benediktini Hradisko opouštějí a na jejich místo přicházejí premonstráti a zřizuj zde svůj konvent. Za léta své existence byl klášter mnohokrát přestavován. Traduje se, že současné Hradisko je kopií části královského zámku Escorial v Madridu. Autorem čistě barokního komplexu byl významný barokní architekt Giovanni Pietro Tencalla.

Po dokončení se Klášterní Hradisko brzy stává významným centrem Moravy. Toto období však trvá krátce: roku 1784 je klášter císařským výnosem zrušen a přeměněn na Moravský generální seminář; působil v něm také Josef Dobrovský. V roce 1790 byl celý objekt předán armádě, která ho využívala jako skladiště, posléze vojenský špitál.

Leopold Mozart

Navzdory devastaci výzdoby klášterního komplexu budova stále působila impozantně a přitahovala Olomoučany i návštěvníky města. Jedním z nich byl Leopold Mozart, druhý kapelník arcibiskupa salzburského Zikmunda. Z Vídně do Olomouce se s manželkou a dětmi – Annou Marií a Wolfgangem - uchýlil z obavy před epidemií černých neštovic. Jedenáctiletý Wolfgang ovšem nakonec v Olomouci onemocněl. Jeho otec, kterému se nesplnily naděje na výdělečné koncerty v Olomouci, chodíval na procházky mimo město. V jednom ze svých dopisů píše: „Dosud jsem z Olomouce nepoznal nic kromě náměstí, lidmi nepříliš oživeného. Byl jsem ponejvíc jako vězeň. Moje procházky se zpravidla odbývaly po cestě vedoucí ke klášteru Hradisko.“

Budovy kláštera se přizpůsobily potřebám špitálu. Kostel byl odsvěcen, varhany převezeny do olomouckého kostela sv. Michala. Do kostelní lodi byly vestavěny dvě podlaží. Tato podoba nemocnice se zachovala dodnes. I dnes je v Hradisku vojenská nemocnice. Význam této kulturní památky je však už doceněn - v 90. letech se celý komplex rekonstruoval.

Umělecky nejhodnotnějším interiérem tohoto konventu je knihovna, jejíž ikonografická výzdoba je triumfální oslavou Nejsvětějšího Jména Ježíš. V jedné ze čtyř věží – v té jihozápadní - se zachoval hostinský pokoj. Říká se mu Tereziánský, neboť prý v něm nocovala císařovna Marie Terezie. V jednom ze sousedních pokojů se dochovala nástropní malba významného olomouckého malíře Jana Kryštofa Handkeho. Ústřední postavou je žena, držící malířské plátno s podobou kláštera Hradisko. V roce 1998 byla do věže umístěna archeologická expozice.

Budova Klášterního Hradiska má čtvercový půdorys. Prostor je na dvě poloviny rozdělen kostelem a středovou věží, která je dominantou Hradiska. Je 73,5 m vysoká. Po zrušení kláštera ztratila jako zvonice svůj význam a chátrala. Do své původní podoby byla rekonstruována v roce 1995.

Prohlídky kláštera s průvodcem se konají vždy první sobotu v měsíci v každou celou hodinu od 9-12 hodin a každý čtvrtek v celé hodiny od 14-16 hod. Vstupné činí 30, resp. 60 Kč. Mše svaté v kostele sv. Štěpána se slouží od pondělí do soboty  v 16.45, v neděli v 8 hodin.