Když sestry vedou biskupskou domácnost

Vydání: 2008/37 Nové moderní způsoby výchovy, 9.9.2008, Autor: Zita Chalupová

Kanovnický dům nedaleko katedrály sv. Václava v Olomouci je domovem nejen olomouckého biskupa Josefa Hrdličky, ale i dvou sester sv. Cyrila a Metoděje. Starají se totiž o domácnost jednoho z pastýřů olomoucké arcidiecéze. A už řadu let.

Do Olomouce přišly z farnosti Liptáň, kde nynější olomoucký pomocný biskup sloužil před rokem 1989 jako kněz. Ve farnosti žila komunita starších sester důchodkyň, které se staraly o farní domácnost a kostel. Když se pak Josef Hrdlička stal světícím biskupem, rozhodla generální představená kongregace po jeho žádosti, že s ním odejdou dvě řeholnice, aby mu pomáhaly v Olomouci a pečovaly také o jeho starou maminku.
Od roku 1990, kdy byl biskupem jmenován a přijal i svěcení, se o něho stará sestra Vítězslava a před osmi lety druhou ze sester vystřídala sestra Melánie.

JAKO KAŽDÁ JINÁ DOMÁCNOST
Je jen málo před polednem a domem už voní oběd. „Je to jako starost o každou jinou domácnost. Vaříme, pereme, žehlíme, nakupujeme a uklízíme. Když není otec biskup doma, bereme telefony. Také mu na jeho četné cesty balíme kufry,“ vysvětluje jedna ze sester-biskupských hospodyní Vítězslava. Jak říká, biskup je nejen v jídle velice skromný a nenáročný člověk: „Často se ho ptáme, co by chtěl k obědu. A on říká, ať uděláme, co chceme.“ Den obou sester začíná spolu s olomouckým biskupem v půl sedmé ráno v domácí kapli, kde se scházejí k modlitbě breviáře a na mši svaté. Pak sestry připraví snídani, po níž odchází biskup Josef na arcibiskupství.
Z práce v rezidenci se vrací domů na oběd. „Někdy zůstává odpoledne doma, kde má na další práci nejvíce klidu,“ vysvětluje sestra Vítězslava a ukazuje nám malou zahrádku za domem. Jak sestry říkají, život ve společné domácnosti s biskupem jim po duchovní i lidské stránce nahrazuje komunitu.

„PERMANENTNĚ RADOSTNÉ“
To už přichází biskup Hrdlička a srdečně se s námi zdraví. „Víte, sestry tu žijí poctivým životem řeholnic. Modlí se, rozjímají, pracují. A já cítím veliké dobrodiní, že se v některých momentech můžu na tento řád napojit. Dvakrát denně se společně modlíme a slavíme mši svatou,“ říká biskup Hrdlička. Sestry si nemůže vynachválit také proto, že domácnost prý dokonale klape. „Jsou to navíc přirozeně moudré a zbožné ženy, jejichž společnost je pro mě velmi obohacující. Obě jsou totiž permanentně radostné. Já žiji ve světě často složitých problémů – a v nich je cosi průzračného a občerstvujícího. Velice je za to obdivuji,“ svěřuje se biskup Josef Hrdlička.
Jak říká, nedávno se zamyslel nad pasáží Písma, kde se píše: „Rozpomeň se, synu, že všeho dobrého se ti dostalo už na zemi.“ „Když se dívám na svůj domov, uvědomuji si, že se mi toho dobrého opravdu dostává,“ uzavírá biskup Hrdlička.


Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 29 17. – 23. července 2018

Rekordní charismatická konference v Brně

Rekordních 7 830 lidí všech generací, z toho 1 416 dětí, hledalo po čtyři dny „svou sílu u Pána, v jeho veliké moci“, jak znělo motto letošní Katolické charismatické…

celý článek


Zkratkou přes františkánské ticho

Po staletí v nich mniši meditovali či pěstovali bylinky. Teď slouží všem. Přestože některé klášterní zahrady už svou původní funkci ztratily, jsou plné života.

celý článek


Spiritualita ve filmu

Kde se bere v člověku zlo a kde člověk naopak nachází sílu zvládat obtížné životní situace? Tyto a mnohé další ožehavé otázky se objevily v řadě filmů na letošním…

celý článek


Svět, ve kterém můžete vidět „srdcem“

Vyhledávají staré lidi, kterým hrozí samota. Vracejí radost tam, kde hrozí stereotyp a kde dny začínají splývat. Chodí jim dělat společnost, zpívají si s nimi, povídají,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay