Když miminko líže podrážku od boty

Vydání: 2008/30 Setkání mládeže ActIv8 na Velehradě, 22.7.2008, Autor: Kateřina Šťastná

Podle statistik se za loňský rok narodilo 114 632 dětí, což je údajně nejvíce od roku 1982. Média hovoří o babyboomu. Nejen o tom, že dnešní maminky mají lepší přístup k informacím, ale i zda je to dnes jinak než za našich babiček, se můžete dočíst v následujícím rozhovoru s pediatrem Milanem Kudynem.

Dnes se mluví o babyboomu – zaznamenáváte to v ordinaci?

Já mám asi o padesát procent víc pacientů než v roce 2006. V Praze je problém už v porodnicích, kde nemají kam uložit matky.

Jak si to vysvětlujete?
Sešly se tři faktory: jednak jsou to silné ročníky sedmdesátých let, které začínají rodit, potom mají své první děti i ženy, které jsou na určitých manažerských postech a dodělávaly si vysokoškolské vzdělání, za třetí to jsou maminky, které se rozhodly mít druhé nebo třetí dítě. Navíc je řada naturalizovaných cizinců – Vietnamci, Ukrajinci… – kteří tu mají potomky. Proto doporučujeme maminkám, aby vyhledávaly pediatra s předstihem, a hlavně, aby si zjistily, kdy a jak se ordinuje. Maminka by měla jít dva dny po propuštění z porodnice k dětskému lékaři, ale v letních měsících, kdy jsou dovolené, to může být problém.

Když se narodí první miminko, bývá většinou všechno jinak. Dá se na to nějak připravit?
Dneska se už maminky dozvědí z ultrazvuku, jestli je to kluk nebo holka, a podle toho koupí výbavičku. Další věc je psychická příprava – ta se týká nejen rodičů, ale i prarodičů. Dnes na trhu existují desítky různých publikací, které se věnují těhotenství a následné péči o novorozence, pak je tady samozřejmě internet.

Jsou dnes maminky informovanější, než byly ty naše?
Určitě. Je to i výzva pro pediatry, protože informovaná matka klade jasné cílené otázky. Přiznám se, že mě někdy maminky zaskočí, když mají nějakou speciální informaci lepší než já.

A stává se, že jim babičky do toho povídají?
Je to individuální záležitost. Dřív nastávající maminka získávala informace od babiček, rady se předávaly z generace na generaci. Dnes je samozřejmě dostupnost informací větší, medicína se změnila, změnil se názor například na kojení, péči o dítě, takže se může stát, že se maminky s babičkami dostávají do určitého střetu, i když to nebývá nijak dramatické. V takovém případě jsem klidně pro, ať maminka přijde do poradny i s babičkou.

Zmínil jste se o kojení…
V poválečných dobách se na něj nekladl takový důraz. Spolupracoval jsem na publikaci profesora Švejcara, který preferoval Sunar. Ale jak postupovala věda a bádala nad složením mateřského mléka, přišlo se na to, že jak dítě stárne, mění se složení mateřského mléka co se týče imunity, poměru cukrů, tuků, bílkovin, takže potom i pan profesor Švejcar pod tíhou vědeckých poznatků přiznal svou chybu a stal se velkým propagátorem kojení. Dnes se naprosto jednoznačně preferuje kojení. Za tu dobu, co dělám praxi, obrovským způsobem narostl počet maminek, které plně kojí do šestého měsíce, tak třetina kojí zhruba do roka. Takže už i maminky pochopily, že je lepší, když si tu stravu nosí s sebou, nehledě na to, že například kojení alergici, astmatici jsou na tom výrazně líp než ti, kteří jsou krmeni náhražkou mateřského mléka.

Dřív se také říkalo, že mají maminky své dítě nechat vybrečet, ať si nezvyká, že ho pořád nosíme. Platí to stále?
Existuje několik druhů pláče: bolestivý, že má hlad, že chce přebalit, nebo si zapláče jen tak. Je to jeho způsob komunikace. Od pátého či šestého měsíce je logické, že dítě ukonejšíte, když ho vezmete do náruče. Jenomže ona už i tak malá miminka jsou natolik vychytralá, že si vynucují, aby je maminky chovaly. Proto je vždy potřeba zvažovat, proč dítě pláče. V tom je to stejné i dnes.

V určitém momentě začne dítě všechno olizovat – vždycky se říkalo, že je dobré trénovat imunitu – ale kam až zajít? Slyšela jsem o paní, která nechala dítě olizovat podrážku od boty…
Dnes už platí: máte-li doma alergika, pořiďte mu kočku. Dřív se takové dítě udržovalo skoro ve sterilním prostředí, což taky není dobře. Vy tomu říkáte trénovat imunitu – jde o to, aby se dítě setkalo s alergeny, jako je třeba prach. Při zachování běžné hygieny ho není třeba udržovat v absolutní čistotě. Až začne lézt, tak to ani dost dobře nejde. I když pokud se někde potká se špinavýma botama, taky to asi není dobře.


Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 50 12. – 18. prosince 2017

Kudy putuje Betlémské světlo?

Už tuto neděli zamíří Betlémské světlo z Vídně a Lince do České republiky. Rozvezou ho skauti. Přinášíme i příběh dvanáctiletého Rakušana Tobiase Flachnera, který…

celý článek


Svěřit se do Božích rukou

Už jen za pár dnů uslyšíme během půlnoční mše vyprávění z Lukášova evangelia o tom, jak se betlémských pastýřů „zmocnila velká bázeň“, když jim anděl Páně…

celý článek


Aby se i dospělí divili...

„Pod stromek bych chtěl lego, tablet a mobil,“ žádá si kluk. „V žádném případě!“ vyděsí se maminka, načež pořídí všechno – a k tomu ještě něco nepotřebného,…

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay