Kde se bere popel na popelec

Vydání: 2007/8 Půst jako přežitý požadavek?, 20.2.2007, Autor: Jiří Macháně

Již čtrnáct století zahajuje církev postní dobu Popeleční středou. Právě na tento den v týdnu se na přelomu šestého a sedmého století posunul začátek čtyřicetidenního postu. To proto, aby se z postní doby vyčlenily čtyři neděle, ve kterých si církev připomíná Kristovo zmrtvýchvstání. Celých deset století už vycházejí na Popeleční středu z chrámů lidé, kteří přijali na čelo popelec – znamení kříže popelem.

„Pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš“ (Gn 3,19), nebo „Čiňte pokání a věřte evangeliu“ (Mk 1,15) zní ve stovkách kostelů po celém Česku z úst kněží, kteří označují čela svých farníků popelem. Kde se ale vzal? Tento symbol smrti a nicotnosti se získává pálením ratolestí – v českých a moravských diecézích nejčastěji jívových, tzv. kočiček.

Kočičky hodně čadí
„Když má farář dobrého kostelníka, tak ten si dá na Květnou neděli předchozího roku stranou část posvěcených kočiček, které pak spálí,“ vysvětluje P. Daniel Janáček z pražské farnosti v Řepích. Katedrální kostelník plzeňského chrámu sv. Bartoloměje Jan Šašek připojuje podrobnější návod: „Pálím je v takovém kotlíku a popel pak prosívám. Musí být ale bezvětří, protože popel je hodně jemný. Jednou jsem popel vyráběl kvůli větru v sakristii, ale už bych to podruhé neudělal. Kočičky totiž v závěru hoření doutnají a hodně čadí,“ dělí se o zkušenosti.
Popeleční středou začíná půst, období vnitřního usebrání. Biskup František Radkovský o něm říká, že je časem, kdy se má každý člověk zastavit a podívat se na sebe trochu z nadhledu. „Aby se člověk viděl, musí se ztišit, potřebuje mobilizovat své síly a k tomu slouží odříkání, sebezápor, napojení na Pána Boha v modlitbě a také otevření se lidem – snaha být jim užitečný,“ připomíná biskup Radkovský a dodává: „Co se týká sebezáporu, řekl bych, že dnes je mnohem těžší odříci si televizi nebo počítač než jídlo. Tak do toho!“


Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 26 27. června – 3. července 2017

Vydat se k prameni: na Velehrad

Začínají prázdniny – doba cestování a výletů. Rádi se vydáváme třeba do míst, kde pramení nějaká řeka. Obvykle to znamená výstup do hor, kde velice nenápadně…

celý článek


Putování v sobě skrývá obrovský poklad...

Zeptali jsme se několika zkušených poutníků, jaká cesta byla pro ně ta nejkrásnější.

celý článek


Křesťan a státník Helmut Kohl

Dlouho mluvil, ale uměl i dlouho naslouchat. Nejednou mu už předpovídali konec, ale vládl šestnáct let. Byl umanutý myšlenkou, jak zabránit opakování války. Takový byl…

celý článek


Letní putování s rodiči

Na ty dopisy si pamatujeme všichni. Sami jsme je kdysi psali dětskou rukou a o pár let později jsme podobné četli od vlastních ratolestí. „Milá maminko a tatínku, mám se…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay