Kde se bere popel na popelec

Vydání: 2007/8 Půst jako přežitý požadavek?, 20.2.2007, Autor: Jiří Macháně

Již čtrnáct století zahajuje církev postní dobu Popeleční středou. Právě na tento den v týdnu se na přelomu šestého a sedmého století posunul začátek čtyřicetidenního postu. To proto, aby se z postní doby vyčlenily čtyři neděle, ve kterých si církev připomíná Kristovo zmrtvýchvstání. Celých deset století už vycházejí na Popeleční středu z chrámů lidé, kteří přijali na čelo popelec – znamení kříže popelem.

„Pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš“ (Gn 3,19), nebo „Čiňte pokání a věřte evangeliu“ (Mk 1,15) zní ve stovkách kostelů po celém Česku z úst kněží, kteří označují čela svých farníků popelem. Kde se ale vzal? Tento symbol smrti a nicotnosti se získává pálením ratolestí – v českých a moravských diecézích nejčastěji jívových, tzv. kočiček.

Kočičky hodně čadí
„Když má farář dobrého kostelníka, tak ten si dá na Květnou neděli předchozího roku stranou část posvěcených kočiček, které pak spálí,“ vysvětluje P. Daniel Janáček z pražské farnosti v Řepích. Katedrální kostelník plzeňského chrámu sv. Bartoloměje Jan Šašek připojuje podrobnější návod: „Pálím je v takovém kotlíku a popel pak prosívám. Musí být ale bezvětří, protože popel je hodně jemný. Jednou jsem popel vyráběl kvůli větru v sakristii, ale už bych to podruhé neudělal. Kočičky totiž v závěru hoření doutnají a hodně čadí,“ dělí se o zkušenosti.
Popeleční středou začíná půst, období vnitřního usebrání. Biskup František Radkovský o něm říká, že je časem, kdy se má každý člověk zastavit a podívat se na sebe trochu z nadhledu. „Aby se člověk viděl, musí se ztišit, potřebuje mobilizovat své síly a k tomu slouží odříkání, sebezápor, napojení na Pána Boha v modlitbě a také otevření se lidem – snaha být jim užitečný,“ připomíná biskup Radkovský a dodává: „Co se týká sebezáporu, řekl bych, že dnes je mnohem těžší odříci si televizi nebo počítač než jídlo. Tak do toho!“


Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 39 20. – 26. září 2016

Otázka sv. Václava: Kam patříme?

Národní svatováclavskou pouť slavíme letos v situaci, která vyvolává množství zásadních otázek. Svátek sv. Václava se tak může stát příležitostí, abychom se opět…

celý článek


Chudý vedle tebe je pro tebe darem

Úryvek z Lukášova evangelia (16,19-31), který uslyšíme v neděli v kostele, před nás klade znepokojivou otázku: Kolik se toho vlastně po dvou tisíciletích na světě změnilo?…

celý článek


Strach je jako cit v prstech...

Citát Jana Wericha použitý v titulku přesně vystihuje podstatu této „nelibé emoce“, kterou dnes a denně v různé podobě zažívá většina z nás. Psychoterapeuta JAKUBA…

celý článek


Tisíce žáků porovnají své znalosti Bible

Mnoho školáků si bude letos lámat hlavu i nad otázkami z Písma svatého. Test čeká do konce října na ty, kdo se zúčastní celostátní soutěže Bible a my. Loni se zapojilo…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2016

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay