Každý z nás má být spolupracovníkem Božím

Vydání: 2016/12 Tři roky s papežem Františkem, 18.3.2016, Autor: P. MILOSLAV FIALA OPraem

Při slavnostním vstupu do svého města Jeruzaléma, týden před svou smrtí, Ježíš použil oslíka, tedy zvíře, které bylo u Izraelitů v nevážnosti. Své učedníky vyzval: Naleznete přivázané oslátko, odvažte ho a přiveďte a řekněte: Pán ho potřebuje. Na rozdíl od tehdejších velmožů, kteří poddané oslňovali nákladnou jezdeckou kohortou, volí Pán tento způsob, aby naznačil, že nepřišel na svět vládnout, ale sloužit. Nechce být diktátorem, který posílá na smrt druhé, aby tak upevnil svou nadvládu, ale naopak volí dobrovolně svou smrt, abychom my mohli žít. Naplňují se tím slova biblické výzvy: Raduj se, dcero siónská, jásej, Jeruzaléme! Hle, přichází k tobě tvůj král, kníže pokoje! Do lidských duší chce vnést plnost vyrovnaného míru, jenž se tolik liší od toho, který slibuje lehkovážný svět, a podepisuje proto množství dohod, aby je v zápětí bez výčitek svědomí porušil. Z vlády našeho Pána nemusíme mít strach, protože on vládne s nekonečnou láskou; můžeme mu proto svěřit nejen svůj život, ale i smrt, a dát se jím vést zvláště po křivolakých cestách, kterým se nemůžeme vyhnout. Neomezuje naši svobodu, ale dává nám pravou naději a plně respektuje naši svobodnou vůli. Pravá, prožívaná víra nás vede k jistotě, že Ježíš nás stále provází jako náš přítel a bratr a jde kvůli nám i na smrt.

Z toho ovšem pro nás vyplývá závazek, že Pán potřebuje naši spolupráci při záchraně světa od hříchu a nejrůznějších omylů. Přeje si, a jeho výroky v evangeliích to potvrzují, že mu máme pomáhat – nejen jednou, ale stále znovu – upevnit a rozšířit Boží království na zemi, tedy vládu pravdy, spravedlnosti a pokoje. Jinými slovy řečeno Bůh potřebuje člověka, a od svých věřících to dokonce vyžaduje, a to od chvíle jejich svátostného křtu. Uvažme, že není nic horšího než být neupotřebitelný, k ničemu se nehodící, jak to vidíme na rostoucích zástupech nezaměstnaných. Pán života a vesmíru s každým z nás opravdu počítá, aby vybudoval nový Jeruzalém, ve kterém už nebude žádný nevinný odsouzen k smrti a přibit na kříž; v němž nebude žádný Velký pátek, ale jen a jen Velikonoce.

V Lukášově zprávě slyšíme o utrpení a smrti našeho Pána, který prošel mořem utrpení až na Golgotu. A uvědomme si, že zvolil cestu nejhlubšího ponížení, posměchu a zneuznání, a přitom svým katanům odpustil a prosil Otce za jejich duchovní záchranu. Jeho pokora a milosrdenství bez hranic se nejvýrazněji projevily na popravišti. Tichý Boží Beránek… Po jeho příkladu se i my máme v těchto dnech ztišit, zapomenout na všechno nízké a přemýšlet o tom, k čemu nás zavazuje víra. Východní otec Řehoř Palamas (3. stol.) doporučil očistit své srdce a přijmout do sebe světlo, které převyšuje všechno pomyšlení a v sobě jako v zrcadle vidí Boha.

P. Miloslav Fiala OPraem.

Sdílet článek na: 

Sekce: Články



Aktuální číslo 33 15. – 21. srpna 2017

Olomouc žije setkáním mládeže

Nejvýznamnější událost mladých křesťanů v tomto roce – Celostátní setkání mládeže – vrcholí tento týden v Olomouci.

celý článek


Rodiny prošly metropolí

Oslavit rodinu se do centra Prahy vydaly stovky účastníků Pochodu pro rodinu.

celý článek


Přestat pít? Když to nejde

Není snad falešnějšího obrazu alkoholika: často opilý, špinavý a páchnoucí muž, povalující se v hospodě a pak ve škarpě. Jistě je nemálo takových. Skutečnost, jak…

celý článek


Vrátit se k modlitbě s papežem

Na duchovní straně 10 každý měsíc zveřejňujeme papežské modlitební úmysly. Jak vznikají a k čemu slouží? Ptali jsme se P. FrédéricA FornosE SJ, ředitele Světové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay