Každý kousek dobra je víc než nic

Vydání: 2016/24 Noc kostelů v tramvaji i při lití zvonu, 7.6.2016, Autor: Alena Ouředníková

Příloha: Diecézní zpravodajství - Plzeňská diecéze

Anna Srbová. Když se na ni v Plzni zeptáte v kostele, s jistotou ji budou místní znát. Stejně tak, když ji budete shánět v některém charitním zařízení.


Anna Srbová. Snímek autorka

Plzeňanům se s vyslovením jejího jména většinou vybaví obraz menší energické dámy, kráčející rázným krokem ulicemi města, v každé ruce minimálně jednu tašku plnou věcí určených potřebným v charitních domovech pro seniory či pro matky s dětmi v tísni, ve věznici či v domově pro lidi bez přístřeší. Nebo i na ulici.

Anna Srbová se dožívá 9. června 75 let. Sice musela kvůli zdravotním potížím svůj rázný krok zmírnit a vzít si na pomoc berle, ale touhu pomáhat neztrácí. Její nejnovější aktivitou je náhradní babička: „Vnoučata už mám odrostlá, a tak docházím do Domova sv. Zdislavy pro matky s dětmi v tísni dělat babičku. S dětmi si hrajeme, povídáme, malujeme, zpíváme. S maminkami neformálně probíráme život, pokud o to stojí. Většinou kontakt se svými matkami a babičkami nemají, přicházejí o mezigenerační zkušenost.“

Od jedenácti let hraje paní Anička (jak ji tu katolíci často oslovují) na varhany. „Jsem profesionální amatér,“ říká o sobě a těžko bychom hledali v Plzni a okolí kostel, za jehož nástroj nikdy neusedla. Nyní doprovází hudbou bohoslužby v nemocnicích a snad ve všech plzeňských domovech pro seniory včetně Domova sv. Aloise pro seniory s poruchami paměti. „Po mši zanotuju písničky z našeho mládí a lidé, kteří nevědí, co měli dnes k obědu, zazpívají zpaměti šest slok písně Černé oči, jděte spát. A jsou šťastní. Já jsem stará, oni jsou staří, rozumíme si, popovídáme si.“

Aniččin otec zemřel mladý, zůstaly s maminkou a dvěma sestrami samy. „Každý kousek dobra je víc než nic. To jsou slova naší mami, která mě provázejí celý život. Pomoc druhým byla u nás samozřejmost, o které se nemluvilo,“ vzpomíná nositelka Řádu sv. Silvestra, který jí v roce 2008 udělil papež Benedikt XVI.

Když ji krátce po vzniku plzeňské diecéze v roce 1993 oslovil generální vikář Josef Žák, aby šla řídit Městskou charitu Plzeň, neváhala. A Charitu už nikdy neopustila. I když začátek její charitativní práce se datuje už v době totality: „Oficiálně tehdy žádná Charita neexistovala, ale jak jsem tak hrála v kostelích a setkávala se s lidmi, zjišťovali jsme, co je zapotřebí, a nějak to zařídili.“ Organizační schopnosti jí dala i práce sekretářky v Lokomotivce plzeňské Škodovky, kterou vykonávala 39 let. „Od roku 1997 jsem byla v diecézní charitě koordinátorkou dobrovolné pomoci a to jsem opravdu dojednávala všechno možné na světě,“ směje se. Jenom během našeho setkání stačila „bokem“ telefonicky zorganizovat nákup nové remosky pro starou opuštěnou paní. „Tak to by mi šlo, řídit z postele,“ blýská jí z očí radost: „Zase se jedna dobrá věc podařila.“Alena Ouředníková

Biskup Tomáš Holub se sešel 2. června s představiteli Plzeňské ekumeny, která sdružuje zástupce křesťanských církví působících v západočeské metropoli. „Šlo o naše první setkání a já jsem s radostí sledoval otevřenost, snahu a ochotu ke společnému konání. Bylo to skutečně setkání nad Božím slovem,“ konstatoval nový plzeňský biskup s tím, že rád naváže na dobré vztahy mezi církvemi, které vybudoval biskup František Radkovský. „Velmi mě potěšilo, že křesťanská skupina, která se každou neděli od sedmé hodiny ranní modlí na věži katedrály sv. Bartoloměje za věci ekumeny, mi nabídla modlitby na moje témata. Prosím tedy o modlitbu za to, co mi leží na srdci: Aby vnější věci nepřehlušily základ v cír-
kvi – setkání s Bohem. Abych to měl na paměti při svých rozhodováních,“ požádal biskup Tomáš Holub.

Tradičně dobrá spolupráce mezi křesťanskými církvemi, která v Plzni existovala už v době totality, byla od roku 1993 posilována otevřeným přístupem biskupa Františka Radkovského, odpovědného za ekumenismus i v rámci České biskupské konference. Mezi nejznámější společné aktivity Plzeňské ekumeny patří kromě klasických ekumenických bohoslužeb např. vzpomínková shromáždění při výročí nacistických transportů Židů, velkopáteční veřejné čtení z Bible a další. (alo)
 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Diecéze



Aktuální číslo 50 12. – 18. prosince 2017

Kudy putuje Betlémské světlo?

Už tuto neděli zamíří Betlémské světlo z Vídně a Lince do České republiky. Rozvezou ho skauti. Přinášíme i příběh dvanáctiletého Rakušana Tobiase Flachnera, který…

celý článek


Svěřit se do Božích rukou

Už jen za pár dnů uslyšíme během půlnoční mše vyprávění z Lukášova evangelia o tom, jak se betlémských pastýřů „zmocnila velká bázeň“, když jim anděl Páně…

celý článek


Aby se i dospělí divili...

„Pod stromek bych chtěl lego, tablet a mobil,“ žádá si kluk. „V žádném případě!“ vyděsí se maminka, načež pořídí všechno – a k tomu ještě něco nepotřebného,…

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay