Katedrála Svatého Ducha v koloběhu staletí

Vydání: 2008/36 Zamřížovaný čas - pohled na vězeňství z druhé strany, 2.9.2008, Autor: Jiří Macháně

Když rozklíčujeme název města Hradec Králové, bude hned jasnější, proč tu před sedmi sty lety začal růst ojedinělý architektonický skvost – a dnes srdce diecéze – chrám Svatého Ducha. „Hradec znamená opevněné místo,“ vysvětluje historik P. Tomáš Petráček, který přednáší na pražské teologické fakultě a zároveň je hradeckým patriotem. A proč Králové? „Město patřilo mezi pětici věnných měst českých královen. Takže název vlastně znamená opevněné město patřící královně. Německý název Königsgraz, tedy doslova přeloženo Hradec Králů, by měl znít Königingraz, což znamená Hradec Králové, tedy Královny,“ doplňuje.

Vznik chrámu je připisován Elišce Rejčce, která získala své město v roce 1308.

Podle starobylé tradice, na kterou se sice nemůžeme úplně spolehnout, ale není důvod ji ani ignorovat, souvisí založení chrámu právě s příchodem této české královny do Hradce. Podle tradice je znázorněna jako donátorka v katedrální tzv. děkanské sakristii. Pro ten rok však neexistuje přímý důkaz. První nesporné zmínky jsou o pět let starší, takže víme, že už okolo roku 1313 tu byl „liturgický provoz“.


ARCHITEKT NEZNÁMÝ
Vzhled chrámu Svatého Ducha dala tzv. slezská cihlová gotika. Podobný kostel stojí v Nymburce a královna Eliška Rejčka nechala takový postavit také v Brně. Je to jedna z velkých výjimečností královéhradecké katedrály: způsob, jakým je postavena, překračuje český rámec – je středoevropská.
(pet)


Katedrála v této podobě vznikla už v tomto období?
Původní kostel vyhořel a potom ještě několikrát – ve středověku hořelo v Hradci dá se říci pravidelně. Chrám Svatého Ducha je proto výrazným symbolem kontinuity městského života. Řada generací se kvůli ohni podílela na jeho obnově.

Jak moc ovlivnilo osudy chrámu husitské hnutí?
To se spojuje hlavně s jižními Čechami, ale mocenské jádro bylo spíš tady, na východě naší země. A Hradec patřil mezi přední husitská města. S chrámem Svatého Ducha je spojena zajímavá epizoda, která však není historicky doložena. Právě zde mělo být první místo, kde byly uloženy ostatky Jana Žižky po jeho smrti roku 1424.


DRUHÝ PO PRAZE

V počtu a výstavnosti kostelů byl středověký Hradec „druhý po Praze“. Většina z nich ale v době, kdy Hradec ovládli husité, značně utrpěla. Hradecká katedrála však ne. Stala se chrámem husitů. Až do roku 1623 ji užívali a spravovali utrakvisté. To ale neznamená, že by nějak strádala. V tomto období je obohacena o celou řadu významných děl, které tam nalezneme ještě dnes. Na prvním místě je to jedno z nejkrásnějších pastoforií, tedy sloupovitý pozdně středověký svatostánek, a pak deskový oltář Příbuzenstvo Kristovo (viz. strana C přílohy).
(pet)



Utrakvisté byli správci kostela až do bitvy na Bílé Hoře?
V Hradci žili zpočátku velmi konzervativní kališníci. Měli výraznou úctu k Janu Husovi, kterého ctili jako světce, dokonce mu zasvětili jeden z nedalekých kostelíků, který byl v době pobělohorské „přejmenován“ na kostel sv. Jana Křtitele. Byli to lidé, kteří uctívali svátost oltářní, a proto při kostele Svatého Ducha vzniklo v roce 1505 Bratrstvo ke cti Božího Těla. Konaly se tu i eucharistické průvody. Zkrátka ke katolické církvi měli věroučně a duchovně velmi blízko.


LITERÁTSKÉ BRATRSTVO

Zbožní laici, měšťané, kteří uměli číst a psát, založili při chrámu Svatého Ducha na přelomu 15. a 16. století Literátské bratrstvo. Spolek umožňoval měšťanům rozvíjet a kultivovat v té době neobvyklé dovednosti četby a psaní (90 % populace bylo negramotných). Bratrstvo podporovalo chrámový zpěv, pečovalo o krásu liturgie a stálo svými financemi i za vznikem výstavných kancionálů. Tito lidé byli ostrůvkem knižní kultury, kterému východočeská metropole vděčí za jedny z nejcennějších písemných památek, mezi něž patří např. nejslavnější Franusův kancionál.
(pet)



Kdy se katolická církev do chrámu Svatého Ducha vrátila?
Po Bílé hoře. Katolický farář přichází v roce 1623. V té době čelí protestantské většině. Z panovnického nařízení se měšťané museli „srovnat“ s panovníkem ve víře nebo prodat majetek a odejít do exilu. Do Hradce Králové přicházejí poměrně záhy jezuité a usídlují se přímo na náměstí, kde v sousedství chrámu Svatého Ducha vzniká jezuitská kolej s vlastním kostelem Nanebevzetí Panny Marie. V roce 1664 vzniká biskupství a přichází sem biskup, který má obnovu katolicismu v celých východních Čechách řídit.


KATEDRÁLNÍ KAPITULA

Sbor kanovníků vzniká rok po založení biskupství, ale formuje se pro nedostatek peněz pomalu. Větší roli v životě katedrály začíná hrát na začátku 18. století. Byl to sbor kněží, kteří v Hradci sídlili, měli zde své (kanovnické) domy a byli součástí biskupské správy. V katedrále sloužili liturgii a snažili se ji zvelebovat.
(pet)



To tehdy přišel katolický kněz do sakristie a prostě řekl: „Dejte mi klíče!“? To muselo ve městě rozbouřit emoce...
Samozřejmě, ale že to jednoho dne přijde, bylo jasné už tři roky – od porážky českých stavů Habsburky. Lidé měli čas tu situaci přijmout. Navíc to nebyla nějaká „klerikální katolická svévole“, ale rozhodnutí státních autorit.

Svědkem toho všeho byl chrám, který se okamžikem příchodu biskupa do Hradce Králové stává jeho katedrálou...
My to dnes bereme jako samozřejmost, že právě chrám Svatého Ducha je východočeskou katedrálou. Ale ono to tak samo sebou nebylo. Několikrát se objevily návrhy přenést sídlo biskupství do Chrudimi nebo do Chrástu, kde byl biskupský zámeček. Nakonec se ale chrámem, kde stojí biskupova katedra, stal farní kostel Svatého Ducha v Hradci Králové – a tak to i zůstalo po rozšíření diecéze roku 1784. A je zajímavé, že centrálním a živým farním kostelem města nikdy nepřestal být.


NOVÝ LITURGICKÝ PROSTOR

V závěru totality je v katedrále Svatého Ducha provedena úprava liturgického prostoru podle změn II. vatikánského koncilu. Letos to bude přesně dvacet let, co sochař Jiří Beránek vytvořil nový oltář, ambon a sedes. Podle názoru řady odborníků se jedná o jednu z nejzdařilejších liturgických úprav v Česku.
(pet)



Zpustla někdy katedrála?
Vlastně nikdy. Ve všech dobách byla centrem duchovního života. Prošla ovšem řadou radikálních úprav. Například biskup Leopold Hay se jí snažil zbavit všeho, co se mu zdálo v osvíceneckém duchu příliš barokně pompézní. Z dnešního pohledu byla velmi brutální úpravou regotizace, kterou provedl architekt Schmoranz po roce 1864. Ten z katedrály odstranil prakticky veškerou barokní výzdobu. Od 17. století o katedrálu pečují její biskup, kapitula, farnost v čele s děkanem a magistrát města.

Chrámem se prohnala novodobá historie v podobě dvou totalitních režimů...
Biskup Mořic Pícha dokázal ještě za války dokončit celkovou rekonstrukci katedrály, včetně nového oltáře. Hradec patřil v 19. a 20. století k vzorovým biskupským městům. Byl zde seminář, což se v 50. letech 20. století samozřejmě mění. Výrazné osobnosti katedrálních kanovníků jsou odstraněny, musí odejít z Hradce nebo jsou pozavírány. Biskup Mořic Pícha končí v internaci, budova biskupství je později zkonfiskována a stává se z ní galerie. Katedrála zůstává i nadále katedrálou a centrem života farnosti. Katedra však osiřela: biskupa Karla Otčenáška zavřeli komunisté do vězení a pak vyhnali z diecéze, kterou spravoval takzvaný kapitulní vikář.

Čím je hradecká katedrála výjimečná?
Na jedné straně je goticky monumentální, ale zároveň je poměrně malá, díky čemuž má příjemnou „rodinnou“ atmosféru a čímž přesně odpovídá dnešním potřebám města i diecéze při všelikých slavnostech. Naše katedrála je při významných událostech života církve vždy sympaticky plná. Za pozornost jistě stojí její zasvěcení. Katedrál Svatého Ducha je hrstka a vznikají až v moderní době. Královéhradecká byla dlouhou dobu jedinou na celém světě. Teprve v 19. století začaly přibývat další, hlavně mimo Evropu. Dnes jich je asi dvacet.


Sdílet článek na: 

Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 46 14. – 20. listopadu 2017

Daň z náhrad znovu ve hře

Církevní restituce. Až do minulého týdne uzavřené téma se znovu stává součástí politického boje při povolebním vyjednávání o nové vládě.

celý článek


Češi pro Haiti: od adopcí k dílnám

Déle než měsíc strávila Klára Löffelmannová z Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) na Haiti. Po návratu se podělila o své zkušenosti.

celý článek


Potřebovali bychom také sochu Odpovědnosti

Před několika desítkami let mluvil rakouský lékař a zakladatel logoterapie Viktor Frankl o tom, že je sice hezké, že na východním pobřeží Spojených států příchozí…

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay