Katedrála není jen místo kultovní, ale i kulturní

Vydání: 2011/10 Vtipálci v církvi, 2.3.2011

Katedrála – výhradně tohoto tématu se týkaly dotazy, které na základě výzvy redakce směřovali čtenáři KT na pražského arcibiskupa DOMINIKA DUKU. Ten na část otázek na tomto místě nyní odpovídá. Redakce děkuje všem čtenářům, kteří projevili o katedrálu zájem, a zároveň prosí o pochopení, že na všechny otázky se z prostorových důvodů nedostalo.

Proč má stát tak velký zájem, aby vlastnil katedrálu? Protože na vstupném vydělává miliony. Proč se stát nezajímá i o jiné kostely v zemi? (Josefa Hynková, Rychnov)

O katedrálu nemá zájem ani tolik stát (ten je přece pouze nástrojem ve službách člověka jako občana a stará se i o jiné kostely, např. prostřednictvím památkové ochrany), jako spíše většina Čechů. Musím říci, že mě zájem o katedrálu z řad nevěřících vlastně těší. Mnoholetý spor o katedrálu mimo jiné ukázal, že velká část oné tzv. sekulární veřejnosti chápe katedrálu jako „svou“. Vidí v ní zcela po právu symbol naší křesťanské kultury, křižovatku našich dějin, kde se odehrávaly všechny důležité okamžiky naší minulosti, ale také jednu z nejkrásnějších staveb „naší“ země a „našeho“ města. Vzpomeňme, že dostavba katedrály byla financována pomocí celonárodní sbírky. Ať už je právně katedrála ve vlastnictví kohokoli, náleží nám všem.

Dle povrchních informací, co mám, nebylo vlastnictví katedrály uzavřenou dohodou právně vyřešeno. Jakou má tato dohoda právní váhu? Nestojí jen na současných dobrých vztazích zúčastněných osob a nemůže být v budoucnu změněna v neprospěch toho slabšího, tj. církve? (Václav Kysilka)

V  prohlášení, které jsem spolu s panem prezidentem Klausem podepsal, se říká, že prezident republiky a pražský arcibiskup se shodli, že je věc nutné řešit s ohledem na to, že dosud nedošlo k majetkovému vypořádání státu a katolické církve. Samo prohlášení je tedy dočasné, představuje nicméně jistý návrh, který by mohl být začleněn do budoucího zákona o majetkoprávním narovnání mezi státem a církví. Samotné společné prohlášení je spíše deklarativní. Na něj ovšem navazuje uzavření smluv mezi Metropolitní kapitulou u sv. Víta a Správou Pražského hradu, které řeší společné užívání katedrály a dvou domů poskytnutých pro účely provozu katedrály. Rád bych dodal, že smlouva vzhledem k její návaznosti musela být a také byla jednomyslně přijata vládou premiéra Fischera a na straně církve bylo řešení této věci přijato Metropolitní kapitulou, jejíž členové o rozhodnutí hlasovali, a biskupy české církevní provincie. Dohoda o společném užívání katedrály se setkala s jasným souhlasem napříč politickými stranami zastoupenými v parlamentu a širokou veřejností.

Kdyby se s řešením počkalo až do soudního rozhodnutí sporu (a k tomu by i při katastrofálním stavu našeho soudnictví muselo jednou dojít), nemohlo se předejít různým podezřením, jichž se vynořila celá řada? Není možno, že Hrad měl informace, že jeho věc nemá u soudu naději na úspěch, a rozhodl se vás zneužít k nevratnému kroku ve svůj prospěch? (Josef Jakeš)

Nemohu vědět, jaké měl Hrad informace, jisté ale je, že celý soudní spor se vlekl bezmála dvacet let a poškozoval obraz církve v naší společnosti. Soudních rozhodnutí padlo v této kauze bezpočet a musíme si uvědomit, že Ústavní soud neměl řešit samo jádro sporu, ale pouze to, zda Metropolitní kapitule nebylo upřeno právo na spravedlivý proces, a zda tedy soudy nižší instance postupovaly správně. I kdyby Ústavní soud, jehož současný předseda dr. Rychetský je autorem prohlášení generální prokuratury o právní kontinuitě, dal zapravdu Metropolitní kapitule, vrátila by se věc opět na počátek. Současná dohoda je svobodným rozhodnutím dvou stran, které se navzájem respektují.

Zajímá mne, proč se s dohodou o katedrále (kterou osobně nepovažuji za šťastnou) tak spěchalo a co na to říkal pan nuncius a Vatikán vůbec. (Olga Kopecká)

Hned po svém jmenování jsem říkal, že jsem spíše člověkem smíru a že se domnívám, že dohoda je možná. Urychlený postup při uzavření zmíněné smlouvy byl nutný vzhledem k politické situaci. Jelikož jsem znal základní otázky problematiky vlastnictví a provozu katedrály, hledal jsem po svém jmenování pražským arcibiskupem možná řešení a hovořil o nich s kardinálem Miloslavem Vlkem. Ministři úřednické vlády premiéra Fischera projevili souhlas s dohodou a současně panovalo mínění, že po parlamentních volbách by mohla nastoupit nová vláda, která by už ke smírnému řešení tolik nakloněna nebyla. Podrobně byl informován apoštolský nuncius Diego Causero a prostřednictvím nunciatury také Vatikán. Se svým postupem jsem nakonec seznámil i státního sekretáře kardinála Bertoneho.

Ráda bych věděla, čím se liší současná dohoda o společném užívání katedrály od té, kterou dříve navrhoval kardinál Vlk. (Němcová)

Dohoda skutečně vycházela ze smlouvy z roku 2008 o užívání katedrály sv. Víta. Správa Pražského hradu se tehdy zavázala hradit náklady spojené s velmi nákladnými opravami a provozem, které by arcidiecéze nebyla schopna ze svých vlastních zdrojů zajistit. Toto je také součástí nové dohody. Nově jsou Metropolitní kapitule poskytovány prostředky na zajišťování důstojného chodu bohoslužeb a liturgického provozu jako úhrada za užívání movitých věcí, které jsou v majetku kapituly. Metropolitní kapitula u sv. Víta rovněž může bezplatně užívat budovu tzv. starého proboštství, ve které sídlí správa provozu katedrály a metropolitní církevní soud, a další budovu, kde je sídlo farního úřadu katedrály.

Zajímá mě, jaký postoj zaujímáte ke znárodňovacím dekretům, vládním nařízením a politickým rozhodnutím z období 1948 až řekněme třeba 1955? (J. Cemper)

Myslím, že není třeba, abych se vyjadřoval k násilným a protiprávním krokům komunistického režimu z padesátých let. Je však třeba vidět, že restituce není vždy zcela možná. Urovnání sporu ohledně katedrály sv. Víta má podobu legitimní dohody, která církvi nepůsobí žádnou újmu.

Bude – podobně jako ve Vídni – omezen prostor volně přístupný davu, aby byla zachována alespoň elementární důstojnost místa? (Jan Řezníček)

Součástí smluv navazujících na společné prohlášení je také otázka úpravy vstupů do některých částí katedrály. Smyslem této úpravy je právě snaha zachovat důstojný provoz, který by byl vstřícný jak vůči turistům, tak vůči věřícím, kteří přicházejí do katedrály jako do Božího chrámu. Jak jsme poznali, uvést v soulad očekávání všech návštěvníků katedrály není snadné. Dospěli jsme k řešení, kdy vstup do katedrály zůstává volný. Pro věřící a poutníky se nic nemění a zdarma bude samozřejmě vstup na všechny bohoslužby. Věřící navíc mají volný přístup do chórové kaple a kaple sv. Zikmunda, kde je uložena Nejsvětější svátost. Novinkou je to, že návštěva některých částí katedrály (především krypta, královská hrobka, věž a prostor za oltářem, kde se nachází vějíř kaplí) je zařazena do obou průvodcovských okruhů Pražského hradu. Vstupné zůstalo stejné. Toto opatření má regulovat počty turistů, které v době turistické sezony dosahují 18 až 20 tisíc osob denně. Během církevních a státních svátků jsou i tyto prostory přístupné zcela volně. Regulace vstupů také umožní připravit různé programy a prohlídkové akce pro školní mládež. Pro návštěvníky se připravuje nová publikace o katedrále. Vznikají také nové webové stránky, kde návštěvníci najdou všechny potřebné informace.

Navštívil jsem katedrálu nedávno a myslím, že by bylo dobré osvítit Bílkova Krista. (O. Slavík)

Jedním z cílů uzavření společné dohody o vzájemné péči o katedrálu byla snaha, aby se po dlouhém období nejistoty, kdy se nikdo nechtěl pouštět do velkých projektů, mohlo podařit vlít katedrále do žil novou krev. Počítá se také s úpravou vnitřních prostor. Jedním z úkolů je dokončit mobiliář katedrály v duchu návrhu prof. arch. Jana Sokola. Je nezbytné, aby nad každým novým umístěním movitých památek a úpravou interiéru bděl renomovaný architekt a také památkář Pražského hradu, s nímž je třeba spolupracovat při restaurování mobiliáře katedrály. Do budoucna se počítá s pořízením nových varhan a zvonů pro katedrálu. To, co navrhujete, je myslím velmi dobrý nápad.

Jak bude fungovat (resp. funguje) každodenní provoz? Zejména mě zajímá, kdo zajišťuje styk mezi duchovní (kapitulní-farní) a světskou (SPH, kustodi) správou. Mám na mysli zejména zajišťování klidu a pořádku během bohoslužeb. Dále bych se chtěl zeptat, kdo hradí náklady oprav a provozu katedrály, resp. zda dochází na druhé straně k dělení zisku (ze vstupného, nájmu apod.). (Jakub Holeček)

Na základě společné dohody byla ustavena Rada katedrály. Jejími členy jsou držitelé sedmi klíčů od korunovačních klenotů. K řešení konkrétních úkolů spojených s rozvojem života v katedrále byl ustaven tým lidí, jehož členy jsou pracovníci Metropolitní kapituly u sv. Víta, zaměstnanci Arcibiskupství pražského, ale také Správy Pražského hradu a Kanceláře prezidenta republiky. Kromě zástupců zmíněných institucí jsou jejími členy také odborníci na liturgii, kunsthistorici a památkáři. Úkolem této komise je kromě jiného zlepšení v koordinaci ohledně technického provozu katedrály. Pro příslušníky ochrany katedrály bude pořízen stejnokroj. Ten bude mít za úkol zvýšit jejich respekt v očích neukázněných turistů, kteří se často v katedrále chovají naprosto nepřípustně. Kromě liturgie bude v katedrále probíhat i program kulturní – jeho vytváření má rovněž na starosti komise. Katedrála není jen místo kultovní, ale i kulturní a společenské. V katedrálních kostelech se odedávna provozovaly hry, které nebyly součástí liturgie, ale do prostoru chrámu svou vzdělávací úlohou patřily. Moderní tragédie (pašijové a vánoční hry) se zrodily právě v katedrálách. Tento provoz je zajišťován z části výnosu ze vstupného do některých prostor katedrály, které vybírá Správa Pražského hradu. Opravy, energie, pořádkovou službu, úklid, stavebně památkovou huť, údržbu a restaurování movitých předmětů (mobiliáře) hradí Správa Pražského hradu.

Byla (je) zveřejněna smlouva o dohodě, aby si občan mohl udělat samostatný úsudek? (Petr Dejmal)

Text Slavnostního prohlášení o společné péči o katedrálu, který jsme spolu s prezidentem Klausem podepsali 24. května 2010, byl v den podpisu vyvěšen na webových stránkách Arcibiskupství pražského http://www.apha.cz/text-slavnostniho-prohlaseni-o- -spolecne-peci-o-katedralu/.

Sdílet článek na: 

Sekce: Rozhovory, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 50 12. – 18. prosince 2017

Kudy putuje Betlémské světlo?

Už tuto neděli zamíří Betlémské světlo z Vídně a Lince do České republiky. Rozvezou ho skauti. Přinášíme i příběh dvanáctiletého Rakušana Tobiase Flachnera, který…

celý článek


Svěřit se do Božích rukou

Už jen za pár dnů uslyšíme během půlnoční mše vyprávění z Lukášova evangelia o tom, jak se betlémských pastýřů „zmocnila velká bázeň“, když jim anděl Páně…

celý článek


Aby se i dospělí divili...

„Pod stromek bych chtěl lego, tablet a mobil,“ žádá si kluk. „V žádném případě!“ vyděsí se maminka, načež pořídí všechno – a k tomu ještě něco nepotřebného,…

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay