Kadidlo je odvěkou součástí liturgie

Vydání: 2010/42 Ohrožený Tibet, 14.10.2010

Když se nevěřící zeptá: Vždy když vidím v televizi, jak farář mává kolem sebe kadidlem, připadá mi to, jako by prováděl nějaký předpotopní pohanský rituál. Copak něco takového patří do 21. století?

Náboženství a kultura všeobecně jsou založeny na rituálech. Proto není nic zvláštního, když dirigent řídí orchestr ve fraku s taktovkou a v bílých rukavicích. Od něj nikdo nečeká, že vystoupí v riflích, v kšiltovce s nápisem „I love Mozart“ a s laserovým ukazovátkem. Ani liturgické obřady nemohou pominout tradici. Ačkoliv se pak jeví tajemně zastaralé a místo respektu mohou vzbudit druhou reakci: ironii. Ale díky výstižnému českému obratu „podkuřovat někomu“ je tento starobylý symbol okuřování všem dostatečně srozumitelný – vyjadřuje velkou úctu. Obdobný dojem zanechává tradiční božítělový průvod s baldachýnem a družičkami sypoucími květy. A právě květiny a kadidlo dávají jedinou příležitost zapojit v kostele i náš čich. Křesťanství užívání kadidla nepřevzalo od pohanů, ale z židovského chrámu, kdysi jediného místa zasvěceného pravému Bohu. Přesně to ilustrují slova starozákonního žalmu: „Jako kadidlo ať míří má modlitba k tobě, pozdvižení mých rukou jak večerní oběť.“ Také křesťanská část Bible – Nový zákon – vnímá kadidlo jako součást nebeské liturgie a v knize Zjevení uvádí: „Vystoupil dým kadidla spolu s modlitbami věřících z ruky anděla před Boží tvář…“ Je pravda, že kadidlo užívají i pohanské kulty, protože rostlinná pryskyřice nepodléhá zkáze a ještě na žhavém uhlí vytváří bílý dým s příjemnou vůní. To ale nemůže být důvodem, proč neobětovat vzácné věci skutečnému Bohu. Dokonce je stanoveno, aby každé vystavení Nejsvětější svátosti v monstranci doprovázelo užití kadidla. Vedle uvedené argumentace proti kadidlu někdy nastupuje i nová, zdánlivě vědecká, hovořící o možnosti halucinogenních, nebo dokonce karcinogenních účinků. Její hlasatelé však opomíjejí skutečnost, že příležitost k setkání s kadidlem je už proti minulým staletím velmi vzácná, v průměru snad jen několik minut v měsíci.

P. Marek Slatinský, farář v Šaraticích Sdílet článek na: 

Sekce: Odpovědny, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 3 14. – 20. ledna 2020

Bible v centru pozornosti po celý rok

Neděli Božího slova, kterou vyhlásil papež František, letos 26. ledna slavíme poprvé. Zároveň vstupujeme do Roku Bible.

celý článek


Nepromarněme čas, zní modlitbami za jednotu

V sobotu 18. ledna začíná Týden modliteb za jednotu křesťanů. Texty pro společné bohoslužby se letos inspirovaly ztroskotáním sv. Pavla a mottem je verš: „Zachovali se…

celý článek


Fokoláre slaví výročí zakladatelky

Když se před třiceti lety ujímali naši první porevoluční biskupové svého úřadu, vešla poprvé do širšího povědomí existence Hnutí fokoláre. Mnozí z nich totiž…

celý článek


Život „za dráty“, umírání na nich

1 415 kilometrů, 1 260 vycvičených psů, 49 tisíc zadržených i takřka 500 obětí: to jsou některá z čísel charakterizujících železnou oponu – bariéru, která v letech…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay