JUMP 2004: Jeden prázdninový vzestup

Vydání: 2004/38 Dnešní mladá rodina, 16.9.2004, Autor: Tomáš Šponar

Příloha: Doma

Zhruba dvě stovky lidí nadšeně aplaudují. Sílící potlesk zdvihá nad jejich hlavy les rukou. V hlučném rytmu dlaní zní zpěv a radostné volání. Atmosféra ne nepodobná tomu, co je někdy k vidění a slyšení na rockových koncertech.

Není divu, vždyť věkový průměr většiny shromážděných se pohybuje někde kolem osmnácti let. A každý teenager se přece nechá celkem snadno strhnout k euforii.

Za podivný – jistě i podivuhodný - by však mohl nezúčastněný pozorovatel považovat fakt, že tohle všeobecné plesání převážně mladého publika nepatří žádné superstar, žádné sličné zpěvačce.

Je ráno třetí srpnové neděle, svátku Nanebevzetí Panny Marie a právě končí JUMP 2004. V pořadí už čtvrtý ročník týdenního letního setkání pro mladé v pohostinném karmelitánském klášteře dospěl k závěru.

Hlasité díky a obdiv před skoro tři sta let starým oltářem poutního kostela Panny Marie Karmelské v srdci kláštera v Kostelním Vydří v malebném jihovýchodním cípu Vysočiny nedaleko Dačic míří k Bohu a Panně Marii. Slavnostní mše přerostla ve spontánní chvály všech účastníků akce, k nimž se přidala i většina farníků a svátečních poutníků z blízkého okolí karmelitánského kláštera.

Duch sám
Copak to přimělo zástupce generace ostřílené v počítačových hrách, odkojené internetem a živené kabelovou televizí, aby s takovým nadšením „propadli“ věcem víry a ducha? „Bůh sám,“ - tak nejčastěji odpovídali po zralé úvaze hlavní pořadatelé akce, která účastníkům od 14 do 21 let také letos na začátku srpna nabídla program, jehož hlavní osou byly přednášky, modlitby a rozjímání. Milosrdenství, odpuštění ale i hřích, falešné představy Boha či problematika partnerských vztahů. Taková byla nejdůležitější agenda JUMPu.

„Tady se jasně ukazuje, že mladí lidé nepotřebují a nehledají jen zábavu a sport, ale že chtějí také prožít něco hlubšího. A právě způsob, jakým je JUMP sestavený, tomu dává příležitost,“ říká Vojtěch Kodet, představený karmelitánského řádu v České republice a jeden z hlavních protagonistů JUMPu.

Jen na vysvětlenou: název JUMP pochází z angličtiny a může znamenat nejen „skok“, ale i „vzestup“. Mýlil by se tedy ten, kdo by si myslel, že ústředním motivem setkání byla výhradně intenzivní sedmidenní duchovní cvičení. V prázdninovém menu akce, která dostala jméno po obdobném setkání, jenž se koná už léta v Německu, se pravidelně střídaly i sport a zábava.

V různosti je síla
Koneckonců bez relaxace si lze jen velmi těžko představit, že by se dal udržet řád a pohoda mezi více než stovkou lidí, kteří srší nadbytkem životní energie a kteří jsou tak různí.

Mimochodem právě v tom spočívala jedna ze zvláštností JUMPu 2004. Podobně jako u předchozích ročníků se na něm sešli děti z tradičně věřících rodin spolu s konvertity, ale i s těmi, kdo si k víře teprve hledají cestu. Vyznavači tvrdého rocku seděli v kostelních lavicích vedle zadumaných intelektuálů, zapřísáhlí sportovci přáli pokoj ortodoxním knihomolům.

„Myslel jsem si, že s křesťany nebude sranda, že se budou pořád modlit. Strašně na mě zapůsobili,“ napsal jeden mladík z Horňácka pod redakční zkratkou -Ř- do časopisu JUMPin´, malého tiskového zpravodaje setkání, který je zároveň jakousi platformou pro novinářskou dílnu, již mohli v rámci JUMPu jeho účastníci absolvovat.

Právě dílny (na JUMPu se jim říká originálně kůlny) - přesněji řečeno jejich široký výběr - byly dalším rysem různosti. Ti, kdo měli chuť, mohli vedle základů žurnalistiky, absolvovat třeba hodinu jízdy na traktoru - atraktivní a vyhledávaný požitek zejména pro omladinu z metropolí. Stejně velký zájem byl ale i o břišní či latinsko-americké tance, cestovatelská vyprávění, výrobu ikon, malování a dekorace, barvení a tisk na textilu i pletení z proutí. I tyto tvůrčí aktivity byly pro účastníky velmi přitažlivé, o čemž jednoznačně vypovídaly stále přeplněné seznamy zájemců.

Totální nasazení
Jak se tohle všechno dalo vtěsnat do jednoho týdne? A hlavně, kdo to dokázal celé připravit? V čele JUMPu stojí pořadatelský tým několika kněží a laiků z celé republiky, které nepojí nic jiného než přátelské vztahy. Vedle nich ovšem pracovalo dalších více než čtyřicet lidí na tom, aby detailně rozvržený každodenní program JUMPu běžel hladce a bez skřípění.

„Všichni, kdo kolem toho běhali, nejen pořadatelé, ale i všichni ostatní včetně bratří v klášteře, to dělali ve svém volném čase a na svůj účet. I to je jeden z důvodů úspěchu. Lépe řečeno: JUMP prostě není o komerci. Naopak, je o osobních investicích ve víře, že jednou přinesou ovoce. Zkrátka jde o jiný než pragmatický přístup. Takový je i pohled evangelia,“ popsal Vojtěch Kodet vnitřní mechanismus JUMPu.

Mládí ve zdech kláštera - takový byl i letošní JUMP. Foto: archiv JUMP 2004 Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Doma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay