Jubileum statečné řeholnice

Vydání: 2008/26 Veřejné mínění v církvi, 23.6.2008, Autor: Václav Štaud

Před deseti lety, 21. června 1998, prohlásil papež Jan Pavel II. ve Vídni za blahořečenou sestru Marii Restitutu, občanským jménem Helenu Kafkovou. Ve dvou diecézích – bez ohledu na státní hranice – si věřící minulou sobotu připomněli toto výročí.
V rodné farnosti světice v Brně-Husovicích celebroval děkovnou mši svatou biskup Vojtěch Cikrle. „Do podoby drahokamu byla dobroušena ve vězení, v čase čekání na smrt. Tam už celé okolí vnímalo, že ona patří jen Bohu. Její přímluva by měla pomáhat každému z nás lépe žít a s láskou plnit úkoly právě v tom poslání, které nám Pán svěřil,“ zdůraznil biskup Cikrle.
Vídeň si výročí blahoslavení připomněla v katedrále sv. Štěpána bohoslužbou, které předsedal generální sekretář Rakouské biskupské konference P. Ägydius Zsifkovitz. Účastníky z Moravy uvítal česky a ocenil, že v brněnské diecézi je už úcta k blahoslavené Restitutě výrazně rozšířena. Mezi dvěma desítkami koncelebrujících kněží byl také farář z Brna-Lesné P. Pavel Hověz. Jeho farnost s duchovním centrem (nese jméno sestry Restituty) nedávno nově vznikla právě z části Restitutiny rodné husovické farnosti. „Potěšilo mě, když hlavní celebrant vyzvedl skutečnost, že blahoslavená řeholnice také trvale spojuje oba naše národy,“ uvedl P. Hověz. „Nebyl to pouhý řečnický obrat. Například s vídeňskou farností Brigittenau, kde blahoslavená prožila své mládí, máme velmi čilé vztahy. Začalo to před lety pomocí některých našich farníků při pátrání po dokladech, potřebných k beatifikačnímu procesu. A pokračujeme několikrát ročně pravidelnými vzájemnými návštěvami, které si poutníci po stopách sestry Restituty z obou stran hranice už velmi oblíbili,“ dodal farář Pavel Hověz.
K desítkám zúčastněných poutníků z Brna--Lesné se na závěr slavnosti srdečně přihlásila i řada vídeňských Čechů, emigrantů z různých období a jejich potomků, kteří sestru Restitutu považují vedle sv. Klementa Maria Hofbauera za svoji hlavní nebeskou patronku.



Sestra Marie Restituta se narodila roku 1894 v Brně. Po dvou letech její rodina odešla do Vídně. Tam Helena vyrostla, studovala, vstoupila do kláštera. Za druhé světové války byla gestapem zatčena v nemocnici na udání lékaře, který údajně nalezl v jejím koši průklepový papír, na němž byla napsána báseň zesměšňující hitlerovské Německo. Byla obviněna z velezrady a po třináctiměsíční vazbě popravena. Vězeňský duchovní napsal po její smrti do úmrtní knihy: „Svým příkladným chováním v cele smrti přivedla několik spoluvězňů do katolické církve.“ (red)

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 25 18. – 24. června 2019

Bude stát mariánský sloup?

Napětí, strkanice, ale i modlitby a smírná gesta doprovázely sobotní pokus sochaře Petra Váni vrátit zpět na Staroměstské náměstí mariánský sloup.

celý článek


Jubileum Katolických novin

Před 70 lety v předvečer slavnosti Božího těla vyšlo první vydání Katolických novin, předchůdců dnešního KT.

celý článek


Střet s komunisty na Boží tělo

Před 70. lety, na svátek Božího těla 19. června 1949, se biskupové v čele s kardinálem Josefem Beranem svým pastýřským listem otevřeně postavili nastupující komunistické…

celý článek


Boje s šípem i láskou

„Kdo je hrdina?“ ptá se malé dítě rodiče, který poté váhá mezi obrazem knížete Václava, Jaromíra Jágra, nedávným válečným odbojem či postavou ze Star Wars. Kdo…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay