Ježíš, milosrdný k Tomášovi i k nám

Vydání: 2016/14 Papež vzpomněl na oběti útoků, 1.4.2016, Autor: P. MILOSLAV FIALA OPraem

Chápeme, že Pánovi učedníci žili v nejistotě, když slyšeli, že hrob je prázdný, že pohřbené tělo bylo ukradeno, a zase že ho někdo viděl dokonce živého! Temnota, která je obklopovala, mizela jen pozvolna a začali lépe rozumět slovům Písma. Vzkříšený Pán jim svou přítomností sejmul závoj z očí a naplnil je úžasem a radostí. Nabízí se srovnání: jak se tenkrát dělo učedníkům, prožívá dnes mnoho lidí kolem nás. I jejich víra kolísá, neboť mohou být v zajetí omylů nebo polopravd a váhavě hledají opěrný bod. Rádi by věřili, ale jsou stále znovu – také vlivem okolí – plni otázek a pochyb. Ale není to někdy i náš případ? Přiznejme si, že nevidíme hned účinek svých modliteb, nepovzbuzuje nás bohoslužba, svátost smíření „vyřizujeme“ zvykově a vnitřní situaci může zhoršit třeba nemoc, neúspěch v práci, nespokojenost s poměry v rodině nebo ve světě. Pak se nám zdá obtížné plně uvěřit v nový život s vnitřním bohatstvím radosti a nové naděje, darovaný nám vzkříšeným Pánem. Kde najde podobně roztřesená, nedokonalá víra odpověď a jasnou orientaci?

Učedníci zakoušejí opakovaně setkání se zmrtvýchvstalým Ježíšem během svých shromáždění. Tam je jim nejblíž, tam se jim zjevuje ve svém těle a slovu. Jejich hledání dospělo k cíli, protože dostávají přesvědčivou odpověď na osudové otázky. Protože Tomáš chyběl při prvním setkání s Pánem a zůstal mimo, neuvěřil ani pozdějšímu tvrzení svých druhů. Teprve účast na dalším setkání mu otevřela oči, když viděl Pána, který ho přímo oslovil; takže už vůbec nepochyboval, ale uvěřil a stal se přesvědčivým hlasatelem Ježíšovy radostné zvěsti. Na jeho příběhu vidíme, že váhající, nedokonalá víra nachází oporu tam, kde se lidé shromažďují ve jménu Ježíše Krista a tvoří jedno společenství. Tam je vzkříšený Pán přítomen a mohou ve svém nitru prožívat jeho blízkost. Proto do našich bohoslužebných nebo modlitebních setkání nedílně patří i tito pochybovači, kteří by rádi uvěřili naplno a touží po určité jistotě, když je povrchní svět svými nabídkami zklamal. I „nevěřící“ Tomáš si chtěl ověřit dotykem Ježíšových ran, že vzkříšený Pán je totožný s Ukřižovaným. Proto je tak důležitá zkušenost osobního prožitku ve společenství věřících, na nichž je viditelná velikonoční radost, opravdová, a proto přesvědčivá.

Ježíš při setkání Tomáše pro jeho nevěru nekárá, je vůči němu milosrdný. Papež František na toto téma řekl: Proto je důležitý vztah mezi slavením eucharistie a životem místní církve. Vždycky je třeba mít na paměti, že eucharistie není něco, co děláme my. Není jen připomenutím toho, co Ježíš řekl a učinil. Je to vlastní čin Ježíšův! Je to Kristův dar, který se zpřítomňuje a shromažďuje nás kolem sebe, aby nás sytil svým slovem a životem.

P. MILOSLAV FIALA OPraem.

Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Články



Aktuální číslo 9 25. února – 2. března 2020

Křížová cesta Josefa Toufara

Sedmdesát let od smrti komunisty umučeného kněze P. Josefa Toufara připomíná jeho památku tento týden celá řada akcí.

celý článek


Evropský turnaj ve futsalu se českým kněžím vydařil

Minulý týden Česká republika poprvé pořádala evropský šampionát kněží ve futsalu. Český tým před domácím publikem vybojoval zatím nejlepší umístění v historii.

celý článek


Co jiní potřebují, tím my mrháme

Nadchází čas přípravy na Velikonoce, kdy v sobě oživujeme střídmost a pěstujeme odříkání. Ve světě, který nás vede k tomu, abychom spotřebovávali mnohem více, než…

celý článek


Dobrá kniha: Zlatý hattrick Ladislava Heryána

Dobrou knihou roku 2019 v literární anketě KT se stal titul „Sami na této zemi?“ z pera P. Ladislava Heryána.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay