Jedna zastávka tramvají: pro seniorky žádný problém

Vydání: 2010/12 Konvertité, 18.3.2010, Autor: Aleš Palán

Skoro půl kilometru. Taková je vzdálenost mezi kostelem sv. Antonína v Praze-Holešovicích a zdejší farou. Proč je fara tak daleko? To je první otázka na zdejšího faráře P. Pavla Semelu.

Vlastní faru holešovická farnost dlouho neměla a kněží bydleli v pronajatých bytech. V polovině devadesátých let se snaha o získání vlastních prostor přetavila v plán výstavby objektu fary u kostela sv. Klimenta. Měla stát v areálu bývalého hřbitova. Kvůli rozporuplným stanoviskům památkářů ale vznikla patová situace a stavět se nezačalo. Farnost tak s přispěním Ackermann-Gemeinde pořídila prostory v činžovním domě vzdáleném jednu zastávku tramvají. „Na to, že je to daleko, si stěžují hlavně čtyřicátníci. Seniorkám, které jsou nejvěrnějšími uživateli fary, to problém nedělá,“ říká s úsměvem P. Semela. On sám přišel do Prahy zhruba před rokem z farnosti Neratovice. Když zjistil, že má jít do Holešovic, potěšilo ho, mimo jiné, že to bude mít kousek do Stromovky. P. Pavel totiž rád aktivně běhá: má za sebou už i čtyři maratony v čase okolo 4 hodin 15 minut. A Stromovka je mekou pražských běžců. Když pak nový farář zjistil, že fara je hned vedle největšího pražského parku, jeho potěšení bylo dvojnásobné. Běhání Stromovkou je jistě lepší než kolem Spolany v Neratovicích. Jedna věc však holešovickému knězi dosud chybí: nějaké běžecké společenství, které v Neratovicích měl. Pět šest farníků se tam scházelo na kus řeči a několikakilometrovou trať. Třeba i v Praze záhy něco takového vznikne. „Doufám, že i tady pro běhání někoho nadchnu,“ říká kněz, který kromě běhání leze po horách a věnuje se dalším sportovním aktivitám. Farnosti u sv. Antonína patří polovina domu na ulici Dukelských hrdinů. V přízemí objektu farnost pronajímá prostory hospici Cesta domů. Manželé Špinkovi, kteří se o vznik tohoto mobilního hospice zasloužili, jsou ostatně holešovickými farníky. Nedaleko odtud sídlí také farní Charita, která provozuje především ošetřovatelskou a pečovatelskou službu.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 37 10. – 16. září 2019

Naděje, pokoj a smíření pro Afriku

Během týdenní cesty do tří afrických zemí – do Mozambiku, na Madagaskar a Mauricius – navštívil papež František charitní centra, nemocnice, mluvil k politikům, duchovním,…

celý článek


Škola jako bezpečný přístav

Jak by měl vypadat ideální učitel našich dětí? „Chytrý,“ myslí si jeden rodič. „Spíše empatický,“ pomyslí si druhý. „Co třeba Jan Amos Komenský?“ podotkne poslední.

celý článek


Blízká setkávání na každý den v roce

Inspirativní čtení na každý den, a k tomu kvalitní obrazový doprovod, katolické kalendárium i přehled církevních úřadů a médií v ČR přináší nové vydání Cyrilometodějského…

celý článek


Jak mluvit o Božích přikázáních?

Desatero. Zákon, který Bůh dal Mojžíšovi před více než třemi tisíci lety, tisíce kilometrů od nás. A stále je platný! Jak o něm mluvit s dětmi, aby ho neměly jen…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay