Jeden z posledních evropských polyhistorů...

Vydání: 2006/50 Vánoce, vánoce přicházejí, 11.12.2006

Příloha: Perspektivy

Důležitou událostí letošního podzimu byla nepochybně mezinárodní vědecká konference věnovaná životu a dílu pražského učence pobělohorské doby, emauzského opata Jana Caramuela z Lobkowicz. Konference se konala od 12. do 14. října v Praze, další dva dny pak pokračovala v Hradci Králové. Zde nad ní převzal záštitu Mons. Dominik Duka, místní sídelní biskup, který byl vůbec iniciátorem myšlenky připomenout tímto způsobem 400. výročí narození velkého barokního učence. Jedním z účastníků konference a současně naším předním znalcem Caramuelova života a díla je prof. Stanislav Sousedík. Čtenářům Perspektiv jistě není třeba pana profesora dlouze představovat.

Janu Caramuelovi jste mimo jiné věnoval dost prostoru ve své syntetické práci o dějinách české filozofie mezi středověkem a osvícenstvím. Mohl byste jej našim čtenářům alespoň stručně představit?
Caramuel se narodil v roce 1606 v Madridu, spolu s o něco mladším G. W. Leibnizem byl jedním z posledních evropských polyhistorů. Napsal díla o všech tehdejších oborech vědění, které v některých ohledech obohatil o poznatky tehdy zcela nové. Například v matematice pojednal jako první o různých číselných soustavách (také o dnes technicky důležité soustavě dvojkové); formální logiku obohatil o soustavu relační logiky; pokoušel se o konstrukci umělých jazyků; zveřejnil jednu z prvních gramatik čínštiny a upozornil na nesprávnost tehdy rozšířené představy, že čínské písmo je grafickou podobou jakéhosi univerzálního jazyka atd.
V oboru morální teologie byl Caramuel nejznámějším představitelem tzv. probabilismu. Jeho názory v této oblasti byly často (není však dosud zcela jasné, zda právem) kritizovány, takže se jedno z jeho děl dokonce ocitlo na indexu zakázaných knih. Caramuel zasahoval (tu více, tu méně úspěšně) i do v oblasti církevní politiky (byl po léta generálním vikářem pražského arcibiskupa, kardinála Harracha). Velké zásluhy si dobyl jako vojenský inženýr při obléhání Prahy Švédy v roce 1648. Císař Ferdinand III. ho pak určil za budoucího biskupa nově zakládané královéhradecké diecéze. Caramuelovy spory s nunciem Fabiem Chigim (budoucím papežem Alexandrem VII.) měly však za následek, že Caramuel musel české prostředí předčasně opustit. Zemřel v roce 1682 jako biskup jedné méně významné diecéze v Itálii.

Čím si vysvětlujete, že je u nás tato významná osobnost u širší – a to i vzdělané – veřejnosti tak málo známá?
Vlivem monumentálního díla Františka Palackého byla pozornost české historiografie soustředěna především na období husitské. Jiná období (jmenovitě doba pobělohorská) zůstávala v souvislosti s tím stranou hlavního zájmu. Ke změně docházelo jen pozvolna. Koncem 19. století se nejprve rozvinul sympatizující zájem o české výtvarné umění, o něco později se projevil i zájem o českou literaturu tohoto období. Zájem o vědecký život pobělohorských Čech je pak teprve zcela nedávného data. Musím však popravdě říci, že moje první stati o Caramuelovi pocházející z konce šedesátých let byly ojedinělé i v mezinárodním kontextu. To se záhy změnilo. Zájem o Caramuela, jeho poněkud dobrodružné životní osudy a jeho vědecké dílo od sedmdesátých let v zahraničí neobyčejně vzrostl. Různých příspěvků k tomuto námětu přibývá. Badatelé z různých zemí a kontinentů, kteří se Caramuelem zabývají, se však dosud navzájem znali pouze z literatury. Pražská konference, jež je svedla poprvé dohromady, znamená proto opravdový mezník.

A jak konference konkrétně probíhala?
Zásluhou vědeckého sekretáře konference, Petra Dvořáka, vedoucího katedry filozofie na teologické fakultě v Olomouci, se podařilo přilákat na tuto konferenci špičkové odborníky nejen z různých zemí Evropy, ale i ze Severní a Jižní Ameriky a dokonce i z Izraele (důvod byl ten, že se všestranný Caramuel zabýval také židovskou kulturou, a to zejména kabalou). Svou povahou byla konference interdisciplinární: vedle historiků referovali i logikové, matematici, historikové umění, filozofové. Českou stranu reprezentovalo několik referentů, mezi nimi i dva mladí učitelé filozofie na našich teologických fakultách, totiž již zmíněný Petr Dvořák (referoval na základě své právě zveřejněné knihy o Caramuelově logice relací) a Daniel Novotný z Českých Budějovic (mluvil o Caramuelově pojetí tzv. intencionálních jsoucen).

Jak byste tedy na závěr shrnul konkrétní přínos caramuelovské konference?
Účastnil jsem se za svůj život řady konferencí a některé jsem dokonce i organizoval, ale mohu říci, že jen velmi zřídka při těchto setkáních došlo k tak intenzivní spolupráci badatelů a málokdy byly výsledky tak bohaté, jako tomu bylo tentokrát. O tom, že se nejedná jen o můj subjektivní dojem, svědčí i to, že sborník referátů z konference, jejž měla původně zajistit pouze česká strana, bude vydán – jak bylo po konferenci dohodnuto – s podporou francouzské strany. Tato ochota angažovat se po ukončení konference ve prospěch co největší odborné publicity jejích výsledků mluví, myslím, sama za sebe.
Rozhovor připravila Marie Janatová Sdílet článek na: 

Sekce: Perspektivy, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 7 13. – 19. února 2018

Půst je cesta k sobě, Bohu i druhým

Čas odříkání a újmy je pouze jednou z podob čtyřicetidenního období, do něhož vstupujeme touto Popeleční středou. Půst však klade na křesťany mnohem větší nároky.…

celý článek


Putuji směrem k Domovu, píše Benedikt XVI.

O víkendu uplynulo pět let od rezignace papeže Benedikta XVI. Stalo se to poprvé po 600 letech. Nyní oznámil, že už je „na pouti k Domovu“.

celý článek


Uznán 70. zázrak z Lurd

Biskup Jacques Benoit-Gonnin ze severofrancouzské diecéze Beauvais vyhlásil, že církev uznává uzdravení řeholní sestry Bernadette Moriauové (79) za lurdský zázrak. Je v…

celý článek


Jak může vypadat dobrý půst?

Někteří lidé se nad otázkou v titulku příliš nezamýšlejí. Občas si něco odepřou, nejedí maso a jsou uchlácholeni zkušeností, že stejně tak, jako půst přišel, tak zase odejde…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay