Jana Studničková

Vydání: 2004/15 Velikonoce, 28.10.2004, Autor: Aleš Palán

Příloha: Doma

Přítelkyně Otakára Schmidta. Narozena 1977 v Brně. Slévat a kovat se naučila na slévárenské průmyslovce, dále ale studovala divadelní školu ve Zlíně, HAMU a DAMU v Praze. V Brně působila 6 let ve studiu Dům při Divadle na provázku. Hrála nebo hraje v Černém divadle, Stavovském divadle a souboru Glans. Účinkovala v několika klipech a filmech, věnuje se tanci.

Dokáže Otakáro uplést pomlázku?

„Myslím, že by to dokázal. Otík je nicméně autorský typ, takže by pomlázka zřejmě nevypadala úplně klasicky – řezat by se jí ale jistě dalo. Já sama taky pomlázku zkoušela, ale vypadala spíš jako cop.“

Jak budou vypadat vaše letošní Velikonoce?
„Otík není moc na rituály jako je šlehání po zadku, ale budeme v Brně u mých rodičů, tak to jistě zastane tatínek. Jako malá holka jsem s mámou den předem barvila vajíčka a řešila, jestli budeme klukům vůbec otvírat dveře. Pak zazvonili a já stejně otevřela.“

Znamenají pro vás Velikonoce o hodně míň než Vánoce?
„Jeden čas jsem měla o hodně raději Velikonoce a i teď je mám moc ráda – i když bývají dost opomíjeny. Je to možná i tím, že jsem takový jarní ohnivý typ.“

Prožíváte na jaře i fyzické znovuvzkříšení?
„Spíš vnímám vzkříšení Ježíše Krista a s radostí a veselostí vzpomínám, jak nám tatínek čítával biblické příběhy. Na jaře získávám – tak jako rostlinky- novou mízu a chuť do života: všechno je najednou světlejší a milejší.“

Jak by si přítel ideálně odpočinul?
„Večer při svíčce, doma u krbu nebo venku u otevřeného ohně. Kdyby na to měl víkend, tak na výletě s dobrým obídkem.“

Jak byste si nejlépe odpočinula vy?
„V tomhle se sejdeme: u svíčky i ten výlet. Protože bydlíme v Praze, sedneme do auta a vyjedeme za město – tam prochodíme les až si dojdeme na ten oběd. Ale ani ta cesta autem není špatná: bereme jí jako film a pustíme si k němu dobrou muziku. Mám taky ráda, když si s Otíkem doma vzájemně čteme a pak si o tom povídáme.“

Na čem novém pracujete?
„U Ivana Vyskočila a Přemysla Ruta studuju autorskou tvorbu – letos bych ji ráda dokončila. Chystáme představení se spolužákem Lubošem Pavlem a ve formě nápadu mám i své vlastní autorské představení. A mimochodem: jak Otík mluvil o svém dokumentu s Halíkem a Polívkou, tak ten film by mohl končit naší svatbou.“ Sdílet článek na: 

Sekce: Doma, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 16 16. – 22. dubna 2019

Radost Velké noci zrozená z bolesti

Prožíváme Svatý týden, živou připomínku Kristova umučení a vzkříšení.

celý článek


Mladí lidé se setkali s biskupy

Na pět tisíc mladých lidí se den před Květnou nedělí setkalo v diecézích se svými biskupy v rámci Světového dne mládeže.

celý článek


Obdělávat půdu je umění

Vesnice se vylidňují. Většina půdy je dnes v rukou velkovýroby, jen asi třetinu jí obhospodařují rodinné farmy. Proto nejen do kostelů, ale i k nakládání s půdou jsou…

celý článek


Anketa: Za co vděčím kněžím?

Média už delší dobu plní odhalení sexuálního zneužívání v církvi. Někdy kvůli tomu podléháme pokušení zapomínat, že většina kněží slouží poctivě, oddaně…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay