Jan Graubner: Musí být dohodnuta i valorizace

Vydání: 2007/43 Strašák zvaný Eldéenka, 23.10.2007, Autor: Aleš Palán

Jednání mezi státem a církví o nápravě majetkových křivd se po letech posunulo k věcnému návrhu příslušného zákona. O této situaci, která může pro fungování církve do budoucna znamenat zásadní zlom, jsme hovořili s předsedou ČBK, olomouckým arcibiskupem Janem Graubnerem.

Ministr kultury Václav Jehlička prezentoval v ČT návrh zákona ohledně náhrad za majetek zabavený církvím jako výsledek společného jednání. Je opravdu názorová shoda mezi státem a církví (církvemi) tak daleko?

Vládní komise se s komisí církevní zatím vůbec nesetkaly. Setkali se jen zástupci expertů obou komisí a je možné říci, že na základních rysech řešení celého problému se shodli. V řadě věcí se naše názory prezentované přes prostředníky ještě liší, ale doufám, že se podaří dojít k jejich sblížení. Jinak musím přiznat, že jsem trochu překvapen oznámením, že věcný návrh zásad zákona byl už poslán některým poslancům k připomínkám, zatímco na naši žádost o zaslání návrhu jsme dostali odpověď ze dne 4. 10., že ještě nebyl schválen. Nyní vím, že po zapracování připomínek poslanců máme být pozváni k připomínkám my.

Stát by prý církvím v dlouhém časovém horizontu vyplatil 83 miliard korun. Původně se ale mluvilo o 100 miliardách. Ustoupila tedy církev ze svých požadavků? Je 83 miliard adekvátní částka?
Za předpokladu, že se řeholním řádům bude vracet majetek, který je dnes v rukou státu, naturálně, je logické, že proplácená částka bude o to nižší. Pak myslím, že 83 miliard je adekvátní hodnota. Ovšem připomeňme, že mluvíme jen o zmírnění křivd, že se neřeší náhrada za zaniklé podniky nebo živý inventář a podobně.

Jaké otázky se budete snažit akcentovat při nadcházejícím připomínkovém řízení?
Především musím zopakovat, že oficiální text neznám, a proto mohu odpovědět jen podmínečně. Je jasné, že stát nevyplatí celou částku najednou, ale chce ji splácet po mnoho let. To s sebou nese velkou nejistotu, protože žádný ekonom dnes neodhadne, jaký bude stav ekonomiky za padesát let. Máme-li na to přesto přistoupit, musí být dohodnuta také valorizace. Srovnejte, co se koupilo za korunu před padesáti lety a co dnes. Co bude za korunu po dalších padesáti letech? Jestli si stát nechá padesát let část našich peněz, je spravedlivé, aby nám dal úrok. Peníze přijaté náhradou za majetek nemůžeme použít na platy a provoz, ale musíme je dobře investovat, abychom z jejich výnosu mohli jednou financovat provoz církve. Postupné proplácení peněz nás znevýhodňuje při investování, které by bylo výhodnější, kdyby bylo možné najednou. Myslím, že přechodné období, kdy bude stát přispívat dále na platy, by mělo být stejně dlouhé jako doba proplácení náhrady.

Mají se věřící nového zákona bát, nebo se na něj těšit?
To je zatím otevřená otázka. Církevní majetek, o nějž se jedná, nikdy nebyl jediným zdrojem financování církve, a proto nemůže ani v budoucnosti stačit. Navíc se počítá s tím, že se rozdělíme s ostatními církvemi. I za první republiky, kdy byla odluka církve od státu, stát platil takzvanou kongruu, fungovala Náboženská matice spravující církevní statky zabrané Josefem II. a z výnosů dotovala mnohé nesoběstačné farnosti. Existovaly patronáty nad většinou kostelů a patroni platili velké opravy. Záleží na tom, jestli stát dnes uzná, že církve jsou užitečné a zaslouží si podporu podobně jako kultura či sport. Jestli se nemýlím, stát v minulém roce získal z turistického ruchu 115 miliard. Na co se k nám jezdí cizinci dívat? Přes 70 % jich říká, že je zajímají především církevní stavby a památky. Nebylo by logické, aby stát malé procento z výtěžku turistického ruchu dal nejen na opravy, ale i na správu církevních staveb, aby mohly přitahovat cizince a jejich peníze i v budoucnosti? Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 15. – 21. října 2019

Svatovítské varhany poprvé zahrály

Nové svatovítské varhany se poprvé rozezněly. Nikoli pod klenbami pražské katedrály, ale v montážním sále dílny varhanáře Gerharda Grenzinga ve španělském El Papiolu…

celý článek


Když se sejdou následovníci Krista

Každou neděli se nad tisíci chrámů v Čechách, na Moravě i ve Slezsku rozezní zvony. Zvou ke společnému slavení mše svaté. Farnost se schází.

celý článek


Žijeme pro okamžik každého dne

Královéhradeckou diecézi koncem září navštívil indický arcibiskup PETER MACHADO z Bangalore. Mezi českými věřícími podle svých slov zažil vřelé přijetí a velký…

celý článek


Oslava každodenní svatosti

Minulou neděli se sbor světců rozrostl o pět nových jmen. Osobnosti jsou rozdílné – od kardinála a intelektuála přes řeholnici s mezinárodním věhlasem až po ženu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay