Jaký je polský katolicismus?

Vydání: 2016/23 Češi putovali za Božím milosrdenstvím, 31.5.2016, Autor: Edward Walczyk

Příloha: Perspektivy 23

V letošním roce si Poláci připomínají 1 050 let od přijetí křesťanství. V čem je polský katolicismus zvláštní, co je pro něj charakteristické?


© Jan Hrubý

Úhel pohledu P. Edwarda Walczyka

Mnoha způsoby je možné hovořit o katolické církvi v Polsku. Jaká ovšem skutečně je, není snadné vyjádřit několika větami. Lze říci, že církev v Evropě je dnes v drtivé většině případů podporována a reprezentována právě kněžími, řeholníky a řeholnicemi z Polska.

Abychom pochopili, jaká jsou specifika polské katolické církve, použijme alespoň nějaké statistické údaje. Letos si Polsko připomíná 1 050 let, kdy se stalo křesťanskou zemí. Přes všechna úskalí a těžkosti, které postihly katolíky v Polsku, zejména v komunistické době, lze říci, že se zde církvi pořád daří dobře. Ke katolické víře se hlásí 33 miliony obyvatel, kterým k praktikování víry slouží přes 10 tisíc farností. V církvi je 26 tisíc diecézních a 6 tisíc řádových kněží. Navíc zde působí 21 tisíc řeholnic a další tisícovka řádových bratrů. Podle údajů z roku 2014 studuje v Polsku přes dva a půl tisíce bohoslovců. Průměrná návštěvnost bohoslužeb osciluje kolem 40 %, ale v diecézích na jihovýchodě Polska se nedělní mše svaté pravidelně účastní až 70 % populace. Každou neděli se odslouží 47 tisíc mší svatých, a to v kostelích, farních a nemocničních kaplích nebo ve vězení, kde se konají bohoslužby na 106 místech. To vše je s jinými evropskými státy těžko srovnatelné.

Úzké propojení církve a politiky

Hledáme-li specifika polského katolicismu, nabízí se na prvním místě velikost a početnost církevní hierarchie. Určitě můžeme říci, že katolická církev v Polsku má velké množství kandidátů na faráře, vikáře, biskupy apod. Jak lze snadno vypozorovat, zdravá konkurence je žádaná a přináší i dobré ovoce. Bohužel se někdy stává, že úřady a moc lákají nepovolané, a to platí i pro církev. Vedle množství velmi dobře vzdělaných a připravených kněží najdeme v Polsku i takové, kteří autoritu církve zneužívají a stavějí se do pozice panovníka.

Jinou charakteristikou katolické církve v Polsku je její úzké spojení s politikou. Je možné říci, že právě takové jsou dějiny Polska: jako jedna z mála zemí zůstala přes staletí jednotná ve víře, jež byla spojena s královskou vládou. I přes to, že jsou v Polsku řeckokatolická a arménská církev (jsou sjednocené s Římem), dále pak pravoslavná a další reformované církve, pořád zůstává římskokatolická církev zdaleka tou největší. Dokonce ani 123 let bez polské státnosti, ba ani komunistická doba nezlomily její moc. Právě naopak – katolická církev se stala místem boje proti režimu a zázemím Solidarity. Spojení církve s politikou má ovšem i své temné stránky. Poměrně často se pak totiž stává terčem útoku různých politiků, zejména v oblastech týkajících se otázek morálky. Tím je poškozována její autorita i její dobré jméno.

Pastorace zde probíhá ve velkém

Specifikem katolické církve v Polsku je jistě i velké množství různých aktivit, počínaje všelijakými pastoračními nabídkami ve farnostech a konče mohutnými poutěmi a národními slavnostmi. Je to církev ve velkém – jak počtem věřících, tak i počtem účastníků různých akcí. Jistě tu najdeme niterně zbožné a praktikující katolíky, ovšem někdy jsou zde i tradicionalisté, pro něž se víra stala politickou povinností nebo společenskou záležitostí. I přesto je katolická církev v Polsku (hlásí se k ní 93%
obyvatel) pořád hluboce věřící a modlící se společenství, pro které představuje Bůh, čest a vlast to nejdůležitější. Možná že právě proto existují v Polsku stále ještě kněžská a řeholní povolání.

Samofinancování přináší svobodu

Jednu z velmi zajímavých oblastí katolické církve v Polsku představují finance. Dá se říci, že platnost rčení „církev je národ a národ je církev“ se ukazuje zejména v otázce samofinancování církve. I v dnešní době je samostatnost katolické církve v Polsku závislá na věřících a jejich příspěvcích. Jen část kněží, kteří pracují ve školách, dostává plat. To církvi dávalo a dává jistou samostatnost v rozhodování. Jako příklad uveďme Katolickou univerzitu v Lublinu, která v době komunismu fungovala jen za peníze věřících a nepřestala svobodně vzdělávat studenty. Má to ovšem i nevýhody. V některých farnostech jsou finanční možnosti daleko větší než jinde a neexistuje systém svépomoci a dostatečné solidarity.

Katolická církev v Polsku je určitě specifická. To, co ji zásadně odlišuje od jiných evropských církví, je její síla – a to jak duchovní, tak i početní. Velké množství věřících a jednolitost ve víře dodává pocit síly a jistoty, že hodnoty uznávané většinou Poláků jsou správné. Možnosti, jak působit v sociální rovině, jsou tak mnohem větší, vliv na kulturní změny je daleko silnější a i nabízení příkladu opravdových věřících, jako byl sv. Jan Pavel II., je mnohem snadnější. To není hodnocení, ale spíše charakterizování společenství věřících, kteří jsou jako každý jiný národ v něčem stejní, v něčem odlišní. Ale jedním si je katolická církev v Polsku jista: víru přijala od Čechů a na to nikdy nezapomene.

Autor je polský kněz působící v ČR
 

Sdílet článek na: 

Sekce: Názory, Přílohy, Perspektivy, Články



Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay