Jako když přeskočí jiskra

Vydání: 2019/8 Oslavy věrozvěstů napříč Evropou, 19.2.2019

„Křesťané neznající humor žijí daleko od hory blahoslavenství,“ napsal kdysi morální teolog Bernhard Häring a rozhodně to nemyslel jako bonmot. Zkrátka humor ke zdravé víře patří. Projevuje se to v různých situacích – od kázání až po příspěvky na sociálních sítích.

Z Knihy Člověk František - Kreslené vtipy Gerharda Mestera (KNA 2015).

 

Všichni znáte pohádku Pyšná princezna, kde je království, v němž zakázali zpívat, aby to lidi nezdržovalo od práce. Tomáš Halík zase v jedné své úvaze o humoru a víře (vyšla v letošním Cyrilometodějském kalendáři) píše o zemi, kde ze stejného důvodu zakázali smích, tedy humor všeho druhu. Ale mladým lidem té země to nedalo, zakázané ovoce je lákalo a po dlouhém pátrání našli někde v poustevně dosud žijícího „mistra humoru“. Chtěli po něm, aby je naučil se smát, ale aby jim to nejdřív vysvětlil teoreticky. Starý mistr z nich byl nešťastný. Řekl jim, že humor se nedá naordinovat, nacvičit vyceňováním zubů, ale že přichází sám. A utrousil pár vtipů. Mladíci byli zklamaní. „Ale když od mistra odcházeli, některým z nich došly jeho vtipy a jako když přeskočí jiskra – začali se spontánně chechtat, až se za břicho popadali. Víra znamená také takové ‚přeskočení jiskry‘. Teologové ji nazývají milostí,“ píše Tomáš Halík a v závěru své úvahy dodává: „Můj židovský přítel mi jednou velmi pomohl nově objevit Ježíšova podobenství, když řekl, že mu připomínají židovské anekdoty: jsou stručná a prostá, zaměřená na ono náhlé ‚přeskočení jiskry‘. Když je zdlouhavě vykládáme a rozebíráme, bývá to tak trapné, jako když se někdo dlouze pokouší vysvětlit vtip. Ostatně nikoliv náhodou vyrostla Ježíšova podobenství i židovské anekdoty na stejném kmeni semitské moudrosti. A nikoliv náhodou byli mnozí hluboce a zdravě věřící lidé opravdovými mistry humoru.“ Stačí zmínit jen pár jmen: František z Assisi, Filip Neri, Thomas More, G. K. Chesterton, papež Jan XXIII., Josef Zvěřina, Anastáz Opasek, Tomáš Špidlík či papež František.

Není proto divu, že řada kněží srší humorem a nejsou to žádní „kožení patroni“, jak lidi smrtelně vážné víry nazýval opat Vít Tajovský. A když po pádu komunismu někteří mohli i svobodně publikovat, svým humorem oslovovali a oslovují široký okruh čtenářů. Ale nemusí jít přímo o humoristické knihy, jaké psal třeba P. František Lukeš. Někdy stačí, když v duchovních úvahách humor „jen“ probleskuje, a hned jim dodá hřejivou jiskru, jako je tomu u textů břevnovského opata Prokopa Siostrzonka, biskupa Pavla Konzbula, Zdeňka Jančaříka, Ladislava Heryána a řady dalších.

To, že humor ve spojení s vírou oslovuje i za hranicemi církve, dokládá nejlépe loňské ocenění Magnesia Litera pro křesťanský web Tisíckráte. „Tvrdá kázání na začátku postní doby vyděsila věřící.“ „Zápalky ve dvojčísle Katolického týdeníku rozhořčily protestantské církve.“ „Pamlsková vyhláška pro kněze“ – to jsou názvy některých satirických článků tohoto webu, s jehož dodnes pečlivě skrytou redakcí přinášíme rozhovor. Humor se dnes ostatně nejrychleji šíří na internetu a přes sociální sítě. Vtip od přátel k vám doputuje během jednoho kliknutí. Na svém facebooku třeba takto rozdává svá vtipná nedělní minikázání či glosy zmíněný biskup Pavel Konzbul.

A když jsme zmínili ten společný kořen křesťanského a židovského humoru, tak znáte tuhle? Za rabínem přijde mladý Karpeles a ptá se: „Rabbi, mám se oženit?“ – „A chceš se ženit?“ – „No, nechci.“ – „Tak se nežeň.“ – „Ale tatík má pro mě lákavou partii.“ – „Tak se ožeň.“ – „Ale nemá dobrou pověst“ – „Tak se nežeň.“ – „Ale je moc hezká.“ – „Tak se ožeň.“ – „Ale její rodina měla pletky s kriminálem.“ – „Tak se nežeň.“ – „Ale dají jí velké věno.“ – „Tak se ožeň.“ – „Když já, rabbi, nevím.“ – „Tak víš co? Nech se pokřtít.“ – „A proč, rabbi? Pomůže to?“ – „No hlavně budeš chodit otravovat faráře, a ne mě.“

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články



Aktuální číslo 34 20. – 26. srpna 2019

Matku Marii slavili v Paříži i v Iráku

Jeden z nejdůležitějších mariánských svátků liturgického roku – Nanebevzetí Panny Marie – prožili křesťané po celém světě.

celý článek


Orel stále roste a mládne

Celá orelská organizace prožije v sobotu 24. srpna na Svatém Hostýně spolu s moravským metropolitou a duchovním rádcem Orla Janem Graubnerem tradiční mariánskou pouť. Tentokrát…

celý článek


Milevsko: Živé místo i naleziště

V klášteře Milevsko působí tři premonstráti, jejichž život zdaleka netvoří jen modlitba. Spravují několik farností na rozsáhlém území jižních Čech, fungují jako…

celý článek


Jak udělat s dětmi herbář

Léto a prázdniny jsou ten správný čas pro zakládání herbářů. Slovo herbář je latinského původu (herba latinsky znamená bylina).

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay