Jaké velikonoce slavil Ježíš?

Vydání: 2015/14 Církev přivítá nové bratry a sestry, 31.3.2015, Autor: Martin Weis

Příloha: Perspektivy 14

Velikonoce slavil už Ježíš. Co vlastně slavil a co z židovské tradice přešlo do křesťanské podoby tohoto svátku?
 
Velikonoční svátky patří jak v židovské, tak v křesťanské tradici k největším svátkům v roce. Židovská tradice, jak ji znal Ježíš, vyžadovala na tyto svátky pouť do chrámu, a to pro každého Izraelitu, který dovršil dvanáctý rok, a též obětování velikonočního beránka. Oslava Pesachu trvala v izraelské zemi sedm dní, přičemž první a poslední den byl dnem svátečním a nepřipouštěla se žádná práce. Po dobu těchto sedmi dní se pod přísným trestem vyobcování z izraelského společenství nesmělo v domácnostech konzumovat ani přechovávat kvašené těsto.
 
V Písmu svatém máme zmínku, že Ježíš zachovával tyto zvyklosti a že právě po dovršení dvanáctého roku putoval s rodiči do jeruzalémského chrámu. Co se týče posledního svátku Pesachu, kdy Ježíš dovršil své vykupitelské poslání smrtí a zmrtvýchvstáním, nedokážou se historici shodnout na skutečnosti, kterého dne slavil Ježíš se svými učedníky poslední večeři.
 
Existují tři názory. Podle prvního Ježíš dle tradice esejců, kteří se řídili slunečním kalendářem, slavil poslední večeři už v úterý večer, a pak by všechny pašijové události byly rozloženy do tří dnů. Podle druhého názoru, který se opírá o evangelium sv. Jana, slavil Ježíš večeři v předvečer svátku Pesach, podle synoptických evangelií se jednalo o tradiční domácí pesachovou večeři.
 
Jak taková večeře vypadala? Odborník na dějiny liturgiky František Kunetka uvádí pravděpodobnou rekonstrukci. Nejdříve se obřadně nalil a požehnal první kalich s vínem, následoval pokrm z nekvašených chlebů, zeleniny a omáčky. V době existence chrámu byl přinesen beránek. Poté následoval druhý obřadní kalich a symbolické otázky, po kterých předsedající vysvětlil, co odlišuje tuto sváteční noc od jiných, smysl pesachu-přejití (Hospodin přešel v Egyptě domy našich otců), smysl nekvašených chlebů (spěch při odchodu) a smysl hořkých bylin (Egypťané činili Izraelitům hořký život). Poté přišel na řadu zpěv žalmů a jídlo. Následoval třetí obřadný kalich s požehnáním po jídle a na zakončení čtvrtý kalich, zpěv žalmů a požehnání.
 
Nevíme přesně, kdo všechno se mohl poslední večeře zúčastnit. František Kunetka upozorňuje na skutečnost, že pokud jde o přítomnost osob při Ježíšově poslední večeři, můžeme se domnívat, „že byla přítomna i Ježíšova matka, snad i ostatní ženy, které jej doprovázely, obyvatelé domu, kde se večeře konala, tedy i děti“.
 
Z Ježíšovy poslední večeře se dle slov – „to čiňte na mou památku“ – převzal do křesťanského slavení večeře Páně obřad nekvašeného chleba – žehnání, lámání a obřad kalicha – který se dle znalců skládal v době Ježíšově ze tří žehnacích modliteb, rozdílení a pití.
 
Autor je profesor církevních dějin na TF JU v Českých Budějovicích.

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Odpovědny, Články



Aktuální číslo 13 28. března – 3. dubna 2017

Svou duši poroučím Bohu

Kardinálové z několika zemí světa, čeští a moravští biskupové i více než tři tisíce věřících z celé země se v sobotu přišli do svatovítské katedrály rozloučit…

celý článek


Eucharistická úcta napříč staletími

Na prahu Velikonoc zve Arcidiecézní muzeum v Olomouci k zamyšlení nad Kristovou obětí zpřítomněnou v eucharistii. Pod názvem „V oplatce jsi všecek tajně“ vystavuje působivý…

celý článek


Antonín Mandl, člověk dialogu

Vzpomínka na P. Antonína Mandla (27. března 1917 – 15. března 1972) u příležitosti 100 let od jeho narození chce být zároveň i připomínkou jeho přátel a spoluvězňů,…

celý článek


Pojďme si povědět něco pěkného

Mladým partnerům na začátku vztahu chybí slova. Tolik si toho chtějí říci! Překotně povídají, skáčou si do řeči, nemohou se dočkat, až skončí jeden a začne druhý.…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay