26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Jak změnit smýšlení o potratech?

31. 8. 2004

|
Tisk
|

Jaké prostředky považujete za vhodné užívat pro změnu smýšlení o potratech?

Vydání: 2004/34 Kněží na dovolené, 31.8.2004

V boji s interrupcemi volí křesťané různé prostředky
Potraty jsou napříč spektrem organizací, které se touto problematikou zabývají, vnímané jako zlo. V boji s ním však volí různé prostředky. Často se objeví i nesouhlas s metodami těch druhých. Jaké mají odborníci představy o tom, jak působit na společnost? Čtyřem z nich jsme položili následující otázku:

JAROSLAV ŠTURMA
člen Papežské akademie pro život
K lásce a k úctě k životu nelze vychovat přinucováním a moralizováním. Moje praktická zkušenost říká, že šokující a navenek působící prostředky (promítání roztrhaných tělíček, akce před klinikami apod.) působí často kontraproduktivně: vyvolávají úzkost a mobilizují obranné prostředky, jež vedou k přerušení komunikace a neochotě k dialogu. Je třeba vytvářet prostor pro svobodné a velkodušné rozhodnutí, posilovat motivaci, chránit nesmírnou pozitivní hodnotu, jíž je každý lidský život, i za cenu případné oběti, za cenu námahy. K té nelze přinutit jen příkazem či zákazem, ani tím, že k problému strhávám pozornost veřejnosti nápadnostmi. Motivace musí být zakotvena hlouběji. Cestu vidím především ve dvou oblastech. Tou první je zvyšování informovanosti cestou pozitivní výchovy, která ukazuje zázrak lidského života, jeho početí i zrození ve světle nejnovějších poznatků lékařských a psychologických věd jako fascinující, podivuhodný a strhující příběh.
Zařadí-li si pak člověk lidský život ve všech obdobích vývoje na nejpřednější místo stupnice subjektivních hodnot, zaujme také jednoznačný pozitivní emoční postoj k lidskému životu. Pak se také může rozhodnout lidský život chránit a vytvářet podmínky pro jeho vznik a rozvoj. Rozhodující význam tu má prostředí rodiny, v níž dítě a mladý člověk vyrůstá.
Teprve v dalším sledu přicházejí ke slovu ty prostředky, jež mají napomoci řešení svízelných konkrétních situací spojených s přijetím života ve chvílích, kdy je jeho darem člověk zaskočen. I tady, jak ukazuje zkušenost, v pravý čas nabídnutá ruka (podle potřeby i s materiální a odbornou pomocí) jako výraz lidské blízkosti a podpory dokáže vytvářet prostor, který umožňuje svobodnější rozhodnutí, odpoutané od bezprostředního tlaku nepříznivé situace.
DAGMAR POHUNKOVÁ
předsedkyně Etické komise Ministerstva zdravotnictví ČR
Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku zamítl na začátku července letošního roku žalobu francouzské občanky vietnamského původu, paní Thi-Nho Vo, na lékaře, který omylem způsobil smrt jejího pětiměsíčního nenarozeného dítěte. Lékař zaměnil dokumentaci dvou vietnamských žen, které byly týž den na gynekologické kontrole. U jedné z nich mělo být odstraněno nitroděložní tělísko, druhá přišla na vyšetření ultrazvukem v pátém měsíci těhotenství. Lékař omylem u těhotné ženy protrhl vak blan a vyvolal tak potrat jejího dítěte. Žena jej žalovala za neúmyslné zabití, soudy nižší instance jí daly opakovaně za pravdu s odvoláním na čl.2 Všeobecné deklarace lidských práv, podle něhož „každý' má právo na život. Francouzský soud vyšší instance však rozhodl, že lidský plod má právo na ochranu života až od 'viability', to znamená od doby, kdy je schopen přežít mimo tělo matky. Evropský soud pro lidská práva pak na její odvolání prohlásil, že není žádoucí ani možné odpovědět na abstraktní otázku, je-li nenarozené dítě osobou. Takový rozsudek, žádající jeho ochranu, by prý postavil mimo zákon všechny umělé potraty, výzkum na embryích apod. ve všech členských státech Rady Evropy. Protože každý stát má v této věci jinou legislativu, je prý radno toto rozhodování ponechat na národní úrovni. Jediným společným jmenovatelem tu je, že nenarozené dítě je od samého počátku své existence příslušníkem lidského druhu.
Stav zákonodárství té které země a rozhodování právníků jsou závislé na názorech a mravním cítění obyvatelstva. V zemích, kde měly miliony občanů nějakou účast na umělém potratu, je velice těžké přesvědčit veřejné mínění o tom, že nenarozené dítě je člověk. Spočtěme si jen, kolik bylo např. v České republice vykonáno umělých potratů od dob jejich legalizace, kolika žen se to týká, kolika otců počatých dětí, kolika „babiček' a „dědečků', kteří velmi často mladou dívku k potratu přemlouvali.
Co tedy dělat? Nápadné demonstrativní akce sice mohou na problém upozornit, ale někdy mohou vyvolat opak toho, co bylo zamýšleno. Měli bychom postupovat komplexně: kombinovat šíření poznatků o vývoji lidského plodu; obracet se především na školy, na děvčata i chlapce, a motivovat je kladně „pro život'. Situace je snazší, že tu už je nová generace učitelek a učitelů - na ně se obracejme přednostně. Šíření poznatků musí být kombinováno s poradenstvím pro ženy a dívky, do něhož je podle možností třeba vtáhnout i jejich partnera a rodiče. Ale nesmí zůstávat jen u slov. Samozřejmě to nejde bez Boha a sebevětší liská aktivita sama nic nezmůže. I tento druh ďábla se vyhání „postem a modlitbou'. Ale je sporné, zda to má být modlitba „exhibiční'. Modlit se sice máme společně, ale hlavně „v skrytu', „ve své komůrce' - a tady je veliké pole působnosti pro všechny ty, kteří nemohou být pro věk či nemoc aktivní navenek.
MICHAELA FREIOVÁ
Společnost pro podporu rodiny
Odpůrci protestů pravoslavného kněze z řad personálu nemocničního zařízení údajně argumentují tím, že liturgický zpěv ruší pacientky. Vzpomenu-li si, jak se můj syn dostával na svět za přenosu hokejového zápasu Sovětský svaz – Švédsko, který si lékaři pouštěli tak nahlas, aby byl náležitě slyšet ve všech boxech, nemohu než považovat takové tvrzení za účelové. Je to něco podobného, jako když v supermarketech celoročně duní hloupé hity a teprve vánoční koledy unavují pokladní natolik, že je třeba o nich jednat.
Proti pravoslavnému duchovnímu, který pořádal před porodnicí řádně ohlášené shromáždění tří osob a přitom prozpěvoval žalmy, také 23. července přísně a nekompromisně zakročila brněnská policie. Bylo třeba, aby zasáhl právník a všem zúčastněným vysvětlil, že pokud se svolavatel ohlášeného shromáždění zdržuje v ohlášenou dobu na ohlášeném místě, není povinen s policisty odcházet, protože jen řádně naplňuje své právo shromažďovací.
Odpůrci tohoto shromáždění to jistě nemyslí zle, ale patrně se cítí zaskočeni tím, čemu se říká náboženství na veřejné scéně. Za léta komunismu jsme něčemu podobnému odvykli: náboženství patří do kostela, kde se věřící mohou „nábožensky vyžít“, ale na ulicích a náměstích nesmí být vidět a slyšet. I mnozí věřící jsou nad veřejně viditelným a slyšitelným náboženstvím na rozpacích. Ale víra není soukromá věc: je to motivace občanské odpovědnosti, poctivosti a cti. Sami vidíme, že stav „občanských ctností“ je u nás nevalný, a jejich obnova je bez obnovy náboženského povědomí nemožná. Proto musíme být vděční lidem, kteří se nebojí se svou vírou veřejně vystoupit.
JOSEF JELÍNEK
Sdružení Ochrana nenarozeného života
Není náhodou, že o odpověď na anketní otázku jsem byl požádán v okamžiku, kdy jsem na Barrandově do auta nakládal poslední balík namnožených kazet „Život před narozením“. Naše sdružení s podporou německé katolické organizace Renovabis a z prostředků vybraných na konci roku 2003 prostřednictvím Adventních koncertů České televize nyní dokončilo českou verzi dvacetiminutové kazety německé autorky Catherinne Zinnerové o počátcích lidského života. Naše pracovnice jej budou moci při přednáškách nabízet především mládeži. Předstoupit před dospívající mládež a přijmout atmosféru dialogu i otázky na tělo, nementorovat, nezvedat prst, ale vysvětlovat, komunikovat, vyvarovat se frází - to jsou základní požadavky.
O kazetu projevil zájem olomoucký arcibiskup Jan Graubner a díky jeho rozhodnutí bude k dispozici na každé faře v jeho diecézi. Kazet je dostatek a rádi je zašleme všem, kdo by ji chtěli ve svém okolí promítat, ať už mládeži nebo dospělým. Stačí napsat do našeho ústředí ve Voršilské ulici 5, Praha 1, nebo na e-mailovou adresu poradna.praha@c-box.cz.
Jen dobré zkušenosti škol z dlouhodobé předchozí spolupráce s námi pomáhaly letos na jaře překonávat našim pracovnicím ostré negativní reakce na naši nabídku přednášek k problematice úcty k nenarozenému životu. Tyto reakce byly způsobeny jinou kazetou, kterou od jiné organizace obdržely poštou všechny školy v České republice bez výjimky, aniž by se jich kdo ptal, zda o ni mají zájem. Byla to drasticky naturalistická dvanáctiminutová nahrávka průběhu umělého potratu. Obávám se, že počet těch, které tato akce zatvrdila vůči jakýmkoli snahám o změnu smýšlení o potratech, mnohonásobně převýšil počet žen, které kazetu zhlédly a zhrozily se představy, že by samy mohly jednou na potrat jít.
Ve velkých městech provozujeme poradny, které jsou místy bezpodmínečného přijetí všech dívek, žen i partnerských dvojic, které do nich přicházejí. Od jejich založení jimi prošlo už skoro sto tisíc žen.
Možná, že na vaši otázku, jaké prostředky považuji za vhodné pro změnu smýšlení o potratech, bych mohl odpovědět daleko stručněji: Takové prostředky, jaké používal Ježíš Kristus, když svou láskou udělal z Marie z Magdaly světici, zachránil před ukamenováním cizoložnou ženu, stoloval s celníky a hříšníky, pochválil milosrdného Samaritána a káral zbožné farizeje pro tvrdost srdce...
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou