Jak vrátit církvi věrohodnost?

Vydání: 2010/46 Lev N. Tolstoj, 10.11.2010, Autor: Petr Příhoda

Příloha: Perspektivy

Pedofilní skandály těžce otřásly postavením některých místních církví (americké, irské, německé, rakouské). Způsobily hlubokou krizi jejich věrohodnosti včetně hromadných odpadnutí.

Nás se to netýká, proto se do jejich situace vciťujeme méně snadno. Minulý režim u nás znemožnil širší kontakt církve s dětmi a mládeží, ale hlavně: pronásledovaná církev přitahovala lidi pevné ve víře, nikoli nezralé osobnosti s neuspořádanou sexualitou. Snad to lze říci i tak, že církev v nouzi si takové patologické excesy „nemůže dovolit“. Těch pár našich případů je hluboce netypických. Například německá církev je na tom podstatně hůř. Proto je důležité, jak se s tím hodlá vypořádat. Nápověď skýtá letošní podzimní shromáždění německého episkopátu a směrodatný projev předsedy místní biskupské konference, jímž je freiburský arcibiskup Robert Zollitsch. Příčiny krize věrohodnosti hledá Zollitsch na hlubší úrovni, než je ta nejběžnější, tj. sociopatologická, případně kriminologická (tj. samotný výskyt pohlavního zneužívání a jeho zastírání). Nachází tři. První spatřuje v zúžení způsobu, jímž chápe současná církev člověka. S nerealistickým optimismem mluví o jeho velikosti a důstojnosti a zapomíná na jeho slabost a potřebu vykoupení, na jeho ztroskotávání. V tomto směru církev stylizovala, lze říci idealizovala, obraz sebe samé, svého personálu. Důsledkem byla nepoctivost slov i činů, nedostatek otevřenosti a přehlížení chyb, ba i zločinů. K formulaci druhé příčiny dospívá Zollitsch neobvyklým způsobem. Zaměřuje se na kritiku, jaká často míří na adresu biskupů: vystupují jako vědoucí, učící, hovořící, nikoli jako naslouchající. Žijí ve světě, který je vzdálen světu těch druhých, ať v církvi nebo ve společnosti. Tuto výtku uzavřenosti a distancovanosti od reality, která může vést i k tvrdosti srdce, Zollitsch přijímá. Třetí příčina ztráty věrohodnosti se týká „samotného jádra našeho poslání: asi se dnes znejasnilo, že církev je jiným společenstvím než ta ostatní, její vztah k Bohu asi není dost jasný, asi zapomínáme na transcendentní zdroje, z nichž církev žije…“ – Zollitsch to nazývá „sebesekularizací církve“ (pozn. aut.: příkladem může být mimo jiné fakt, že na možnost odhalení skandálu mnozí v církvi reagovali starostí o zachování dobrého jména firmy). Připomíná, že ztráta důvěry v církev vede často ke ztrátě víry v Boha. Jak tuto krizi překonat? Jednou z cest, na niž ostatně upozornil už Pavel VI., je vytvoření podmínek pro skutečný dialog v církvi. Naslouchat jiným názorům. Dobře naslouchat je těžší než dobře mluvit. „Kdo jen mluví a neslyší, ztrácí kontakt s Pánem. Uzavírá se Duchu Svatému.“ Biskupové mají být dobrým příkladem. To znamená slyšet i nepříjemnou kritiku. Ba i tu neoprávněnou, protože i ta může být projevem hledání pravdy. Vždy zpozornět při výtce, že je v církvi málo transparence, zato zákazy myšlení a rozpravy. Naslouchat hlasům laiků, kteří jsou experty ve svém oboru. Je vícero témat, která si žádají takto otevřenou společnou rozpravu. O tom, čeho je třeba, aby bylo dnes našemu zvěstování rozumět. Nebo: naše obce se pronikavě mění; změnili se i lidé, včetně katolíků; jejich řeč je jiná, i jejich zbožnost, jejich život, soužití partnerské, manželské, rodinné, jejich sexualita. Co od nás vlastně očekávají? Co jim dlužíme? Víme to? Měli bychom rozumět, proč druzí zaujímají v téže věci jiná stanoviska. Proč se někdo z nás úzkostně straní světa, zatímco druhý volá po větším přizpůsobení, proč se vzájemně obviňují, zatímco výsledkem je zatvrzelost a běh naprázdno? Úzkost je špatným rádcem. Vždyť celé dosavadní dějiny křesťanství jsou plny dynamiky a „překladatelského“ úsilí. Tradice je proces.

Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Perspektivy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 7 11. – 17. února 2020

Nedělní účast 375 tisíc lidí

Katolická církev zveřejnila výsledek podzimní ankety mezi účastníky nedělních bohoslužeb. Podle ní na ně v Česku zavítá 375 tisíc lidí, pětinu z nich tvoří mladí lidé do 20 let.

celý článek


Světec, který rozděloval, smiřuje

Hned tři výročí spojená s mučedníkem sv. Janem Sarkandrem si letos připomínají věřící olomoucké arcidiecéze a nejen jí. Dne 17. března uplyne 400 let od jeho mučednické…

celý článek


Papež Jan Pavel II. o Evropě

Polští biskupové u příležitosti sta let od narození sv. Jana Pavla II. (1920–2005) žádají papeže Františka, aby ho prohlásil učitelem církve a spolupatronem Evropy.…

celý článek


Jak zorganizovat karneval?

Masopust je krátké období před začátkem postní doby, kdy se lidé radují, pořádají zábavy, hostiny a maškarní průvody. Jiné označení karneval lze z latiny vysvětlit…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay