Jak se k sobě mají křesťanství a armáda

Vydání: 2008/47 Co víme o Romech?, 18.11.2008

Nastavit nepříteli druhou tvář?
Neodporuje samotná podstata armády Ježíšově výzvě: Udeří-li tě někdo do tváře, nastav mu druhou?
Stojím plně na straně velikána křesťanského starověku, biskupa a učitele církve sv. Augustina, který na sklonku života v jednom ze svých dopisů napsal: „Je možné a mnohdy i správné dle Kristových slov nastavit svoji druhou tvář. Nicméně nikdy nám není dovoleno nastavit tvář druhého.“ Celý problém dovoleného použití vojenské síly je z křesťanského hlediska totiž spojen nikoliv s jednáním na vlastní obranu, ale s jednáním, které má ochránit ty, kteří jsou nám svěřeni. A odvažuji se tvrdit, že armáda je i v současném světě mnohdy jediným nástrojem na nezbytnou ochranu těch, za které mají stát a jeho představitelé přímou zodpovědnost. Mnohdy však také ne…
TOMÁŠ HOLUB, bývalý hlavní kaplan AČR, poradce ministryně obrany

Dobrý život křesťana v armádě?
Můj syn jde do armády. Jak se k tomu mám jako matka postavit?

Dospělý syn musí jít v životě svou vlastní cestou: cestou, kterou si sám zvolí. Předpokládám proto, že nepotřebujete teorii, ale jde vám o to, abyste rozhodnutí svého syna vnitřně přijala. Podívejme se na dva vojáky z evangelií...
Prvním je setník, který má nemocného služebníka a prosí Ježíše, aby ho uzdravil. Přitom vyjadřuje tak velkou víru v uzdravující moc Ježíšova slova, že Ježíš žasne. A my se (mírně upravenými) slovy tohoto vojáka a pohana modlíme vždy před přijetím eucharistie. Setkáváme se tedy s člověkem, který je vnímavý ke svému bližnímu (podřízenému!) a ačkoli nepatří ke společenství vyvoleného národa, je otevřený pro Boží tajemství, na které odpovídá konkrétní vírou v Ježíšovo působení.
Druhým příkladem je další setník – ten, který stojí u Ježíšova kříže. Jeho vojáci nebyli žádní beránci, vůči Ježíšovi projevili svou bezcitnost a krutost. Přesto si tento člověk uprostřed tvrdých chlapů kolem sebe uchovává vnitřní vnímavost, takže – zatímco náboženští „profesionálové“ jsou hluší a slepí vůči Božímu působení v Ježíšovi – právě on v Markově evangeliu poznává a definitivně zvěstuje, že ukřižovaný Ježíš je Boží syn!
Jednoduše řečeno: i ve vojenském prostředí s jeho specifičností, někdy i drsností, může člověk zůstat vnímavý a citlivý pro bližní i pro Boha. Domnívám se, že dva základní postoje, které od vás syn potřebuje, jsou respekt k jeho rozhodování a důvěra, že chce žít dobře a pravdivě – a to i v armádě.
JAN PACNER, kaplan Univerzity obrany Brno

Může křesťan zabíjet?
Není hříchem cvičit se na zabíjení?

Jsem si jist, že pokud by voják byl hladový po zabíjení a těšil se do války, považovala by ho armáda za nebezpečného. Na boj však musí být připraven, a tedy i na možnost, že zabije. Považuji však za nedostatečné, když se my křesťané díváme na složité otázky spojené s armádou pouze z perspektivy hříchu. Možná bychom se na lidi, kteří oblékají uniformu a slouží se zbraní v ruce, měli dívat také z perspektivy kříže. Žijeme totiž ve světě, kde se zabíjí, kde se zneužívá moc a využívá násilí a kde je nutné tomuto zlu stavět mantinely a čelit mu. A to dost dobře nejde s rukama složenýma v klíně. Voják je mnohdy ten, kdo je do tohoto zla vržen, kdo na vlastní kůži zakouší pozemské peklo a na jehož duši to zanechává hrozné stopy. To, s čím se pak musejí vypořádávat, je kříž, který na ně byl naložen – a církev by jim neměla nabízet odsouzení, ale spíše modlitbu a podporu.
MIROSLAV JORDÁNEK, kaplan 4. brigády rychlého nasazení Sdílet článek na: 

Sekce: Zahraniční, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 38 19. – 25. září 2017

Fatimské poselství putuje Českem

Na tři týdny se k nám po padesáti letech vrací socha Panny Marie Fatimské, kterou biskupové dovezli z národní pouti do Fatimy. Poutě do Portugalska se na sté výročí zjevení…

celý článek


Na fatimské světlo nezapomenete

Do Českomoravské Fatimy v Koclířově zamíří na počátku října i hosté z Portugalska. „Fatima je jen zdůraznění některých stránek evangelia,“ říká v rozhovoru…

celý článek


Tajemství Nejsvětějšího Salvátora

Na konci roku 1989 jsem po jedenácti letech kněžského působení „v ilegalitě“ navrhl kardinálu Tomáškovi, že obnovím pastoraci vysokoškoláků v pražském kostele Nejsvětějšího…

celý článek


Zahajujeme předvolební seriál

Přestože mu ještě není padesát, je nejzkušenějším českým poslancem. V Parlamentu zasedá s krátkou přestávkou od roku 1990 – nejprve za Křesťansko-demokratickou stranu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay