Jak jsem sháněla argentinskou řeholnici

20.3.2013, Autor: Kateřina Šťastná

 

„Zatím se nám nedaří sehnat někoho z Argentiny, kdo by znal papeže,“ poznamenal náš šéfredaktor a já, perfekcionistka, jsem cítila, že to musím zkusit. Napsala jsem několika lidem, o nichž si myslím, že by mohli mít v Argentině známé… a skutečně se asi po půldni podařilo sehnat kontakt na argentinskou sestru paulínku.

Je ochotna odpovědět na moje otázky, a dokonce se s papežem několikrát setkala, oznamovala mi česká paulínka, sestra Andrea. Má to jen jeden háček. Rozhovor bude ve španělštině. Tak ještě narychlo sháním někoho, kdo mi pomůže s překladem. Otázky jsou odeslány k překladu a já se už těším na večer, až budou mít Argentinci ráno a já zastihnu sestru Gabrielu Flores online.

Konečně je sestra na příjmu a potvrzuje mi přátelství na Facebooku. Je to hodně zvláštní pocit, když nemůžete ani pozdravit nebo něco napsat, protože neumíte španělsky. Na druhé straně ale i zvláštní pocit, že můžete takhle „jednoduše“ a rychle komunikovat s někým na druhém konci světa. Konečně po pár hodinách přichází i překlad mých otázek do španělštiny (Juane, díky!) a já je krátce před půlnocí odesílám. Byl to náročný den, spousty věcí šlo mnohem složitěji, než jsem si dokázala představit. Ale je mi jasné, že druhý den nebude jednodušší. Vždyť ani nevím, kdy mi odpovědi dorazí a jak se budu ptát na případné detaily. A jestli se vůbec podaří článek do daného termínu udělat. Ale když na mě padly pochybnosti, vybavila jsem si před očima papeže Františka - a to mi dodalo další síly.

Ráno to najednou všechno šlo. Zatímco jsem spala, sestra Gabriela Flores mi poslala své odpovědi. Úplnou náhodou jsem narazila na člověka, který umí španělsky, žil dva roky v Argentině, a navíc měl ten den čas na překlad - i na rozhovor o Argentině (Karle, díky!). Teď už jen zabavit naše děti, abych měla klid na práci a vykomunikovat se sestrou Gabrielou Flores poslední detaily… opět ve španělštině… A najednou manžel pronesl, že je to úplně jednoduché: „Použij překladač v google. Dej tam hodně jednoduché věty. Nebude to sice gramaticky správně, ale na základní dorozumění to stačí.“ Ještě že ho mám! Tak jsem ještě pár posledních věcí dořešila sama, jen s pomocí „translatoru“. Zkušenost, která se mi pro příště rozhodně bude hodit.

Pochopitelně nebýt českých sester paulínek, nemám toto nové facebookové přátelství J. A ještě jednu věc jsem si uvědomila: To, co jsem se dozvěděla o povaze Brazilců, je mi moc sympatické. Jsou to lidé hodně otevření, živí, spontánní. (Italové a Španělé jsou prý proti nim uzavření…) Dokážou žít přítomností a nestresují se hloupostmi. Kéž bychom se alespoň něco málo z toho dokázali naučit. Třeba zrovna od nového papeže.

Sdílet článek na: 

Sekce: Blogy, Redaktoři, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 43 22. – 28. října 2019

Kdo by se děsil, kdo by se třás?

Někdo má ty hřbitovní procházky rád. Náhrobky dokážou prozradit mnohé: jak si místní cení svých předků, jak se jim žije dnes. Jiný se ale krchovu zdaleka vyhne. Je…

celý článek


Spřátelit se s vlastní smrtí?

Legalizovat eutanazii chce skupina poslanců v čele s Věrou Procházkovou z Hnutí Ano. Návrh zákona, který minulý týden dokončila skupina poslanců, bude ještě připomínkován…

celý článek


Stavba svatovítských varhan jde do finále

Ochutnávkou krásy a možností budoucích svatovítských varhan byl inaugurační koncert 14. října přímo ve varhanářské dílně Gerharda Grenzinga ve španělském El Papiolu.…

celý článek


Misionář, „který utekl smrti“

P. MATEUSZ DZIEDZIC působí od roku 2009 jako misionář ve Středoafrické republice (SAR). Vrátil se tam i přesto, že ho v roce 2014 zajali místní ozbrojení povstalci. S KT…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay