Izraelská odveta byla předvídatelná

Vydání: 2006/30 Křesťané a lenost, 24.7.2006, Autor: Kateřina Beščecová

Libanon nyní prožívá jeden z nejdramatičtějších okamžiků své novodobé historie - a to pouhých šestnáct let poté, co se země vzpamatovala z patnáctileté občanské války. Bilance obětí a škod je zatím nejtragičtější od dob izraelské invaze do Libanonu před čtyřiadvaceti lety. Libanonský maronitský biskup Bechara Rai označil současný stav za „apokalyptickou válku“ a dodal, že země je systematicky ničena. Mezitím také ministerský předseda Libanonu Fouad Siniora požádal Vatikán o intervenci za příměří.

Celý konflikt začal předminulý týden, kdy ozbrojenci z hnutí Hizballáh při výpadu na izraelské území zajali dvojici izraelských vojáků. Kvůli stupňující se izraelské ofenzivě v Libanonu provedly Evropské státy evakuaci svých občanů ze země. „Lidé mají strach, protože není vůbec zřejmé, jak tohle všechno skončí. My, Libanonci, se cítíme jako v pasti, uvězněni válkou, která není naše,“ uvedl libanonský kněz Jean Azzam. Komentátoři se shodují, že budou-li pokračovat útoky ze strany Libanonu, Izrael bude stupňovat své vojenské akce. A k jednání o propuštění unesených vojáků obě strany také zatím nehodlají přistoupit. „Pokud budou na naše města a obyvatele vypalovány rakety, naší odpovědí bude válka vedená s plnou silou, odhodláním, odvahou a sebeobětováním,“ nechal se slyšet izraelský premiér Ehud Olmert. Jak připomínají některá média, služba v armádě je v Izraeli samozřejmou součástí života. Bránit svou vlast považují Izraelci za povinnost i prestiž - a týká se to nejen mužů, ale i žen.

OHROŽENI JSOU I KŘESŤANÉ
„Stále ještě nemůžeme uvěřit tomu, že se situace tak náhle vyostřila. Zdá se, že civilní obyvatelstvo, zvláště na severu země rezignovalo, je vystrašené a pochybuje,“ uvedl v rozhovoru pro Vatikánský rozhlas františkánský kustod Svaté země P. Pierbattista Pizaballa. Dodal ale, že izraelská odveta byla předvídatelná: „Bylo jasné, že když spadnou kaťuše na Nahariji a Haifu, reakce Izraele bude děsivá.“ Ještě minulý týden uvedl v rozhovoru pro Vatikánský rozhlas, že křesťanům ve Svaté zemi zatím reálné nebezpečí nehrozí. Jen pár dní nato už ale byla situace - zvláště na severu země, kde leží i Galilea - jiná. Poté, co rakety Hizballáhu zasáhly křesťanskou čtvrť Stella Maris ve městě Haifa a několik dní nato dopadly i na městečko Nazaret, kde se nachází známá bazilika Zvěstování Panny Marie, začali někteří poutníci Svatou zem opouštět. „Pokud to takhle bude pokračovat, staneme se kustody kamení, už tady nikoho nepotkáme. Křesťané se opět dostali do středu konfliktu, který se jich bezprostředně netýká,“ uvedl vikář kustodie Svaté země P. Artemisio Vítores.

MODLITBY 24 HODIN DENNĚ
„Severní Izrael žije v krytech. Dostáváme dopisy z křesťanských komunit s prosbami o modlitby,“ uvedla pro KT Alena Krausová, která v Izraeli (v Jeruzalémě) působí jako dlouhodobá protestantská misionářka. „Křesťané se modlí se zvýšenou pohotovostí za Izrael, ale i za okolní arabské národy. Moje komunita má přímo ve své náplni modlit se 24 hodin denně, sedm dní v týdnu za smíření mezi národy. vysvětluje. Dodává, že válka na Blízkém východě pro místní není takovým překvapením, jako například pro Evropany.
Také papež Benedikt XVI. vyzval celý svět k modlitbám za ohrožený mír ve Svaté zemi a na celém Středním východě a neděli 23. července vyhlásil za zvláštní den modlitby a pokání na tento úmysl.
K Vatikánu, který minulý týden odsoudil útoky na Libanon i následnou odvetu, se přidala mimo jiné Světová rada církví. Odpověď na otázku, kde hledat řešení současné situace, se snažil nalézt také první apoštolský nuncius v Izraeli, kardinál Andrea Cordero Lanza di Montezemolo: „V této zemi tak preferované Bohem, žijí dva trpící národy, které nejen že mají právo na existenci a na přežití, ale také na život v míru a bezpečí. Je zde potřeba zásahu zvenčí i zevnitř, tedy aby obě strany projevily dobrou vůli a pokusily se navrhovat nová řešení a zároveň aby respektovaly doporučení OSN. O to by měli všichni usilovat ne cestou násilí, ale dialogu,“ dodal.
(Redakční uzávěrka byla v pondělí 24. 7. dopoledne, pozn. red.)


Sdílet článek na: 

Sekce: Zahraniční, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 15. – 21. října 2019

Svatovítské varhany poprvé zahrály

Nové svatovítské varhany se poprvé rozezněly. Nikoli pod klenbami pražské katedrály, ale v montážním sále dílny varhanáře Gerharda Grenzinga ve španělském El Papiolu…

celý článek


Když se sejdou následovníci Krista

Každou neděli se nad tisíci chrámů v Čechách, na Moravě i ve Slezsku rozezní zvony. Zvou ke společnému slavení mše svaté. Farnost se schází.

celý článek


Žijeme pro okamžik každého dne

Královéhradeckou diecézi koncem září navštívil indický arcibiskup PETER MACHADO z Bangalore. Mezi českými věřícími podle svých slov zažil vřelé přijetí a velký…

celý článek


Oslava každodenní svatosti

Minulou neděli se sbor světců rozrostl o pět nových jmen. Osobnosti jsou rozdílné – od kardinála a intelektuála přes řeholnici s mezinárodním věhlasem až po ženu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay