Vydání: 2005/32 Kněží 'na půl úvazku', 3.8.2005, Autor: Aleš Palán

Příloha: Doma

O časopisu IN! se někdy mluví jako o katolickém Bravu. Nyní, když je na světě jak nulté, tak už i první číslo, jsme o jeho zhodnocení požádali toho nejpovolanějšího: tedy čtenáře, jakému je časopis určen. Je jím desetiletá Anička, která ráda čte a zajímají ji i jiné dívčí časopisy.
Název IN! - Dívčí svět je fakt dobrý. V nultém čísle se mi moc líbila rubrika Máš trable?, kde se holky na něco ptají a nějaká doktorka jim odpovídá. Nejlepší byl příběh Nechci být ta druhá o holce, které se narodila mladší sestra - kolem ní najednou začali všichni běhat a říkat, jaká je krásná. Táta ale naštěstí té starší sestře řekl, že je na ni moc pyšný, takže se všichni udobřili. U článku byla i modlitba „Pane, pomoz mi nezávidět a druhým přát...“, která se mi celkem líbila a k článku se hodila.

Vůbec se mi ale nelíbil rozhovor s Veronikou Sedláčkovou. Spíš bych si přečetla povídání s Anetou Langerovou nebo někým, kdo je fakt víc „in“. Sedláčková je možná každý den v televizi, ale holky jako já se na zprávy nedívají, takže ji nikdo z nás nezná. O Radůze z jedničky (první číslo) sice vím, protože ji poslouchá máma, ale kámošky o ní nevědí vůbec nic. Je to jako se Sedláčkovou. Naopak rozhovor s Luckou Bakešovou ze SuperStar byl super.

V Inspiraci - stránkách o módě - je celkem pěkné oblečení, které se fakt nosí; chybí u něj ale cenovky, aby si to člověk mohl koupit - v jiných časopisech bývá cena vždycky napsaná. V IN! chybí i fotopříběh: něco jako komiks, ale ne malovaný, jednotlivé obrázky jsou tam vyfocené. V jedničce je bezvadná čtyřstránka prázdninové přílohy - dobré je i to, že je na papíře, na který se dá opravdu psát. Zalíbila se mi soutěž pro všechny začínající spisovatelky - už jsem začala něco psát.