I velké neštěstí může přinést něco dobrého

Vydání: 2009/31 Kaple v supermarketu?, 30.7.2009, Autor: Václav Štaud

Je čtvrtek 2. července, týden po nečekané ničivé povodni, a nad novojičínskou místní částí Žilina stále visí těžké mraky. V očích všech lidí se zračí obavy ze vzdáleného temného hromobití. Říčka Jičínka je ale už klidná, jako by se vůbec nic nestalo. U splavu, pod strženou opěrnou zdí, se kluci přehrabují v nánosu nejrůznějších předmětů. A zbytky látek vysoko ve větvích dávají tušit, jak neuvěřitelně vysoko tady voda vystoupila.

V žilinském filiálním kostele svatého Mikuláše v tu chvíli probíhá smutné rozloučení s jednou z prvních obětí letošních povodní. Paní Olga byla statečná žena. Dokázala se vyprostit z auta strženého dravým proudem a pak ještě chvíli plavat. Na krutý živel však její síly nestačily. Vždyť neušetřil ani mohutné stromy, které dokázal lámat jako své drobné hračky… Kostel je hodně plný, ale zdaleka ne všichni sousedé na smutný obřad přišli. Mnoho postižených totiž v tu chvíli usilovně pracuje. Navzdory parnému letnímu dni se z řady komínů kouří a otevřenými okny zní z prázdných místností hluk vysoušečů, kladiv a dlát. Špatná omítka musí pryč. Muži mají stále ještě co vynášet do připravených kontejnerů. A několik žen jen bezcílně bloudí místy, kde bývaly kvetoucí zahrád- ky. I z nich jim voda odnesla úplně všechno. Zeleninu, květy, drobné stavby i zvířata. Také oplocení často skončilo někde na vzdálené skládce. Mnohým tak zůstaly jen holé ruce. Když na závěr pohřbu zazní loučící se zvon, lidé ve vesnici zastavují kroky a zvedají zarudlé oči. Snad si v tu chvíli přes všechno zlé alespoň uvědomují, že jim zůstalo to nejcennější, jejich životy. A s nimi i naděje na nový začátek. „Bůh žádného člověka neopustí a vůbec už ne v jeho nejtěžší situaci,“ ujišťoval týž den ve farním chrámu novojičínský děkan P. Alois Peroutka účastníky večerní mše svaté. Sloužil ji za všechny oběti povodní, jichž bylo letos právě tady na Novojičínsku nejvíce. Zdůraznil, že i tak velké neštěstí může přinést mnoho dobrého. Především proměnu lidských srdcí. „S bolestí vždy přichází i vlna solidarity, pomoci materiální i duchovní, ba i odpuštění dávných křivd. Protože v optice tragických událostí se nejlépe vyjeví malichernost drobných nesvárů,“ zdůraznil P. Peroutka. Při této bohoslužbě byla zahájena farní sbírka na pomoc postiženým. Pokračovala o následující neděli a vynesla více než 88 tisíc korun.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 8 18. – 24. února 2020

Pro církev s amazonskou tváří

Papež František zveřejnil apoštolskou exhortaci „Milovaná Amazonie“.

celý článek


Sestupme z hlavy do srdce

Slýcháváme řadu dobrých rad, jak předcházet infarktu a dalším srdečním onemocněním úpravou jídelníčku či sportem, ale jak často bereme ohled na svá srdce ve významu…

celý článek


Velkolepé dědictví Tovaryšstva

Z historického pohledu problematický seriál o životě Marie Terezie nabídl obraz jezuitů, který odpovídá tradiční propagandistické karikatuře. Po tolika studiích o historii…

celý článek


Prožít půst napříč generacemi

Je tu postní doba. Jako každý rok, a přitom vždy jiná. Jak ji strávit v rodině, napříč generacemi, když se děti, dospělí a staří lidé postí úplně jinak? Je možné…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay